Souhrn
Evropa je v boji o vzácné zeminy výrazně pozadu, protože je plně závislá na dovozu z Číny bez jakékoli exportní páky. Čína ovládá těžbu, rafinaci i výrobu magnetů z těchto materiálů, což ohrožuje klíčové evropské firmy v sektorech elektromobilů, větrných turbín a vojenského průmyslu. Nejlepší cestou vpřed je partnerství s Japonskem, které staví vlastní dodavatelský řetězec.
Klíčové body
- Čína dominuje dodavatelským řetězcem vzácných zemin, včetně těžby, rafinace a výroby permanentních magnetů.
- USA dosáhla ročního příměří s Čínou výmenou za uvolnění exportních kontrol na AI čipy.
- Evropská unie postrádá jakoukoli páku, na rozdíl od USA, a je vystavena riziku výpadků dodávek.
- Klíčové evropské firmy jako Airbus, Vestas nebo Volkswagen jsou zranitelné kvůli rostoucí poptávce po materiálech pro baterie, turbíny a zbraně.
- Japonsko hledá spolupráci s podobně smýšlejícími zeměmi pro diverzifikaci.
Podrobnosti
Vzácné zeminy, prvky jako neodym nebo dysprosium, se staly klíčovými pro moderní technologie. Používají se v permanentních magnetech pro elektromotory v elektromobilech, větrných turbínách, letadlech, polovodičích i精密ných zbraních. Čína kontroluje přes 80 procent globální těžby a téměř 90 procent rafinace, což jí dává obrovskou geopolitickou páku. V říjnu 2025 Čína reagovala na americké kontroly exportu AI čipů zpřísněním svých exportních omezení na vzácné zeminy, což okamžitě zasáhlo evropské výrobce.
USA měla výhodu díky exportu vysoce hodnotných sloučenin vzácných zemin do Číny, což umožnilo Donaldu Trumpovi vyjednat roční příměří na summitu v Busanu 30. října. Čína souhlasila s pokračováním dodávek výmenou za snížení cel na své importy a úplné uvolnění omezení na AI čipy. Evropská unie takovou páku nemá – je čistým dovozcem bez významných exportů těchto materiálů. Firmy jako Volkswagen, který staví na elektromobilech s permanentními magnety v motorech, Airbus pro letecké motory nebo Vestas pro větrné generátory tak čelí riziku výpadků. Dokonce i nově rozvíjející se evropský vojenský průmysl, zaměřený na drony a精密né zbraně s elektronikou závislou na těchto prvcích, je ohrožen.
EU sice získala stejné roční příměří jako USA, ale dlouhodobě nic nevyřešila. Před čínskou hrozbou exportními kontroly Evropa nereagovala dostatečně rychle na diverzifikaci zdrojů. Japonsko, které zažilo embargo v roce 2010, investovalo do vlastního řetězce – těží v Austrálii, rafinuje v domácích závodech a nyní nabízí partnerství EU pro společné projekty. To by mohlo zahrnovat recyklaci magnetů z použitých turbín nebo baterií, kde Japonsko vede s technologií pro extrakci neodymu s účinností přes 95 procent.
Proč je to důležité
Tato závislost brzdí evropský technologický pokrok v klíčových oblastech. Elektromobily a větrné turbíny, esenciální pro dekarbonizaci, vyžadují vzácné zeminy pro efektivní permanentní magnety – bez nich klesne výkon motorů o 30 procent. V kontextu AI a robotiky, kde roste poptávka po výkonných servomotorech v humanoidních robotech nebo datech centrech s chlazením na bázi těchto materiálů, ohrožuje Čína evropskou konkurenceschopnost. Vojenská autonomie EU, včetně AI-řízených systémů, je rovněž zranitelná. Spolupráce s Japonskem by umožnila vytvořit alternativní řetězec, snížit rizika a podpořit inovace v bateriích i robotice, ale EU musí urychlit investice do těžby v Grónsku nebo recyklace, jinak zůstane v pozadí.
Zdroj: 📰 EURACTIV
| 