Jablko mého oka: Jak jsem vytvořila aplikaci pro sledování zdraví plodin pro farmáře v Tanzánii

Souhrn

Neema Mduma, počítačová vědkyně z Nelson Mandela African Institution of Science and Technology v Arushe, Tanzánie, vyvinula mobilní aplikaci KilimoAI, která pomocí umělé inteligence detekuje nemoci na listech plodin. Aplikace je určena především pro místní farmáře a zatím podporuje diagnostiku chorob u kukuřice, fazolí, banánů a brambor.

Klíčové body

Aplikace KilimoAI analyzuje fotografie listů rostlin a identifikuje příznaky nemocí.
Dataset pro trénování AI modelu vznikl na základě tisíců fotografií získaných přímo z tanzanských polí.
Diagnózy jsou ověřovány spoluprací s fytopatology z Tanzanského zemědělského výzkumného ústavu.
Projekt je součástí širší iniciativy využití AI pro řešení reálných problémů v zemědělství a rozvoji.

Podrobnosti

KilimoAI vznikla jako odpověď na potřeby malých zemědělců v Tanzánii, kteří často nemají přístup k odborné poradě při diagnostice chorob plodin. Tým vedený Neemou Mdumou pořídil tisíce fotografií listů zdravých i nemocných rostlin přímo na místních farmách. Tyto snímky byly následně ověřeny odborníky na rostlinné choroby z Tanzanského zemědělského výzkumného ústavu (TARI) v Arushe, což zajistilo kvalitu trénovacích dat pro strojové učení. Na základě tohoto datasetu byly vyvinuty modely schopné nejen rozlišit mezi zdravými a nemocnými rostlinami, ale i klasifikovat konkrétní typy chorob. Část dat byla ponechána pro testování přesnosti modelu. Aplikace je navržena pro použití na běžných chytrých telefonech, což zvyšuje její přístupnost v regionech s omezenou infrastrukturou.

Proč je to důležité

Tento projekt ukazuje, jak může AI přinést konkrétní užitek v rozvojových zemích, zejména v odvětvích jako je zemědělství, kde má přesná a rychlá diagnostika přímý dopad na úrodu a živobytí farmářů. Na rozdíl od mnoha „high-tech“ AI řešení zaměřených na průmyslově vyspělé země, KilimoAI řeší lokální problém s ohledem na reálné podmínky uživatelů. Projekt také ilustruje rostoucí schopnost afrických výzkumných institucí vyvíjet vlastní technologická řešení místo pasivního přebírání západních nástrojů. V širším kontextu jde o příklad tzv. „frugal innovation“ – inovace, která je levná, jednoduchá a zároveň efektivní pro cílové uživatele.

Číst původní článek

Zdroj: 📰 Nature.com