Souhrn
Zpráva Transition Security Project obviňuje Pentagon z odklánění kritických minerálů, jako jsou vzácné zeminy, z civilních zelených technologií do vojenského hardwaru. Od schválení zákona prezidentem Trumpem v tomto roku USA investují miliardy do Národního obranného zásobníku pro zbraně, AI autonomní systémy a přesné munice. Autoři varují, že to ohrožuje globální klimatické cíle.
Klíčové body
- Pentagon od Trumpova ‘jednoho velkého krásného zákona’ investuje miliardy do zásob kritických minerálů pro vojenské technologie včetně AI-driven autonomous warfare platforms.
- Kritické minerály slouží k výrobě solárních panelů, větrných turbín, elektrických vozidel a bateriových úložišť, ale nyní se odklánějí do zbraní a komunikačních systémů.
- Čína dominuje dodávkám vzácných zemin (až 90 % světové produkce), což USA motivuje k diverzifikaci, ale zpráva to vidí jako prioritu military nad klimatem.
- Khem Rogaly z projektu kritizuje, že vojenský rozpočet podporuje dominanci USA místo řešení klimatické krize.
Podrobnosti
Článek v The Guardian cituje studii Transition Security Project, společného projektu USA a Velké Británie zaměřeného na přechod od fosilních paliv k bezpečnosti. Podle ní urychlující se globální závod o kritické minerály brzdí klimatickou akci, protože se stávají surovinou pro nejnovější vojenský hardware. Pentagon prostřednictvím Národního obranného zásobníku (National Defense Stockpile) od srpna 2025, kdy byl schválen Trumpův zákon, alokoval miliardy dolarů na minerály nutné pro přesně naváděnou munici, pokročilé komunikační systémy a emergentní technologie jako autonomní bojové platformy poháněné AI. Tyto platformy využívají AI k autonomnímu rozhodování v boji, podobně jako systémy pro drony nebo robotické jednotky.
Vzácné zeminy, jako neodym nebo dysprosium, jsou klíčové pro výrobu permanentních magnetů v elektromotorech elektrických vozidel (EV), větrných turbínách a bateriových systémech. V robotice a autonomních vozidlech, například u Tesla FSD nebo humanoidních robotů Boston Dynamics, slouží k výkonným servomotorům s vysokou hustotou výkonu. Čína kontroluje přes 80 % rafinace těchto minerálů, což vytváří riziko pro západní tech průmysl – od baterií pro datová centra AI po motory v robotaxi. USA proto rozšiřují těžbu v Austrálii, Kanadě a domácích ložiscích, aby snížily závislost. Zpráva však argumentuje, že vojenské priority odčerpávají zdroje od civilních aplikací, jako jsou lithium-iontové baterie pro úložiště energie nebo solární panely s tenkými filmy.
Kriticky lze poznamenat, že zpráva přehlíží bezpečnostní imperativy: závislost na Číně ohrožuje nejen klima, ale i vývoj AI a robotiky v USA, kde Čína vede v produkci komponent pro EV a drony. Pentagonův rozpočet (přes 800 miliard USD ročně) je sice obrovský, ale minerály pro military tvoří zlomek celkové poptávky – globální spotřeba vzácných zemin roste o 10 % ročně díky zelené transformaci. Diverzifikace supply chain je nutností pro dlouhodobou udržitelnost tech ekosystému, včetně AI tréninkových clusterů na GPU, které potřebují stabilní dodávky.
Proč je to důležité
Tato debata odhaluje napětí mezi vojenskou bezpečností a klimatickými cíli v kontextu kritických minerálů, které jsou páteří moderních technologií. Pro průmysl AI, robotiky a autonomních systémů znamená riziko narušení dodávek vyšší ceny komponent – například neodymyové magnety v motorech robotů zdražily o 30 % v posledních letech kvůli čínským restrikcím. Pokud USA neudrží diverzifikaci, brzdí to pokrok v EV pro robotaxi (Waymo, Tesla) nebo humanoidních robotech, kde efektivní motory s vzácnými zeminami umožňují vyšší autonomii. Naopak, vojenské investice do AI warfare mohou přenést technologie do civilu, jako u DARPA projektů ovlivňujících komerční robotiku. Dlouhodobě to nutí globální spolupráci na recyklaci minerálů a alternativních materiálech, aby se minimalizovaly geopolitické rizika pro tech inovace.
Zdroj: 📰 Wattsupwiththat.com
| 