Souhrn
Google uzavřel jedinečnou korporátní smlouvu na nákup energie z nové plynové elektrárny v Illinois, která bude využívat technologii zachytávání a ukládání uhlíku (CCS). Tato elektrárna napájí datová centra pro AI aplikace a minimalizuje emise CO2, přestože primárním zdrojem energie zůstává fosilní palivo – přírodní plyn. Technologie CCS zachytává oxid uhličitý přímo z výfukových plynů a ukládá ho v podzemních geologických formacích.
Klíčové body
- Datová centra pro AI spotřebovávají až přes 100 MW energie, což překračuje výkon mnoha běžných elektráren.
- CCS funguje tak, že oddělí CO2 z hořících plynů, transportuje ho potrubím a injektuje do podzemních vrstev, kde zůstane uzavřen na stovky let.
- Googleova dohoda podporuje stavbu elektrárny, která má zachytit většinu emisí a udržet je mimo atmosféru.
- Tento přístup řeší rostoucí energetickou poptávku AI bez okamžitého přechodu na obnovitelné zdroje.
- Autor článku, inženýr Ramesh Agarwal z Washington University, zdůrazňuje, že CCS je klíčové pro snižování emisí z existujících zdrojů.
Podrobnosti
Datová centra pro umělou inteligenci rychle rostou a jejich energetická náročnost je obrovská. Malé zařízení spotřebuje několik megawattů, hyperskalární centra jako ty od Google pak přes 100 MW – pro srovnání, průměrná velká americká plynová elektrárna produkuje méně než 1000 MW. Servery běží nonstop, chlazení je extrémně energeticky náročné, a pokud energie pochází z fosilních paliv, emise CO2 se stávají významným problémem. Tyto plyny zůstávají v atmosféře po staletí, zesilují efekt skleníkového efektu a přispívají k oteplování, vlnám veder, zatopování moří či intenzivním bouřím.
Technologie CCS řeší tento problém v několika krocích. Nejprve dochází k oddělení CO2 z výfukových plynů po spálení přírodního plynu v turbínách elektrárny. Používají se chemické absorbenty, jako amini, které CO2 vážou, nebo membrány, které ho filtrují. Zachycený plyn se stlačuje do kapalného či superkritického stavu pro snadnější transport. Poté se odvádí potrubím – často stovky kilometrů – do vhodných geologických formací, jako jsou vyčerpané ropná pole, solné dómy nebo hluboké aquifery. Tam se injektuje pod tlakem do pórovitého prostředí, kde je zachycen vrstvami neprůsakné horniny. Efektivita může dosáhnout 90 % zachycení emisí, což znamená téměř nulový čistý výdej CO2 do atmosféry.
Googleova smlouva je power purchase agreement (PPA), kde firma financuje stavbu elektrárny výstavbou a dlouhodobým odběrem energie. Elektrárna v Illinois je navržena specificky pro CCS, což je v USA stále vzácné. Podobné projekty existují, například Petra Nova v Texasu, která zachytila miliony tun CO2, než byla dočasně zastavena kvůli nákladům. CCS se dá aplikovat i na průmyslové procesy nebo přímo na vzduch (direct air capture), ale pro elektrárny je ideální díky vysoké koncentraci CO2 ve výfuku. Náklady jsou vysoké – kolem 50–100 USD za tunu zachyceného CO2 – a vyžadují dotace nebo uhlíkové daně, aby byly konkurenceschopné.
Proč je to důležité
Tento krok Google ukazuje realitu rozvoje AI: poptávka po výpočetním výkonu exploduje, obnovitelné zdroje nestačí rychle stavět a fosilní paliva zůstávají mostem. Pro průmysl to znamená, že datová centra mohou škálovat bez dramatického nárůstu emisí, což pomáhá splňovat cíle Net Zero do 2050. Nicméně jako expert na AI a IT vidím limity: CCS nezvyšuje efektivitu energie, jen maskuje emise, a rizika úniku CO2 z podzemí existují, i když minimální (méně než 1 % za tisíc let). Dlouhodobě je nutný přechod na jadernou energii nebo pokročilé baterie, protože CCS prodlužuje závislost na fosilních palivech. Pro uživatele AI služeb to znamená stabilnější dodávky energie bez okamžitých regulačních omezení, ale podtrhuje nutnost investic do udržitelnějších alternativ.
Zdroj: 📰 Geeksaresexy.net
| 