Souhrn
USA a Čína vedou intenzivní soutěž o globální vedení v umělé inteligenci, přestože jejich prezidenti Donald Trump a Xi Jinping udržují na povrchu přátelské diplomatické vztahy. Nedávné obvinění amerického ministerstva spravedlnosti z pašování 400 výkonných grafických procesorů (GPU) do Číny odhaluje skryté napětí v oblasti exportních kontrol technologií klíčových pro vývoj AI. Čína, která si stanovila cíl stát se světovým lídrem v AI do roku 2030, již vede v počtu publikací a drží krok se Spojenými státy v generativní umělé inteligenci.
Klíčové body
- Prezidenti Trump a Xi se setkali v Koreji a plánují další jednání, Trump označil vztahy za „extrémně silné“.
- Americké ministerstvo spravedlnosti 20. listopadu obvinilo dva Američany a dva Číňany z nelegálního exportu 400 GPU do Číny za 3,89 milionu dolarů bez potřebné licence.
- Čína dominuje v publikacích o AI a je na stejné úrovni jako USA v generativních modelech AI.
- GPU slouží k paralelním výpočtům nutným pro trénink velkých modelů umělé inteligence, jako jsou jazykové modely typu GPT.
- Pekingský cíl na AI leadership do 2030 podněcuje pašerácké aktivity.
Podrobnosti
Článek popisuje situaci, kdy diplomatické gesty mezi lídry obou zemí maskují hlubokou rivalitu v umělé inteligenci, která je považována za nejdůležitější technologii 21. století. Trump se 24. listopadu telefonoval s Xíem a na platformě Truth Social prohlásil, že vztahy s Čínou jsou „extrémně silné“. To následovalo po jejich setkání v jižní Koreji 30. října 2025 na letišti v Busanu. Přesto americké úřady 20. listopadu vznesly obvinění proti čtyřem osobám – dvěma Američanům a dvěma čínským státním příslušníkům – za spiknutí při nelegálním exportu přibližně 400 vysoce výkonných GPU do Číny. Tyto grafické procesory, vyráběné především firmami jako Nvidia, jsou esenciální pro trénink velkých modelů umělé inteligence, protože umožňují masivní paralelní výpočty potřebné k zpracování obrovských datových sad. Federální zákon vyžaduje exportní licenci pro takové technologie kvůli jejich potenciálu posílit vojenské i civilní AI aplikace, ale obvinění lidé licenci nepožádali, lživě uváděli cílovou destinaci a obdrželi platbu 3,89 milionu dolarů převody z Číny.
Tento případ ilustruje širší kontext: Čína investuje masivně do AI s cílem překonat USA do roku 2030. Podle dostupných dat Čína vede v počtu vědeckých publikací o AI a je prakticky na stejné úrovni se Spojenými státy v oblasti generativní AI, jako jsou modely schopné generovat text, obrázky nebo kód. Exportní kontroly USA, zavedené v posledních letech, mají zpomalit čínský pokrok tím, že omezují přístup k pokročilému hardwaru. Nicméně pašerácké sítě, jako tato, ukazují na slabiny těchto opatření. Čína reaguje vývojem vlastních čipů, například Huawei Mate nebo čipy od firmy Biren Technology, které mají konkurovat Nvidia A100 nebo H100, ale zatím zaostávají v efektivitě. Pro průmysl to znamená riziko duálního ekosystému: západní AI postavené na Nvidia hardwaru versus čínský ekosystém s omezenými možnostmi škálování.
Proč je to důležité
Tato rivalita ovlivní globální vývoj umělé inteligence tím, že exportní kontroly USA mohou oddálit čínský pokrok, ale zároveň stimulovat domácí inovace v Pekingu, což vede k fragmentaci technologie. Pro uživatele a firmy v Evropě nebo Česku to znamená nejistotu v dodávkách GPU, růst cen hardwaru a potřebu diverzifikace. V širším kontextu posiluje to geopolitické napětí, kde AI není jen o ekonomice, ale i o národní bezpečnosti – od autonomních zbraní po špionážní nástroje. Jako expert na AI vidím riziko, že taková kolize způsobí ztrátu spolupráce v otevřeném výzkumu, což brzdí pokrok v bezpečnosti AI modelů. Dlouhodobě by to mohlo vést k dvěma paralelním světům AI s odlišnými standardy etiky a bezpečnosti, což komplikuje globální aplikace jako autonomní vozidla nebo medicínské diagnostiku.
Zdroj: 📰 Wnd.com
