Souhrn
Spojené státy plánují uzavřít dohody s osmi spojeneckými zeměmi, aby posílily dodavatelské řetězce pro počítačové čipy a kritické minerály klíčové pro vývoj umělé inteligence. Iniciativa, která navazuje na snahy z prvního období prezidenta Trumpa, má snížit závislost na Číně. První schůzka se uskuteční 12. prosince v Bílém domě.
Klíčové body
- Zapojené země: Japonsko, Jižní Korea, Singapur, Nizozemsko, Spojené království, Izrael, Spojené arabské emiráty a Austrálie.
- Klíčové oblasti: energie, kritické minerály, pokročilá výroba polovodičů, infrastruktura pro AI a logistika dopravy.
- Hlavní mluvčí: Jacob Helberg, náměstek ministra zahraničí pro ekonomické záležitosti a bývalý poradce společnosti Palantir Technologies, která se specializuje na analýzu dat a AI řešení pro vlády a korporace.
- Cíl: Prolomení čínské dominance v dodávkách vzácných zemin a dalších surovin potřebných pro semiconductors.
- Datum: Zahájení summitem v Bílém domě 12. prosince.
Podrobnosti
Tato iniciativa představuje další krok v dlouhodobé strategii USA k diverzifikaci dodavatelských řetězců v oblasti high-tech komponentů. Čína dlouhodobě ovládá přes 80 procent globálního trhu s vzácnými zeminami (rare earths), které jsou nezbytné pro výrobu permanentních magnetů v elektrických motorech, ale také pro pokročilé materiály v polovodičích a elektronice. Pro AI technologie, které závisí na výkonných grafických procesorech (GPU) jako ty od NVIDIA nebo AMD, jsou klíčové nejen čipy, ale i suroviny jako gallium, germanium nebo wolfram, jejichž produkci Čína dominuje. Bez stabilních dodávek hrozí přerušení výroby serverů a datových center pro trénink velkých jazykových modelů (LLM) jako GPT nebo Gemini.
Summit 12. prosince se zaměří na konkrétní dohody v pěti oblastech: energie (včetně obnovitelných zdrojů pro napájení AI datových center), kritické minerály (těžba a zpracování mimo Čínu), pokročilá výroba polovodičů (např. technologie EUV lithografie, kterou ovládá především nizozemská ASML), infrastruktura pro AI (výstavba továrn na čipy a servery) a logistika dopravy (bezpečné trasy pro suroviny). Japonsko a Jižní Korea přinesou know-how v polovodičích díky firmám jako TSMC nebo Samsung, zatímco Austrálie disponuje bohatými ložisky minerálů. Nizozemsko přispěje litografickými stroji, které jsou srdcem moderní výroby čipů pod 5 nm.
Jacob Helberg, který předtím radil Palantiru – firmě zaměřené na softwarovou platformu pro integraci dat a AI analýzy v obranných a bezpečnostních aplikacích –, zdůraznil, že dosavadní úsilí USA, včetně zákona CHIPS Act z roku 2022, nestačilo k prolomení čínského monopolu. Například exportní omezení Číny na gallium v roce 2023 způsobily nedostatek v USA. Tato multilaterální spolupráce má umožnit společné investice do těžby v Austrálii nebo recyklace minerálů v Evropě, což by zkrátilo dodací lhůty a snížilo rizika geopolitických konfliktů, jako je napětí v Tchaj-wanu, kde sídlí TSMC.
Proč je to důležité
Pro průmysl AI znamená tato iniciativa snížení rizik výpadků dodávek, které by mohly způsobit zpomalení vývoje modelů umělé inteligence. Například trénink jednoho velkého LLM vyžaduje tisíce GPU, jejichž výroba je závislá na čipech z Asie. Pokud se podaří vytvořit alternativní řetězce, USA a spojenci získají konkurenční výhodu v závodě o AI dominance oproti Číně, kde firmy jako Huawei nebo Baidu budují vlastní ekosystémy. Pro uživatele to znamená stabilnější ceny hardware pro AI aplikace, jako jsou cloudové služby od AWS nebo Azure. Kriticky lze říci, že úspěch závisí na reálných investicích – předchozí pokusy selhaly kvůli vysokým nákladům na těžbu mimo Čínu. Dlouhodobě to posílí globální bezpečnost AI infrastruktury, ale vyžaduje koordinaci proti čínským protiopatřením.
Zdroj: 📰 Financial Post
| 