Souhrn
Americká vláda identifikuje čínskou nadvládu nad dodavatelskými řetězci lithiových-iontových baterií jako rostoucí hrozbu pro svou vojenskou převahu a rozvoj AI. Čína ovládá většinu globálního zpracování klíčových surovin jako lithium, kobalt a nikl, stejně jako výrobu buněk a komponent. Snížení této závislosti vyžaduje desetiletí úsilí, přestože Bílý dům již konal vysoké schůzky a ministerstvo energetiky vyčlenilo 500 milionů dolarů na projekty.
Klíčové body
- Čína dominuje v těžbě, rafinaci, výrobě bateriových buněk a zpracování komponent, což USA zanechalo v nevýhodě.
- Baterie jsou nezbytné pro AI tréninkové clustery, hyperskalární datacentra, drony, satelity a elektrická vojenská vozidla.
- V posledních týdnech proběhly tři schůzky v Bílém domě, Rada pro energetickou dominanci (založená prezidentem Trumpem) se setkává s firmami a DoE financuje materiály a recyklaci.
- Rostoucí poptávka po bateriích z AI, elektromobility a obrany zesiluje riziko.
- USA se zaměřila na inovace v designu, zatímco Čína budovala škálu díky průmyslové politice.
Podrobnosti
Když američtí plánovači obrany diskutují o rizicích dodavatelských řetězců, obvykle dominují polovodiče. Nicméně baterie představují tišší, ale rostoucí závislost, která teď získává pozornost v Pentagonu i technologickém průmyslu. Moderní výpočetní techniky a válčení závisí na lithiových-iontových bateriích a jejich surovinách. Například AI tréninkové clustery s tisíci GPU vyžadují stabilní napájení a záložní zdroje pro nepřetržitý provoz, hyperskalární datacentra potřebují baterie pro nouzové vypnutí a restart bez ztráty dat, zatímco drony a satelity slouží k průzkumu a komunikaci v autonomních misích. Elektrická vojenská vozidla, jako hybridní tanky nebo lehké obrněnci, umožňují delší dojezd bez logistiky paliva.
Tato závislost nevznikla náhodou. Čínské firmy, podporované desetiletími investicemi a vertikální integrací, ovládají téměř každý stupeň řetězce: od těžby surovin přes rafinaci po finální montáž buněk. Podle zprávy New York Times kontrolují čínské společnosti většinu globální kapacity zpracování lithia, kobaltu, niklu a grafitu. USA a spojenci se soustředili na inovace v systémovém designu baterií, ale zanedbali výstavbu výrobních kapacit. Výsledek: Čína vyrábí přes 70 procent světových bateriových buněk pro elektromobily a podobně vysoký podíl pro průmyslové aplikace.
Reakce USA je akutní. V posledních týdnech proběhly tři vysoké schůzky v Bílém domě zaměřené na bateriové řetězce. Rada pro energetickou dominanci, zřízená za prezidenta Trumpa, jedná s klíčovými firmami jako Tesla nebo Panasonic. Ministerstvo energetiky (DoE) nedávno oznámilo až 500 milionů dolarů na projekty zpracování surovin a recyklace baterií, což má urychlit domácí produkci. Přesto experti odhadují, že plné osamostatnění potrvá 8–10 let kvůli potřebě nových dolů, rafinerií a továren.
Proč je to důležité
Tato závislost představuje strategické riziko pro americkou převahu v AI a obraně. AI projekty, jako trénink velkých jazykových modelů (LLM) v clusterech s stovkami tisíc GPU, vyžadují obrovské množství energie a spolehlivé zálohy – výpadek baterií by mohl zastavit výcvik modelů na týdny. Vojensky drony pro autonomní útoky nebo reconnaissance závisí na lehkých bateriích s vysokou hustotou energie; bez nich USA ztrácí mobilitu oproti Číně, která baterie vyrábí sama. Ekonomicky to brzdí růst AI datacenter od firem jako Nvidia nebo Google, kde surging poptávka po bateriích pro UPS systémy kolizuje s čínskou kontrolou. Jako expert na AI vidím, že bez diverzifikace řetězců hrozí embargo nebo cenové šoky, což by zpomalilo pokrok v AGI směru i robotice. USA musí priorizovat investice do recyklace (např. z výrobených baterií získat 95 % surovin) a nové technologie jako solid-state baterie, jinak zůstane v podřízené pozici.
Zdroj: 📰 Tom’s Hardware UK
