Souhrn
Peter Thiel ve své eseji „The Straussian Moment“ varuje před manou kolem AI, která podle něj symbolizuje odmítnutí lidského myšlení ve prospěch strojů. Tento pohled spojuje s biblickým motivem hadova slibu „budete jako bohové“, kde AI slouží k úniku před racionalitou, svědomím a autoritou. Článek Fay Voshellové tento Thielův postoj obhajuje jako legitimní reflexi současných morálních dilemat.
Klíčové body
- AI mania podle Thiela znamená, že lidé už nemusí myslet sami a předávají rozhodování strojům.
- To vede k osvobození od racionality, svědomí a odpovědnosti vůči Bohu nebo institucím.
- Archetyp Antikrista ilustruje touhu po absolutní autonomii, známou z judaismu a křesťanství.
- Technologické inovace jako AI exponenciálně urychlují civilizační změny posledního století.
- Thielovy názory vycházejí z jeho zkušeností jako investora v tech firmách jako Palantir.
Podrobnosti
Článek Fay Voshellové analyzuje esej Petra Thiela „The Straussian Moment“, kde miliardářský podnikatel a investor – zakladatel PayPalu a spoluzakladatel Palantiru, firmy specializující se na AI pro analýzu velkých dat v obraně a bezpečnosti – spojuje současnou euforii kolem AI s hlubšími filozofickými a teologickými otázkami. Thiel tvrdí, že posedlost AI spočívá v přesvědčení, že lidé nemají myslet sami; stroje by měly převzít rozhodování. Tento přístup podle něj oslabuje důvěru v lidskou racionalitu a umožňuje únik před morálními omezeními. V praxi to znamená, že pokud AI dokáže simulovat rozhodování – například v oblastech jako autonomní vozidla Tesla Full Self-Driving (FSD), kde algoritmy na bázi neuronových sítí zpracovávají senzory pro navigaci bez řidiče, nebo v jazykových modelech jako GPT-4 od OpenAI, které generují texty a kód – lidé se mohou cítit osvobozeni od nutnosti hodnotit dobro a zlo.
Voshellová tento pohled uvádí do kontextu stoletých civilizačních posunů, kde technologie jako AI urychlují relativismus a morální paralýzu. Například v Palantiru, kde Thiel investoval, se AI používá k predikci hrozeb z datových sad, což zvyšuje efektivitu, ale zároveň zpochybňuje lidskou odpovědnost za finální rozhodnutí. Thiel srovnává to s biblickým pokušením hadem: „Budete jako bohové známí dobro a zlo.“ Duch Antikrista zde symbolizuje touhu po soběstačnosti bez Boha, učitelů nebo institucí. Kriticky lze říci, že Thielovy obavy mají reálný základ v trendech jako „AI alignment“, kde výzkumníci jako ti v OpenAI řeší, jak zabránit modelům v chování v rozporu s lidskými hodnotami, protože velké jazykové modely (LLM) trénované na internetových datech často reprodukují biasy a manipulace. Nicméně AI není nahrazovatelem myšlení, ale nástrojem; například v robotice jako u Boston Dynamics’ Atlas, kde AI umožňuje autonomní pohyb, stále vyžaduje lidský dohled pro bezpečnost. Thielův straussian přístup – odkaz na Leo Strausse a skryté pravdy – naznačuje, že povrchní optimismus vůči AI skrývá rizika ztráty lidské agentivity.
Proč je to důležité
Thielovy názory připomínají debaty v AI komunitě o etice a bezpečnosti, jako jsou výzvy od expertů jako Yoshua Bengio na regulaci AGI (umělé obecné inteligence), která by překonala lidskou inteligenci. V širším ekosystému to ovlivňuje investice – Thielův Founders Fund financuje AI startupy – a veřejnou diskuzi o tom, zda AI zesílí existenciální rizika nebo je jen prodloužením lidského nástroje. Pro průmysl znamená varování nutnost integrovat etické rámce do vývoje, jako je EU AI Act, který klasifikuje systémy podle rizik. Pro uživatele to podtrhuje, že spoléhat se výhradně na AI bez kritického myšlení vede k závislosti, podobně jako u sociálních sítí, kde algoritmy ovlivňují chování bez lidského zásahu.
Zdroj: 📰 Americanthinker.com
|