Souhrn
Hrubý domácí produkt (HDP) nikdy nebyl určen jako ukazatel společenského blahobytu, ale přesto se stal hlavním měřítkem úspěchu národů. V současné době však jeho omezení — jako ignorování nerovnosti, neplacené práce nebo ekologických dopadů — brání efektivnímu řešení globálních výzev. Roste tlak na přijetí alternativních metrik, které zohledňují ekonomické, sociální i environmentální dimenze prosperity.
Klíčové body
- HDP měří pouze tržní transakce a nezohledňuje nerovnost, neplacenou práci ani ekologické náklady.
- Od poloviny 20. století se zhoršují limity růstu kvůli klimatickým změnám, sociální fragmentaci a nerovnosti.
- OSN jmenovala v květnu expertní skupinu pro vývoj metrik „mimo HDP“ s cílem dosáhnout jejich globálního zavedení do roku 2030.
- Země jako Bhútán, Nový Zéland, Skotsko a Wales již experimentují s alternativními indexy blahobytu.
- Cíl 19 v rámci SDG17 výslovně vyzývá vlády k přijetí metrik nad rámec HDP.
Podrobnosti
HDP vznikl jako nástroj pro sledování ekonomické produkce během druhé světové války a v následujících desetiletích se stal dominantním indikátorem národního úspěchu. Avšak jeho schopnost odrážet skutečný blahobyt občanů je dnes značně omezená. Například nezahrnuje domácí práci, dobrovolnictví ani degradaci přírodních zdrojů. V éře antropocénu, kdy lidská činnost překračuje planetární hranice, je třeba metriky, které odrážejí udržitelnost a kvalitu života, nikoli jen objem spotřeby.
V květnu 2024 jmenoval generální tajemník OSN António Guterres Vysokou expertní skupinu, jejímž úkolem je navrhnout systém indikátorů, které budou vyváženě zohledňovat ekonomické, sociální a environmentální aspekty. Tento krok navazuje na Cíle udržitelného rozvoje z roku 2015, konkrétně na cíl 19 v rámci SDG17, který výslovně požaduje zavedení metrik „mimo HDP“ do roku 2030. Přesto pokrok zůstává pomalý — institucionální a politické struktury jsou stále pevně ukotveny v paradigmatu růstu HDP.
Proč je to důležité
Přechod k alternativním metrikám blahobytu není jen akademickou otázkou, ale nutností pro efektivní řízení klimatické krize, sociální nerovnosti a technologické transformace. Bez přesného měření toho, co skutečně zlepšuje lidský život a chrání planetu, bude obtížné formulovat smysluplnou politiku. Země jako Bhútán s indexem hrubého národního štěstí nebo Nový Zéland s rozpočtem zaměřeným na blaho ukazují, že jiný přístup je možný — a nezbytný.
Zdroj: 📰 Nature.com
| 