Souhrn
Vědci z brazilské Univerzity v São Paulu identifikovali v jedu amazonského štíra Brotheas amazonicus molekulu, která účinně ničí nádorové buňky rakoviny prsu. Její účinek je srovnatelný s běžně používanou chemoterapií, přičemž výzkum využívá metody bioprospekce, inženýrské bílkoviny i umělou inteligenci.
Klíčové body
- Molekula z jedu štíra Brotheas amazonicus účinně cílí na buňky rakoviny prsu.
- Výzkum probíhá ve spolupráci mezi Univerzitou v São Paulu, Národním institutem pro amazonský výzkum (INPA) a Univerzitou v Amazonas.
- Projekt je součástí širšího trendu využití přírodních toxinů pro vývoj protinádorových léků.
- Výsledky byly prezentovány na akci FAPESP Week ve Francii.
- Výzkum zahrnuje i další inovace, jako jsou radiotheranostika a experimentální vakcíny založené na dendritických buňkách.
Podrobnosti
Výzkumný tým z Farmaceutické fakulty Univerzity v São Paulu (FCFRP-USP) se zaměřil na bioprospekci – systematické hledání biologicky aktivních látek v přírodních zdrojích. V jedu štíra Brotheas amazonicus identifikovali peptid s cytotoxickými vlastnostmi, který selektivně ničí nádorové buňky rakoviny prsu. Podle profesorky Eliane Candiani Arantes, koordinátorky projektu, se molekula podobá toxinům nalezeným i u jiných druhů štírů, ale její účinnost proti konkrétnímu typu nádoru je výjimečná. Výzkum je stále v rané fázi – zatím nebyly provedeny klinické studie na lidech – avšak v laboratorních podmínkách dosáhla molekula účinku srovnatelného s běžnou chemoterapií, aniž by způsobovala stejnou míru poškození zdravých buněk.
Projekt je financován nadací FAPESP a vznikl ve spolupráci s odborníky z INPA a Univerzity v Amazonas, což umožňuje přístup k unikátní biodiverzitě amazonského regionu. Paralelně výzkumníci pracují na dalších protinádorových přístupech, včetně radiotheranostiky – kombinace diagnostiky a terapie pomocí radioizotopů – a experimentálních vakcín využívajících hybridní dendritické buňky k tréninku imunitního systému.
Proč je to důležité
Tento výzkum ilustruje rostoucí význam bioprospekce v onkologii, zejména v oblastech s vysokou biodiverzitou jako je Amazonie. Přírodní toxiny jsou slibným zdrojem nových léčiv, protože evoluce je optimalizovala pro cílené interakce s buněčnými strukturami. Pokud se molekula z jedu štíra osvědčí v dalších fázích vývoje, mohla by vést k nové třídě protinádorových léků s vyšší selektivitou a nižší toxicitou než současné chemoterapie. Zároveň ukazuje, jak moderní biotechnologie – včetně AI pro analýzu proteinových struktur – urychlují objevování a optimalizaci přírodních sloučenin pro medicínské účely.
Zdroj: 📰 Science Daily
|