Souhrn
Japonský startup Rapidus, založený v roce 2022, se rozrůstá v národní projekt na výstavbu moderní továren na logické integrované obvody. Cílem je spustit výrobu na 2nanometrovém nodu v roce 2027 v lokalitě Chitose u Sapporo na ostrově Hokkaido, s možným přechodem na 1,4nanometrový proces do konce dekády. Projekt podporuje vláda přes agenturu NEDO a řadu japonských firem, včetně nových investorů jako Honda či Fujitsu.
Klíčové body
- Výrobní zařízení v Chitose na Hokkaido, start 2nm výroby v 2027.
- Partnerství s IBM na komercializaci 2nm technologie.
- Původní investoři: Sony, Toyota, Denso, Kioxia (výrobce NAND flash pamětí), NTT (telekomunikační operátor), NEC (výrobce telekomunikačního vybavení a průmyslového softwaru), SoftBank a Mitsubishi UFJ.
- 22 nových potenciálních investorů, včetně Honda, Canon, Fujitsu (vyvíjí enterprise AI agenty), Kyocera (dodavatel komponent) a Ushio (výrobce světelných zdrojů).
- Podpora od NEDO, agentury podle Ministerstva hospodářství, obchodu a průmyslu (METI).
Podrobnosti
Rapidus byl založen v roce 2022 osmi klíčovými japonskými firmami a vládou s cílem snížit závislost Japonska na zahraničních výrobcích čipů, jako je tchajwanský TSMC nebo jihokorejský Samsung Foundry. Továrna v Chitose, která se aktuálně staví, má být státně moderní foundry pro logické integrované obvody, což znamená čipy určené pro výpočetní jádra v zařízeních jako smartphony, servery nebo AI akcelerátory. Podle nepotvrzených zpráv japonských médií plánuje Rapidus dosáhnout 1,4nanometrové výroby do roku 2030, což by ho zařadilo mezi lídry v miniaturizaci tranzistorů.
Klíčovým milníkem je partnerství s americkou IBM z roku 2022, které umožňuje převést IBMovu 2nm technologii do japonské komerční výroby. IBMova technologie slibuje vyšší hustotu tranzistorů a nižší spotřebu oproti současným 3nm nebo 5nm procesům od TSMC. Původní investoři zahrnují Sony (elektronika a senzory), Toyota s Densem (automobilové polovodiče), Kioxia (dříve Toshiba, specializace na NAND flash pro úložiště), NTT (národní telekomunikační sítě), NEC (telekomunikační hardware a softwarové řešení pro průmysl) a SoftBank s Mitsubishi UFJ (finanční podpora).
V prosinci 2023 oznámily japonské média zájem 22 dalších firem o investice. Mezi nimi jsou automobilka Honda, tiskárny a optika od Canonu a Seiko Epson, fotografické materiály Fujifilm, Fujitsu s fokusem na enterprise AI agenty (automatizované systémy pro firemní procesy), Ushio (světelné zdroje pro litografii), Kyocera (keramické komponenty), JX Advanced Metals (kovové materiály pro čipy), Dai Nippon Printing (fotomasky pro lithografické masky), Nohmi Bosai (protipožární systémy pro továrny), Argo Graphics (software pro návrh čipů) a Nagase Sangyo (specializované chemikálie). Dokonce i místní Hokkaido Electric pravděpodobně poskytne energii.
Tento projekt připomíná masivní státní investice v Tchaj-wanu, Jižní Koreji nebo Číně, kde vlády koordinují soukromý sektor pro strategické technologie. Japonsko tak reaguje na globální nedostatek čipů z let 2021–2022 a geopolitická rizika kolem Tchaj-wanu.
Proč je to důležité
Rapidus představuje pokus Japonska o návrat do špičky polovodičového průmyslu, kde dominují TSMC (přes 50 % pokročilé výroby) a Samsung. Pro AI a IT sektor znamená diverzifikaci dodávek 2nm čipů, které jsou nezbytné pro trénink velkých jazykových modelů (LLM) jako GPT nebo Gemini, kde GPU a TPU vyžadují extrémní výkon na watt. Rizika zahrnují ambiciózní harmonogram – 2nm v 2027 je těsně za TSMC (plánuje 2nm v 2025) – a vysoké náklady (odhad stovky miliard jenů). Úspěch by posílil japonskou ekonomiku, snížil závislost na Asii a podpořil domácí AI/ robotické aplikace v automobilce (Toyota) nebo telekomu (NTT). Neúspěch by naopak zesílil dominanci TSMC. V širším kontextu posiluje to globální konkurenci, což může snížit ceny čipů pro koncové uživatele, ale zvyšuje tlak na inovace v litografii a materiálech.
Zdroj: 📰 Asia Times
