„Tyto konverzace byly velmi nepřátelské“: Výzkum ohrožen lavinou akademických článků tlačených do tisku

Souhrn

Prestižní akademické časopisy čelí tlaku od velkých nakladatelství, aby zvyšovaly objem publikací, což vede k ústupu od kvalitního recenzního procesu. V extrémním případě časopisu Philosophy & Public Affairs došlo k hromadné rezignaci celého redakčního týmu, který odmítl kompromitovat standardy výzkumu.

Klíčové body

Nakladatelství Wiley požadovalo od časopisu 35 článků během 60 dnů, což je více než dvojnásobek roční produkce.
Redakce vedená Annou Stilzovou z University of California, Berkeley, radikálně odmítla tlak a rezignovala.
„Big Five“ akademických nakladatelství (včetně Wiley) dosahují vysokých zisků díky masivnímu růstu počtu publikovaných prací.
Globální tlak „publish or perish“ a nárůst výzkumu, zejména z Číny, podporují tento trend.
Krize ohrožuje důvěryhodnost vědeckého publikování a kvalitu akademického výzkumu.

Podrobnosti

Časopis Philosophy & Public Affairs, který tradičně publikoval kolem 14 pečlivě recenzovaných článků ročně, se ocitl v konfliktu se svým nakladatelem Wiley. Tento mezinárodní vydavatel akademické literatury požadoval dramatické zvýšení produkce – až 35 článků během dvou měsíců. Anna Stilzová, tehdejší šéfredaktorka, popsala jednání s Wiley jako „velmi nepřátelská“ a uvedla, že odmítla obětovat kvalitu ve prospěch kvantity. V důsledku toho rezignovala celá redakce i poradní rada.

Tento případ ilustruje širší krizi v akademickém publikování. Pět dominantních nakladatelství – označovaných jako „Big Five“ – využívá tlaku akademiků publikovat (tzv. „publish or perish“), aby zvyšovala počet článků a zisk. Spolu s nárůstem výzkumné produkce, zejména z Číny, která se stala světovým lídrem v počtu publikací, dochází k explozivnímu růstu časopisů, speciálních edic a „predátorských“ publikací s minimální recenzí.

Proč je to důležité

Tento trend podkopává základní principy vědecké integrity. Pokud jsou články publikovány bez důkladné recenze, snižuje se jejich spolehlivost a zvyšuje se riziko šíření chybných nebo neopakovatelných výsledků. Pro výzkumnou komunitu to znamená obtíže při filtrování relevantních informací a růst nedůvěry ve vědecké závěry. Pro technologický sektor, který často čerpá z akademického výzkumu (např. v oblasti AI, materiálové vědy nebo kvantových technologií), může tento jev vést ke zpoždění inovací nebo k investicím do nevalidních konceptů.

Číst původní článek

Zdroj: 📰 Wnd.com