Souhrn
Článek zkoumá, zda umělá inteligence skutečně pohání ekonomický růst, nebo pouze vytváří iluzi prosperity prostřednictvím masivních investic do infrastruktury. Podle dat přispěla výstavba datových center v USA k významné části růstu HDP, což připomíná bubliny z minulosti. Kritika se zaměřuje na paradox produktivity, kde AI generuje práci spíš než ji šetří.
Klíčové body
- Výstavba datových center přidala v druhém čtvrtletí 2025 o 0,5 % k HDP USA, což je historicky vysoká hodnota podle studie S&P Global.
- Optimismus o AI pochází především z sektorů silně investovaných do této technologie.
- AI vytváří ‘work slop’ – zdánlivě dokončený obsah, který lidé musí opravovat, což čas nešetří, ale přesouvá.
- Srovnání s realitní bublinou před krizí 2008 v USA a Irsku, kde růst HDP maskoval hlubší problémy.
- Skutečné mzdy nestíhají růst životních nákladů navzdory slibům AI o zvýšení produktivity.
Podrobnosti
Tento článek od Marka Keenana, publikovaný 2. prosince 2025, analyzuje, zda umělá inteligence funguje jako skutečný ekonomický motor, nebo spíš jako podpůrný systém pro zpomalující se ekonomiku. AI je v médiích spojována s transformací medicíny, financí, logistiky, obchodu a produktivity, ale realita mezi pracovníky ukazuje jiné: mzdy nerostou tempem odpovídajícím zdražování života. Největší nadšení slyšíme od firem jako NVIDIA, Microsoft nebo OpenAI, které do AI pumpují miliardy – například do výstavby datových center vyžadujících obrovské množství GPU a serverů.
Podle studie S&P Global tvořila výstavba datových center v Q2 2025 celých 0,5 % růstu HDP USA, což je bezprecedentní. Tyto investice do infrastruktury – silikonové čipy, servery a chlazení – vytvářejí dočasný boom podobný stavebnímu mániu před rokem 2008. V Irsku i USA tehdy GDP rostlo díky realitám, ale pod povrchem se hromadila křehkost: předimenzované investice bez udržitelného základu. Dnes nahrazují cihly servery, ale riziko je stejné – co se stane, když investice zpomalí? Budeme mít expanzi, nebo jen krátkodobý stimul maskovaný jako inovace?
Další problém je tzv. produktivní paradox. AI slibuje úsporu práce, ale firmy hlásí opak: generuje ‘work slop’, tedy obsah vypadající profesionálně (texty, kódy, analýzy z modelů jako GPT nebo Claude), který však obsahuje chyby vyžadující lidskou kontrolu. Čas se nešetří, jen přesouvá z tvorby na opravy. Studie ukazují, že produktivita v mnoha sektorech nestoupá, přestože AI je nasazována pro úkoly jako psaní zpráv nebo optimalizaci logistiky. V praxi to znamená, že pracovníci tráví hodiny validací výstupů AI, což zvyšuje náklady spíš než je snižuje.
Proč je to důležité
Tento pohled odhaluje systémová rizika v AI ekosystému: závislost na infrastruktuře poháněné hypotékami a státními dotacemi může vést k ‘příliš velkému na selhání’ scénáři, kde selhání klíčových hráčů (jako v případě Enronu nebo bank 2008) ohrozí celou ekonomiku. Pro průmysl to znamená nutnost zaměřit se na měřitelnou produktivitu místo hype. Pokud AI nezvýší skutečné výstupy (např. rychlejší vývoj léků nebo efektivnější výrobu), hrozí korekce podobná dot-com bublině z roku 2000. Investoři a politici by měli posuzovat data, ne sliby, aby předešli krizi.
Zdroj: 📰 Americanthinker.com
| 