Souhrn
Rozvoj umělé inteligence (AI) vyžaduje obrovské množství elektrické energie, což vede k modernizaci energetické infrastruktury po celém světě. Čínské firmy vyrábějící transformátory a vysokonapěťová zařízení těží z této poptávky, zejména díky zpožděním u japonských a jihokorejských konkurentů a rostoucím zakázkám z rozvojových trhů.
Klíčové body
- Spojené státy čelí možnému deficitu až 20 % elektrické energie pro datová centra do roku 2028.
- Čína v prvních deseti měsících roku vyvezla transformátory za 7,3 miliardy dolarů a vysokonapěťové GIS zařízení za 4,3 miliardy dolarů – nárůst o 37,8 % a 28,5 % oproti loňsku.
- Geopolitické napětí vedlo USA k omezení dovozu z Číny, což přetížilo kapacity japonských a jihokorejských výrobců.
- Rozvojové trhy v Latinské Americe, Asii a na Blízkém východě nyní upřednostňují čínské dodavatele kvůli kratším dodacím lhůtám.
Podrobnosti
Podle analytiků z Citigroup Global Markets, v čele s Pierreem Lauem, čínské energetické firmy využívají tzv. „přetékající poptávku“ z USA. Americká vláda podporuje rozsáhlé investice do AI infrastruktury – například Meta nebo SoftBank – což zvyšuje tlak na energetickou síť. Protože USA kvůli geopolitickým důvodům nekupují zařízení přímo z Číny, obrací se na Japonsko a Jižní Koreu. Ty ale nyní čelí tříletým dodacím lhůtám, což otevírá prostor pro čínské výrobce. Tyto firmy, jako jsou například State Grid Corporation nebo China XD Group, se specializují na výrobu transformátorů a plynem izolovaných rozvoden (GIS), které jsou klíčové pro přenos a distribuci vysokého napětí v moderních datových centrech a AI klaustrech. Export těchto zařízení roste výrazně rychleji než celkový čínský export, což ukazuje na strukturální posun v globálním řetězci dodávek energetického vybavení.
Proč je to důležité
Tento trend ukazuje, jak AI přímo ovlivňuje infrastrukturní sektory mimo samotnou technologii – konkrétně energetiku. Zatímco pozornost veřejnosti směřuje k novým AI modelům, skutečným „palivem“ pro jejich provoz je elektřina. Modernizace sítí a výstavba nových elektráren se tak stávají strategickými prioritami. Čína, díky své výrobní kapacitě a cenové konkurenceschopnosti, získává klíčovou roli v tomto procesu, což může mít dlouhodobé důsledky pro globální energetickou bezpečnost i geopolitické vztahy.
Zdroj: 📰 Post Magazine
|