Souhrn
Zpráva Programa OSN pro rozvoj (UNDP) upozorňuje, že nadšení z umělé inteligence (AI) skrývá riziko prohloubení globálních nerovností. Bez opatření proti disparitám v přístupu k vzdělání, elektřině, internetu a základním službám budou výhody AI převážně v rukou bohatších zemí, podobně jako během průmyslové revoluce. Report volá po prioritizaci lidí před technologií.
Klíčové body
- AI riskuje prohloubit propast mezi bohatými a chudými, pokud se neřeší základní disparity.
- Znevýhodněné komunity, včetně uprchlíků, mohou se stát “data invisible” a ztratit viditelnost v datech.
- Potenciál AI v zemědělství, zdraví, predikci počasí a hodnocení katastrof.
- I v bohatých zemích hrozí environmentální zátěž z datových center.
- Klíčová teze: “Lidé na prvním místě, ne technologie.”
Podrobnosti
Programa OSN pro rozvoj (UNDP), mezinárodní organizace zaměřená na podporu udržitelného rozvoje a snižování chudoby, vydal zprávu, která analyzuje dopady AI na globální nerovnosti. Autorem jedné z klíčových kapitol je Michael Muthukrishna z London School of Economics, který na prezentaci v Bangkoku zdůraznil: “Chybí nám přístup, který klade lidi na první místo, ne technologii.” Zpráva přirovnává současnou situaci k historické “Velké divergenci” z 19. století, kdy průmyslová revoluce umožnila Západním zemím rychlý růst, zatímco mnohé regiony zaostávaly.
Hlavní riziko spočívá v nerovném přístupu k infrastruktuře nutné pro využití AI. Země s nízkým přístupem k elektřině (např. v subsaharské Africe méně než 50 % populace), internetu nebo vzdělání nemohou efektivně integrovat AI nástroje. Komunity postižené válkami, konflikty nebo klimatickými katastrofami navíc často chybí v datech, což je činí “data invisible” – algoritmy na nich netrénují a jejich potřeby ignorují. Například modely AI pro predikci chudoby nebo zdravotních rizik selžou, pokud data pocházejí převážně z bohatých zemí.
Zpráva však uznává i pozitiva. AI může zlepšit rady pro zemědělce (optimalizace úrody na základě dat o půdě a počasí), diagnostiku nemocí (analýza rentgenů přesněji než lidští lékaři v odlehlých oblastech), predikci počasí nebo hodnocení škod po katastrofách. Verejné rozhodování by se mohlo zrychlit díky transparentní analýze dat, což by pomohlo při měření chudoby nebo plánování intervencí. Přesto i v bohatých zemích přetrvávají obavy: datová centra spotřebovávají obrovské množství energie a vody, což zvyšuje tlak na fosilní paliva a přispívá k emisions. Například trénink velkých jazykových modelů (LLM) jako GPT vyžaduje ekvivalent spotřeby energie stovek domácností.
Jako expert na AI vidím, že současný vývoj je silně koncentrovaný v USA a Číně, kde firmy jako OpenAI nebo Baidu dominují. To posiluje monopol, protože modely AI potřebují masivní datasety a výpočetní výkon, které mají jen few hráči.
Proč je to důležité
Tato zpráva podtrhuje, že AI není jen technologický fenomén, ale sociálně-ekonomický katalyzátor. Pokud se nerovnosti prohloubí, hrozí nová éra globální polarizace, kde bohaté země akcelerují růst o 1-2 % HDP ročně díky AI produktivitě, zatímco chudší zaostávají. Pro průmysl to znamená potřebu inkluzivních iniciativ, jako open-source modely přizpůsobené lokálním jazykům nebo investice do infrastruktury v rozvojových zemích. Regulátoři by měli prosazovat globální standardy pro data governance, aby se zabránilo digitální kolonizaci. V širším kontextu to ovlivní udržitelnost AI: bez řešení environmentálních dopadů datových center (např. přechod na obnovitelné zdroje) se celý ekosystém stane neudržitelným. Zpráva tak nabádá k akci dříve, než se trendy zafixují.
Zdroj: 📰 Nep123.com
| 