Souhrn
Program OSN pro rozvoj (UNDP) vydal zprávu, která varuje, že umělá inteligence může prohloubit globální nerovnosti mezi bohatými a chudými zeměmi. Pokud se nebudou přijímat cílená opatření, většina ekonomických zisků z AI získají vyspělé národy, zatímco rozvojové země zůstanou v ústraní. Situace připomíná Velkou divergenci průmyslové revoluce, kdy Západ rychle modernizoval, ale jiné regiony zaostávaly.
Klíčové body
- Většina výhod AI, jako růst produktivity a nové průmyslové odvětví, přijde bohatým zemím bez intervencí.
- Znevýhodněné skupiny, jako obyvatelé venkova, starší lidé nebo uprchlíci, jsou v datech často neviditelné, což zvyšuje rizika.
- AI má potenciál pro lepší rady v zemědělství, rychlou analýzu rentgenových snímků, predikci počasí a hodnocení škod po katastrofách.
- Systémy AI pro analýzu chudoby, zdraví a rizik mohou umožnit rychlejší a transparentnější rozhodování.
- Klíčové je zajistit přístup k dovednostem, elektřině a internetu pro široké vrstvy populace.
Podrobnosti
Zpráva UNDP vyšla 2. prosince 2025 v Bangkoku a zaměřuje se na skutečné dopady umělé inteligence za oponou optimismu ohledně jejího potenciálu. Umělá inteligence je popsána jako obecně použitelná technologie (general-purpose technology), podobně jako parní stroj v minulosti, která může výrazně zvýšit produktivitu, vytvořit nové průmyslové odvětví a pomoci zaostávajícím ekonomikám dohnat ztráty. Konkrétně se zmiňuje využití AI v zemědělství pro lepší rady farmářům na základě dat o půdě a počasí, v medicíně pro okamžitou analýzu rentgenových snímků a rychlejší diagnózy onemocnění nebo v managementu katastrof pro přesnější predikce bouří a hodnocení škod. Tyto aplikace by mohly prospět především venkovským komunitám a oblastem náchylným k přírodním katastrofám.
Problém nastává u skupin, které jsou v datovém světě neviditelné: obyvatelé bez přístupu k internetu, elektřině nebo školením, starší generace, lidé vysídlení válkami, občanskými konflikty či klimatickými změnami. Tyto skupiny nejsou dostatečně reprezentovány v trénovacích datech AI modelů, což vede k zkresleným výsledkům a vyloučení. Zpráva zdůrazňuje, že zatímco debaty o AI se soustředí na produktivitu, konkurenceschopnost a hospodářský růst, klíčová otázka je vliv na lidské životy. Firmy a instituce musí řešit, jak AI nahradí pracovní místa vykonávaná lidmi roboty nebo algoritmy, ale bez globální koordinace to prohloubí propasti. UNDP navrhuje využít AI k uzavírání mezer v základních potřebách, jako je vzdělání, zdraví a infrastruktura, například prostřednictvím otevřených AI systémů analyzujících chudobu nebo rizika.
Jako expert na umělou inteligenci vidím v této zprávě opakování známých rizik, která se objevovala u předchozích technologií jako internet nebo mobilní sítě. Rozdíl je v rychlosti šíření AI – modely jako GPT nebo Llama umožňují rychlou adaptaci, ale bez inkluzivních datových strategií (např. sběr dat z rozvojových zemí) se nerovnosti zhorší. Příkladem je, jak současné AI systémy pro rozpoznávání řeči selhávají u afrických dialektů kvůli nedostatku tréninkových dat.
Proč je to důležité
Tato zpráva OSN podtrhuje nutnost globálních opatření v éře, kdy AI modely jako ty od OpenAI nebo Google rychle napredují a koncentrují se v rukou pár technologických gigantů. Pro průmysl znamená výzvu k vývoji inkluzivních datasetů a open-source řešení, která umožní rozvojovým zemím přístup bez závislosti na západních firmách. Pro uživatele v Česku a Evropě to signalizuje rizika v dodavatelských řetězcích – pokud globální jih zaostane, ovlivní to migraci, suroviny pro hardware (jako lithiové baterie) a stabilitu. Bez regulací, jako je evropská AI Act, se může stát, že AI zesílí existující nerovnosti, což ohrozí udržitelný růst. Celkově to volá po politickém tlaku na firmy, aby AI sloužila širší společnosti, nejen akcionářům.
Zdroj: 📰 Hurriyet Daily News
| 