Souhrn
Americká vláda podle zprávy Wall Street Journal investuje až 150 milionů dolarů do čtyřletého startupu xLight z Palo Alto, který se zaměřuje na vývoj laserů poháněných částicovými akcelerátory pro výrobu pokročilých čipů. Tato dohoda z fondů CHIPS and Science Actu z roku 2022 udělá z ministerstva obchodu největšího akcionáře firmy a představuje třetí případ, kdy vláda bere equity stake v soukromém startupu. Jedná se o první takovou investici v druhém prezidentském období Donalda Trumpa, i když zatím jde o předběžnou dohodu.
Klíčové body
- Vláda investuje až 150 milionů dolarů za equity stake, který ji učiní největším akcionářem xLight.
- xLight vyvíjí lasery poháněné částicovými akcelerátory velikosti fotbalového hřiště pro efektivnější výrobu čipů.
- Předchozí vládní investice zahrnují Intel, MP Materials, Lithium Americas a Trilogy Metals; minulý měsíc dvě firmy v oblasti vzácných zemin.
- Reakce v Silicon Valley: venture capitalisté jako Roelof Botha z Sequoia Capital vyjadřují obavy z vládního vlivu na cap tables a board meetings.
- Financování pochází z CHIPS Actu, který má posílit domácí polovodičovou výrobu.
Podrobnosti
Startup xLight, založený před čtyřmi lety v Palo Alto v Kalifornii, se snaží revolučně změnit výrobu polovodičů. Firma pracuje na stavbě laserů poháněných částicovými akcelerátory – zařízeních o rozměrech fotbalového hřiště –, které by měly generovat extrémně výkonná světla pro vytváření ještě menších a efektivnějších čipů. Tato technologie by mohla konkurovat současným EUV (extreme ultraviolet) lithography systémům od firem jako ASML, které jsou klíčové pro výrobu čipů s nanometrickými strukturami používanými v AI akcelerátorech, smartfonech a serverech.
Tato investice je součástí širší strategie americké vlády, která od schválení CHIPS and Science Actu v roce 2022 investovala miliardy dolarů do domácí polovodičové industrie, aby snížila závislost na Taiwanu a Číně. Poprvé však jde o přímé vlastnictví podílu v soukromé firmě, což vyvolává otázky o vlivu vlády na rozhodování. Předchozí případy zahrnují veřejně obchodované firmy jako Intel nebo těžební společnosti MP Materials a Lithium Americas, které získaly financování výměnou za akcie. Minulý měsíc ministerstvo obchodu poskytlo podobné equity investice dvěma startupům v oblasti vzácných zemin, nezbytných pro čipy a elektromobily.
V Silicon Valley, kde převažuje libertariánské myšlení, tato strategie narazila na odpor. Na konferenci TechCrunch Disrupt v říjnu Roelof Botha z Sequoia Capital ironicky poznamenal, že slova „Jsem z vlády a jsem tu, abych pomohl“ patří k nejnebezpečnějším na světě. Další venture capitalisté se obávají, že jejich portfoliové firmy budou soutěžit s entitami podporovanými státní pokladnou nebo že se na board meetings objeví vládní zástupci, což by mohlo ovlivnit strategie a výstupy jako IPO.
Proč je to důležité
Tato investice podtrhuje eskalaci vládního zásahu do soukromého sektoru v kritické oblasti polovodičů, které pohánějí AI, clouď a obranu. Pro průmysl znamená potenciální urychlení inovací v USA, kde xLight může přinést alternativu k evropským a asijským technologiím, ale zároveň rizika byrokracie a politického vlivu. V širším kontextu CHIPS Actu, který alokoval 52 miliard dolarů, to posiluje národní bezpečnostní priority proti čínské dominanci, avšak může odradit soukromé investory v ekosystému, kde už teď soutěží giganty jako TSMC a Samsung. Pro uživatele to nakonec znamená rychlejší pokrok v cenově dostupnějších a výkonnějších čipech pro AI modely a autonomní systémy.
Zdroj: 🚀 TechCrunch
| 