Souhrn
Glenn Kessler, zakladatel sloupku The Fact Checker u The Washington Post, v keynote řeči na konferenci #SweFactCheck 2025 v Stockholmu shrnul vývoj ověřování faktů od roku 2011. Popisuje rychlý růst globální sítě fact-checkerů a současné ústupy kvůli tlaku dezinformací. Zdůrazňuje potřebu transparentnosti a nestrannosti v boji proti lžím.
Klíčové body
- Od roku 2011 vzrostl počet fact-checkingových organizací z několika na přes 400 v více než 100 zemích.
- Kessler pomáhal sestavit kodex principů International Fact-Checking Network (IFCN), který zajišťuje nestrannost a transparentnost financování.
- Během pandemie vytvořila IFCN Coronavirus Facts Alliance s přes 12 000 ověřeními v 40 jazycích.
- Fact-checkinging funguje i v zemích s křehkou svobodou tisku v Evropě, Latinské Americe, Africe a Asii.
- Aktuálně dochází k ústupu kvůli rostoucím výzvám dezinformací.
Podrobnosti
Glenn Kessler vedl sloupek The Fact Checker u The Washington Post téměř patnáct let, kde aplikoval stejná přísná kritéria na politiky všech stran bez ohledu na příslušnost. Jeho keynote na konferenci #SweFactCheck, pořádané institutem FOJO Media Institute na Linnaeově univerzitě ve Stockholmu, byl zveřejněn na jeho Substack blogu. Kessler začal v roce 2011, kdy fact-checking působil jako rychle rostoucí odvětví. Tehdy existovalo jen hrstka specializovaných organizací, během několika let se jejich počet rozšířil na více než 400 v přes 100 zemích. Tyto organizace působí i v prostředích s omezenou svobodou tisku, jako jsou země v Latinské Americe, Africe nebo Asii.
Jako člen poradního sboru IFCN pomohl Kessler formulovat kodex principů, který zavazuje k ověřování všech stran stejně spravedlivě, transparentnímu zveřejňování financování a metodiky. Tento kodex podporuje myšlenku, že odhalování lží zvyšuje cenu klamání a posiluje veřejný prostor. Příkladem je iniciativa Coronavirus Facts Alliance během pandemie, kde IFCN členové shromáždili přes 12 000 ověření v 40 jazycích. To umožnilo sledovat šíření identických mýtů, jako jsou zázračné léky nebo konspirační teorie o laboratořích.
V kontextu IT a umělé inteligence je fact-checking stále důležitější kvůli nástrojům jako generativní AI modely (např. GPT nebo podobné LLM), které generují deepfakes, syntetické texty a virální dezinformace. Tyto technologie umožňují rychlou produkci obsahu, který napodobuje reálné zprávy, a vyžadují pokročilé nástroje pro detekci, jako analýzu vodoznaků v AI-generovaných obrázcích nebo reverzní vyhledávání. Kesslerovo vystoupení připomíná, že tradiční fact-checking musí integrovat IT nástroje, aby držel krok s algoritmickým šířením lží na platformách jako X nebo TikTok.
Proč je to důležité
V éře AI-generovaných dezinformací, kde modely jako Llama nebo Gemini dokážou vytvářet přesvědčivé lži v reálném čase, slábne důvěra v média a veřejný diskurz. Růst fact-checkingu ukazuje na snahu o systémovou obranu, ale ústup naznačuje potřebu lepší integrace s technologiemi, jako jsou automatizované detektory AI obsahu nebo blockchain pro ověřování zdrojů. Pro IT průmysl to znamená tlak na vývoj nástrojů pro transparentnost, například API pro detekci syntetického obsahu, což ovlivní platformy sociálních sítí a vyhledávače. V širším ekosystému posiluje to debatu o regulaci AI, kde IFCN principy mohou sloužit jako standard pro etické nasazení technologií.
Zdroj: 📰 Dianeravitch.net
| 