Souhrn
Článek Ricarda Hausmanna a Yariva Gabaye zdůrazňuje, že veřejné zakázky, které tvoří přibližně 15 % globálního HDP, představují nevyužitý potenciál pro podporu technologických inovací. Místo rutinních administrativních nákupů by měly sloužit k financování výzkumu a škálování řešení klíčových problémů, jako je infrastruktura nebo klimatická odolnost. Autoři přinášejí historické příklady, jak takové zakázky vedly k globálním technologickým průlomům.
Klíčové body
- Veřejné zakázky dosahují objemu kolem 13 bilionů dolarů ročně, což činí 15 % světového HDP.
- Příklad USA: Zakázka na bombardér B-52 pro letectvo v roce 1946 vedla k vývoji civilního letadla Boeing 707 a dominanci v komerčním letectví.
- Izrael: Investice do obranných a vodních technologií vytvořily silné civilní průmyslové odvětví.
- Nutnost překonat povrchové využití a zaměřit se na hlubší, strategické přístupy.
- Srovnání s těžbou zlata: Nejlepší výsledky vyžadují lepší nástroje a cílené úsilí.
Podrobnosti
Veřejné zakázky zahrnují nákupy zboží, služeb a práce státními orgány a představují obrovský objem – asi 13 bilionů dolarů globálně. Přesto jsou často vnímány jako nudná administrativa bez strategického významu. Autoři argumentují, že změna postoje by mohla transformovat tento mechanismus v klíčový nástroj průmyslové politiky. Vládami vytvořené ministerstva, agentury a inkubátory poskytují granty a dotace, ale veřejné zakázky zůstávají opomíjené, přestože mají největší objem.
Historické příklady ilustrují potenciál. V roce 1946 americké vzdušné síly zadaly Boeing společnosti zakázku na strategický bombardér B-52. Tento kontrakt nejenže zajistil vojenskou platformu, ale financoval výzkum, který později umožnil vývoj civilního dopravního letadla Boeing 707. To položilo základy pro americkou nadvládu v komerčním letectví a ovlivnilo celý letecký průmysl. Podobně Izrael systematicky investuje do obranných technologií a vodního hospodářství, což generuje spin-offy do civilních sektorů, jako jsou pokročilé senzory nebo desalinizační systémy, které se exportují celosvětově.
Autoři varují, že snadné úspěchy – jako povrchové zakázky – nestačí. Pro hlubší „žilky“ je potřeba lepší nástroje, jako jsou transparentní kritéria hodnocení inováci, dlouhodobé kontrakty umožňující škálování a spolupráce s univerzitami. V kontextu současných technologií by to mohlo platit pro AI systémy určené k optimalizaci infrastruktury, robotiku pro údržbu sítí nebo algoritmy pro predikci klimatických rizik. Například americká DARPA dlouhodobě financuje AI výzkum prostřednictvím zakázek, což vedlo k pokrokům v machine learningu použitelným v autonomních vozidlech nebo detekci hrozeb. V Evropě Horizon Europe program integruje zakázky s výzkumem v kvantových technologiích a robotice, kde firmy jako Boston Dynamics by mohly získat kontrakty na humanoidní roboty pro průmyslové aplikace, jako je montáž v továrnách nebo inspekce nebezpečných oblastí.
Proč je to důležité
Tento přístup má široké dopady na technologický ekosystém. Veřejné zakázky mohou snížit rizika pro soukromý sektor, kde investoři váhají u dlouhodobých projektů jako vývoj AGI nebo pokročilých baterií pro fúzní energii. Pro průmysl to znamená stabilní poptávku, která umožňuje rychlejší iterace a škálování – například Tesla by mohla získat zakázky na autonomní vozidla pro veřejnou dopravu, což by urychlilo nasazení Full Self-Driving (FSD) systémů. V širším kontextu posiluje to národní konkurenceschopnost v oblastech IT a robotiky, kde Čína a USA již využívají státní nákupy k dominanci. Pro uživatele to přináší rychlejší přístup k inovacím, jako jsou AI nástroje pro chytrou města nebo robotické systémy pro zdravotnictví, ale vyžaduje opatrnost proti korupci a zajištění otevřenosti dat pro širší ekosystém.
Zdroj: 📰 Project Syndicate
| 