Souhrn
Prezident Donald Trump povolil společnosti Nvidia exportovat svůj pokročilý čip H200 do Číny, přičemž USA si ponechají 25 % z příjmů z těchto prodejů. Toto opatření představuje odklon od předchozích restrikcí na vývoz high-end AI technologií a vyvolává otázky o konzistenci americké politiky vůči Pekingu. Rozhodnutí bylo oznámeno 10. prosince 2025 a okamžitě vyvolalo debatu o bezpečnostních rizicích.
Klíčové body
- Nvidia H200 je high-bandwidth verze čipu Hopper architektury, optimalizovaný pro trénink velkých jazykových modelů (LLM) díky 141 GB HBM3 paměti a výkonu přes 4 petaflopů v FP8.
- USA získají 25 % z prodejů, což by mohlo přinést miliardy dolarů do státní pokladny.
- Trumpova administrativa dříve zaváděla přísné exportní kontroly na čipy jako H100, aby omezila čínský pokrok v AI.
- Kritici varují před urychlením čínského vývoje vojenských AI systémů.
- Článek cituje související analýzy z Council on Foreign Relations a The Diplomat o důsledcích takového exportu.
Podrobnosti
Čip H200 od Nvidia je navržen především pro datová centra a superpočítače, kde slouží k akceleraci výpočtů v umělé inteligenci, zejména při tréninku modelů jako GPT nebo Llama. Na rozdíl od předchozího H100 má H200 dvojnásobnou paměťovou kapacitu (141 GB HBM3e oproti 80 GB), což umožňuje zpracování větších datových sad bez častého přenášení dat, což snižuje latenci a zvyšuje efektivitu o 1,4násobek. Trumpovo rozhodnutí přichází v době, kdy USA od roku 2022 zavádějí BIS (Bureau of Industry and Security) restrikce, které blokují vývoz nejlepších GPU do Číny kvůli obavám z vojenského využití – Čína by tyto čipy mohla použít k vývoji autonomních zbraní, sledovacích systémů nebo hypersonických raket řízených AI.
Toto uvolnění není bezúpodobné; podobně jako v případě starších čipů A100 se objevují spekulace o černém trhu, kde čínské firmy jako Huawei obcházejí sankce přes Singapur nebo Thajsko. Trumpovo opatření s 25% daňovým podílem připomíná jeho protekcionistickou rétoriku, ale kritici jako Michael C. Horowitz z Council on Foreign Relations poukazují na rizika: Čína by mohla rychleji dosáhnout paritu v AI, což ohrozí americkou technologickou nadvládu. Například čínské superpočítače jako Tianhe-3 by s H200 mohly trénovat modely s biliony parametrů, což by urychlilo vývoj AGI-like systémů. Článek také odkazuje na širší kontext, včetně evropských obav z “China Shock 2.0” v pokročilé výrobě a neslučitelnosti strategií USA a Číny. Trumpovo rozhodnutí kontrastuje s Bidenovou érou, kde byly restrikce ještě zpřísněny v říjnu 2023 a 2024.
Proč je to důležité
Toto rozhodnutí má hluboké dopady na globální AI ekosystém: umožňuje Číně snížit závislost na domácích čipech jako Huawei Ascend 910B, které zaostávají o 30–50 % v efektivitě. Pro americký průmysl to znamená příjmy pro Nvidia (tržby z Číny tvořily dříve 20 % jejich celku), ale zvyšuje riziko technologického transferu, což by mohlo oslabit konkurenční výhodu USA v AI. V širším kontextu urychluje závod v AI zbraněmi, kde Čína investuje přes 100 miliard USD ročně do polovodičů. Pro evropské firmy jako ASML nebo české dodavatele čipů to znamená větší tlak na dodržování sankcí, zatímco spotřebitelé pocítí nepřímé efekty v podobě levnějších AI služeb z Číny. Dlouhodobě to podtrhuje nestabilitu exportní politiky, což odrazuje investory od dlouhodobých plánů v AI hardwaru.
Zdroj: 📰 Hoover.org
