Souhrn
Čína za posledních dvacet let poskytla více než 2,2 bilionu dolarů v podobě půjček a grantů po celém světě, přičemž největším příjemcem byly Spojené státy. Tento trend ukazuje, že čínské financování již není zaměřeno jen na rozvojové projekty v Africe nebo Asii, ale zahrnuje i komerční investice do klíčových odvětví bohatých zemí.
Klíčové body
- Od roku 2000 Čína poskytla globálně více než 2,2 bilionu dolarů v půjčkách a grantech.
- Největším příjemcem je USA, kam čínské banky investovaly 200 miliard dolarů do projektů jako potrubí, datová centra nebo letištní terminály.
- Financování zahrnuje podporu firem jako Tesla, Amazon, Disney a Boeing.
- V rozvojových zemích se čínské půjčky posouvají od infrastrukturních projektů k nouzovému dluhovému financování.
- Čína využívá své finanční prostředky k získání strategického vlivu, například v řetězcích dodávek polovodičů.
Podrobnosti
Podle výzkumu instituce AidData při College of William and Mary Čína od roku 2000 financuje více než 30 000 projektů ve více než 100 zemích. Zatímco v minulosti šlo především o výstavbu silnic, přístavů a železnic v rozvojových zemích, v posledních letech se čínské banky zaměřují i na bohaté ekonomiky. V USA šly peníze například na rozvoj infrastruktury kritické pro digitální ekonomiku – jako jsou datová centra – nebo na podporu korporátního financování velkých firem. Tento posun vyvolává obavy v západních kruzích, zejména v souvislosti s akvizicemi strategicky citlivých firem, například nizozemského výrobce polovodičů Nexperia. V rozvojových zemích mezitím roste závislost na čínském nouzovém financování, protože mnohé z nich čelí dluhovým krizím. Důležité je, že uvedená čísla nezahrnují držbu amerických státních dluhopisů ve výši 730 miliard dolarů, což dále zvyšuje skutečný rozsah čínského ekonomického vlivu.
Proč je to důležité
Tento trend dokumentuje, jak Čína systematicky rozšiřuje svůj ekonomický a geopolitický vliv prostřednictvím finančních nástrojů. Pro globální trhy to znamená rostoucí závislost na čínském kapitálu, což může vést k posunu rovnováhy sil ve prospěch Pekingu – zejména v kritických odvětvích jako jsou polovodiče, doprava nebo energetika. Pro západní země je tato skutečnost výzvou pro jejich bezpečnostní a hospodářskou politiku.
Zdroj: 📰 The Times of India
| 