Souhrn
Podle vyjádření generála Harjeeta Singha Sahiho, velitele Vojenské akademie indické armády, bude charakter bojových operací v roce 2035 zásadně odlišný od konfliktů z let 1971 a 1999. Klíčovou roli budou hrát kybernetické schopnosti, vesmírné technologie, družicové soustavy, hejna dronů a další specializované technologie.
Klíčové body
- Budoucí bojiště budou ovlivněny kybernetickými a vesmírnými schopnostmi, AI a hejny dronů.
- Čína přechází na koncept „inteligentizované války“ s důrazem na AI a moderní technologie.
- Pákistán podle generála zůstává u hybridních taktik, včetně podpory teroristických skupin a taktických jaderných zbraní.
- Operace Sindoor ukázala účinnost přesných úderů a strategického překvapení proti hybridnímu nátlaku.
- Indická armáda zdůrazňuje potřebu inovací a adaptability svých budoucích velitelů.
Podrobnosti
Generál Sahi vystoupil na dvoudenním semináři Doktrína a strategie 2025, kde popsal transformaci moderního bojiště. Zatímco konflikty z let 1971 (indo-pákistánská válka) a 1999 (Kargilský konflikt) byly založeny na klasické pozemní taktice, budoucí války budou hybridní, multidoménové a technologicky náročné. Klíčovým trendem je integrace AI do rozhodovacích procesů, což Čína označuje jako „inteligentizovanou válku“ – systémové propojení senzorů, zbraní a řízení pomocí umělé inteligence. Dále se očekává masivní nasazení autonomních systémů, zejména hejn dronů schopných koordinovaných útoků nebo průzkumu. Vesmírná doména získává strategický význam díky družicovým soustavám pro komunikaci, navigaci a sledování nepřátelských aktivit. Zároveň generál upozornil, že Pákistán nadále využívá tzv. „fail-win“ strategii – tedy snahu kompenzovat konvenční vojenskou slabost prostřednictvím terorismu, hybridních operací a jaderného zastrašování. Operace Sindoor, reakce na teroristický útok v Pahalgamu, podle něj dokázala, že přesné údery a rychlost mohou efektivně neutralizovat takové hrozby.
Proč je to důležité
Tento pohled odhaluje, jak rychle se mění povaha vojenského konfliktu v éře AI, autonomie a kybernetické války. Pro armády po celém světě to znamená nutnost investovat nejen do zbraní, ale i do softwarové infrastruktury, kybernetické obrany a vesmírných kapacit. Pro technologický sektor to představuje tlak na vývoj robustních, bezpečných a interoperabilních systémů, které vydrží extrémní podmínky bojiště. Zároveň to ukazuje, že geopolitická soutěž bude stále více probíhat mimo tradiční bojová pole – v kyberprostoru, na oběžné dráze a v algoritmech rozhodovacích systémů.
Zdroj: 📰 The Times of India
|