Čínská „proti-AI válka“: Nová doktrína pro boj s umělou inteligencí

Souhrn

Čínská lidová osvobozená armáda (PLA) aktivně rozvíjí novou vojenskou doktrínu nazývanou „proti-AI válka“, jejímž cílem je nejen bojovat proti nepřátelským silám, ale i aktivně klamat jejich umělou inteligenci. Taktiky zahrnují nasazení falešných cílů, manipulaci senzorových signálů a záměrné zkreslování dat, aby AI systémy protivníka špatně identifikovaly skutečné jednotky.

Klíčové body

PLA testuje taktiky, které využívají „profesionální náhražky“ – falešné vojenské jednotky napodobující skutečné senzorové signály.
Cílem je nejen zneškodnit nepřátelské síly, ale i odhalit jejich pozice prostřednictvím jejich reakce na klamné cíle.
Doktrína „proti-AI války“ se zaměřuje na manipulaci vstupních dat pro AI, což vede k chybným rozhodnutím autonomních systémů.
Tento přístup odráží širší strategický posun: AI se stává nejen nástrojem války, ale i jejím cílem.

Podrobnosti

V rámci cvičení v tréninkovém prostoru Žu-ri-che v poušti Gobi čínské jednotky „Rudé síly“ nasadily falešné dělostřelecké baterie, které napodobovaly tepelné, radarové i vizuální signály skutečných zařízení. Když „Modrá síla“ (simulující protivníka) zahájila útok na tyto falešné cíle, odhalila své vlastní pozice díky zpětné lokalizaci palby. Cvičení ukázalo, že více než polovina útočných jednotek byla v reálném scénáři již zničena – a to díky chybnému rozhodnutí podpořenému AI.

Tento přístup je součástí širšího úsilí Číny o vývoj asymetrických schopností proti technologicky vyspělejším protivníkům, zejména USA. Klíčovým prvkem je porozumění, jak AI systémy zpracovávají data z kamer, radarů a tepelných senzorů – a jak lze tyto vstupy záměrně narušit. Například vojenská vozidla mohou být upravena tak, aby vypadala jako civilní objekty, nebo aby generovala „šum“, který AI interpretuje jako jiný typ cíle.

Proč je to důležité

Tento vývoj signalizuje zásadní změnu v moderní vojenské strategii: AI již není jen nástroj pro podporu rozhodování, ale aktivní součást bojiště, která může být cíleně napadena a manipulována. Pokud se tato doktrína osvědčí, může vést k radikálnímu přehodnocení důvěry v autonomní systémy – nejen ve vojenství, ale i v civilních aplikacích jako doprava nebo kritická infrastruktura. Pro západní armády to znamená nutnost vyvíjet nejen robustnější AI, ale i metody detekce a odolnosti vůči takovýmto útokům na vstupní data (tzv. adversarial attacks).

Číst původní článek

Zdroj: 📰 Defense One