Souhrn
Němečtí nadšenci Klaus Scheffler a Lajos Kintli vytvořili funkční repliku historické kalkulačky Busicom 141-PF ve zvětšeném měřítku 10:1, která využívá repliky původních čipů Intel MCS-4 – 4001 (ROM), 4002 (RAM), 4003 (posuvný registr) a samozřejmě procesoru 4004. Projekt, připravený k 50. výročí uvedení 4004, bude od roku 2026 vystaven v technologickém muzeu Enter v Solothurnu ve Švýcarsku.
Klíčové body
- Replika kalkulačky Busicom 141-PF funguje na zvětšených diskrétních obvodech čipů Intel MCS-4.
- Původní kalkulačka byla prvním komerčním zařízením s mikroprocesorem Intel 4004.
- Intel původně vyvinul celý MCS-4 systém na zakázku japonské firmy Busicom, později si ale zakoupil práva zpět.
- Projekt je určen pro muzejní expozici a slouží jako edukační ukázka počátků mikroelektroniky.
- Historicky je 4004 považován za první civilní mikroprocesor, i když americké námořnictvo mělo tajný prototyp již o rok dříve.
Podrobnosti
Intel 4004, uvedený v roce 1971, byl prvním komerčně dostupným mikroprocesorem a zároveň základem celého MCS-4 systému, který zahrnoval ROM (4001), RAM (4002) a posuvné registry (4003). Tyto čipy byly vyvinuty speciálně pro japonskou kalkulačku Busicom 141-PF, která se tak stala prvním zařízením na světě s mikroprocesorem. Projekt Schefflera a Kintliho nejen přesně replikuje logiku této kalkulačky, ale čipy postavili z diskrétních tranzistorů ve zvětšeném měřítku – každý „čip“ je nyní deska o rozměrech několika desítek centimetrů. Replika běží dokonce dvojnásobnou rychlostí oproti originálu. Tento „muzejní hack“ má připomenout, že dnešní x86 architektura, která stále dominuje v notebookách a stolních počítačích, má kořeny právě v tomto čtyřbitovém systému z počátku 70. let.
Proč je to důležité
Tento projekt není jen technickou kuriozitou – poskytuje hmatatelný pohled na počátky mikroprocesorové éry. Ukazuje, jak se z jednoúčelového řešení pro kalkulačku vyvinul univerzální nástroj, který dnes pohání miliardy zařízení. V době, kdy se diskutuje o přechodu od x86 k ARM i v desktopovém segmentu, je taková rekonstrukce cenným připomínkou historické kontinuity a inženýrského dědictví, které formuje současnou výpočetní krajinu.
Zdroj: 📰 Hackaday
| 