Souhrn
Letošní Nobelova cena v oborech ekonomie oceňuje vědce, kteří vysvětlili, jak technologické inovace umožnily udržitelný ekonomický růst navzdory společenskému narušení, které způsobují. Článek aplikuje tyto poznatky na Indii a zdůrazňuje nutnost adaptace na technologickou změnu při současném řízení jejích negativních dopadů, jako je ztráta pracovních míst. Indie může z ‘kreativní destrukce’ čerpat prospěch, pokud zavede vhodné bezpečnostní sítě.
Klíčové body
- Technologické inovace jsou zdrojem dlouhodobého růstu, ale vyžadují specifické předpoklady jako ‘užitečné znalosti’ (prescriptive a propositional knowledge), kvalifikovanou pracovní sílu a otevřenost společnosti ke změnám.
- Před průmyslovou revolucí inovace existovaly (např. těžký pluh, knihtisk), ale bez těchto předpokladů nerostlo HDP na obyvatele.
- Laureát Joel Mokyr identifikuje klíčové faktory pro přeměnu vědeckých poznatků v ekonomickou realitu.
- Indie čelí podobnému paradoxu v éře AI a automatizace, kde růst souvisí s rizikem sociální nestability.
Podrobnosti
Tento článek analyzuje letošní Nobelovu cenu v ekonomii, udělenou za výzkum udržitelného ekonomického růstu poháněného technologickými změnami. Laureáti, včetně Joela Mokyra, rozluštili paradox: proč technologické inovace před průmyslovou revolucí – jako těžký pluh nebo knihtisk – nezpůsobily výrazný růst HDP na obyvatele v zemích jako Anglie nebo Švédsko po čtyři století, zatímco od 18. století vedly k exponenciálnímu zlepšení životní úrovně. V USA a Británii se HDP na obyvatele zdvojnásobovalo každou generaci, což představuje kumulativní navýšení dvacetinásobné.
Klíčem je koncept ‘užitečných znalostí’, který spojuje preskriptivní znalosti (postup pro ovládání technologie) s propozičními znalostmi (vědecké vysvětlení, proč technologie funguje). Tyto znalosti musí být podpořeny kvalifikovanými mechaniky a inženýry, kteří nápady proměňují v průmyslovou realitu. Navíc společnost potřebuje kulturu otevřenosti ke změnám, což umožňuje ‘kreativní destrukci’ – termín od Josepha Schumpetera, kde nové technologie ničí staré, ale celkově zvyšují prosperitu. Příkladem je evoluce telefonů od otočných číselnic k chytrým telefonům, kde každý skok přináší produktivitu, ale likviduje předchozí modely.
Pro Indii, rychle rostoucí ekonomiku s obrovským počtem mladých lidí, má tento výzkum přímý význam. Země investuje do IT sektoru, AI a robotiky, kde firmy jako Infosys nebo TCS rozvíjejí software pro globální klienty. Nicméně automatizace ohrožuje miliony pracovních míst v call centrech, výrobě a zemědělství. Například nasazení AI modelů jako GPT pro zpracování dat snižuje potřebu manuální práce, což vede k nezaměstnanosti. Indie proto potřebuje reskilling programy, jako ty od Národní akademie digitálních technologií, a sociální bezpečnostní sítě, včetně univerzálního základního příjmu nebo daňových pobídek pro rekvalifikaci. Bez toho hrozí sociální nepokoje, podobně jako v minulosti v Evropě během industrializace.
Proč je to důležité
V kontextu současné technologické disrupce, kde AI, robotika a autonomní systémy mění trh práce, nabízí nobelovské poznatky rámec pro udržitelný růst. Indie, s populací přesahující 1,4 miliardy, může z kreativní destrukce těžit tím, že posílí vzdělávání v STEM oborech a podporuje otevřenost k inovacím. Globálně to platí i pro Evropu a USA, kde ztráta bílokolárových pozic kvůli LLM modelům (large language models) vyžaduje politické zásahy. Bez řízení narušení riskujeme nerovnost a stagnaci; s ním můžeme dosáhnout prosperity podobné průmyslové revoluci. Celkově článek podtrhuje, že technologie není jen nástroj růstu, ale sociální výzva vyžadující vyvážený přístup.
Zdroj: 📰 Livemint
| 