Souhrn
Čína ovládá drtivou většinu globálního zpracování vzácných zemin, což vytváří vážné bezpečnostní riziko pro Spojené státy. V dubnu 2025 Peking omezil vývoz sedmi kritických prvků jako odpověď na americké cla, čímž vystavil zranitelnosti dodavatelské řetězce v obraně, elektronice i obnovitelných zdrojích energie.
Klíčové body
- Čína ovládá 85–95 % globálního zpracování vzácných zemin díky státem řízené strategii trvající od 80. let.
- V dubnu 2025 zavedla Čína restrikce na vývoz sedmi kritických vzácných zemin.
- Celý řetězec – od těžby po chemické zpracování – je pod kontrolou čínských státních podniků, zejména China Rare-Earths Group.
- Západní snahy o vytvoření alternativních kapacit jsou technologicky náročné a vyžadují roky investic.
Podrobnosti
Vzácné zeminy, jako jsou neodym, dysprosium nebo terbium, jsou nezbytné pro výrobu permanentních magnetů používaných v leteckých motorech, radarových systémech, elektrických vozidlech i větrných turbínách. Čína nejen těží tyto suroviny, ale především ovládá jejich komplexní chemické zpracování do vysoké čistoty – proces, který vyžaduje specializované know-how a infrastrukturu. Od 80. let Peking postupně vytlačoval západní konkurenci podbízením cen, což vedlo k uzavření amerických dolů, jako byl Mountain Pass v Kalifornii. V 90. letech Čínská komunistická strana prohlásila vzácné zeminy za strategický materiál a zamezila zahraničnímu kapitálu přístup na domácí trh, zatímco masivně investovala do vlastních kapacit. Dnes státní konsorcium China Rare-Earths Group ovládá 70 % těžby uvnitř Číny a funguje pod přímým dohledem strany. Tato vertikální integrace umožňuje Pekingu cíleně ovlivňovat globální dodávky – jak ukázalo dubnové omezení vývozu v reakci na americká cla.
Proč je to důležité
Závislost na čínských vzácných zeminách představuje systémové riziko pro americkou národní bezpečnost i hospodářskou suverenitu. Bez těchto materiálů nelze vyrábět moderní zbraňové systémy, satelity ani pokročilé senzory. Západní alternativy – jako restart těžby v USA nebo projekty v Austrálii – zatím nedosahují potřebné úrovně zpracování a čelí ekologickým i technologickým bariérám. Tato situace ukazuje, jak ekonomická politika může být přímo nástrojem geopolitického tlaku, zejména v období rostoucí technologické rivalitě mezi USA a Čínou.
Zdroj: 📰 Freerepublic.com
| 