Zpoždění v AI může ohrozit budoucnost Evropy, varuje šéfka ECB

Souhrn

Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagarde v pondělí varovala, že zpoždění v rozvoji a nasazení umělé inteligence (AI) může „ohrozit“ budoucnost Evropy. Vyzvala k rychlému odstranění regulačních, energetických i infrastrukturních bariér, které brzdí rozvoj AI na kontinentu.

Klíčové body

Evropa podle Lagarde již zmeškala šanci být prvním hráčem v oblasti AI.
Hlavní překážky zahrnují fragmentovanou regulaci, vysoké náklady na energii a byrokratické zpoždění při výstavbě datových center.
Výpočetní kapacita evropských datových center dosahuje 16 gigawattů, zatímco v USA je to 48 GW a v Číně 38 GW.
EU plánuje uvolnit některá pravidla pro AI a ochranu soukromí kvůli tlaku firem.

Podrobnosti

Christine Lagarde vystoupila na konferenci v Bratislavě s výrazným varováním: pokud Evropa nezačne AI rychle a důsledně nasazovat v klíčových odvětvích, nejenže zůstane pozadu, ale může ztratit dlouhodobou ekonomickou konkurenceschopnost. Uvedla, že Evropa „již zmeškala příležitost být prvním hráčem“, ale stále má šanci z pozdního startu vytěžit výhodu – například díky vyšším standardům ochrany soukromí a etického nasazení AI.

Mezi konkrétní překážky patří nejen přísná a nejednotná regulace napříč členskými státy, ale také vysoké ceny elektřiny, které zvyšují provozní náklady datových center nezbytných pro trénování a provoz AI modelů. Byrokracie zpomaluje výstavbu těchto center – například získávání stavebních povolení trvá v Evropě výrazně déle než v USA nebo Číně. Podle studie německé asociace Bitkom měla Evropa v roce 2023 výpočetní kapacitu datových center jen 16 gigawattů, zatímco USA disponovaly 48 GW a Čína 38 GW.

Proč je to důležité

Lagardeina výzva odráží širší obavy evropských firem i politiků, že příliš přísná regulace – zejména v rámci zákona o umělé inteligenci (AI Act) a nařízení GDPR – brzdí inovace. EU proto zvažuje uvolnění některých pravidel, což však vyvolává odpor ochránců soukromí. Pokud Evropa nezrychlí nasazení AI v průmyslu, zdravotnictví, logistice či energetice, hrozí, že bude závislá na technologiích vyvíjených mimo EU, což má důsledky pro bezpečnost, suverenitu i ekonomický růst.

Číst původní článek

Zdroj: 📰 Digital Journal