Souhrn
Japonský trh s krevetami se do roku 2033 rozšíří o 1,41 miliardy dolarů a dosáhne celkové hodnoty 4,58 miliardy dolarů. Růst je poháněn zvýšeným důrazem spotřebitelů na udržitelnost, transparentnost původu a zdravotní přínosy mořských plodů. Zároveň se prosazují moderní technologie ve výrobě a podpora ze strany vlády.
Klíčové body
- Tržní hodnota vzroste z 3,17 miliardy dolarů v roce 2024 na 4,58 miliardy v roce 2033.
- Roční tempo růstu (CAGR) činí 4,17 % v letech 2025–2033.
- Spotřebitelé preferují krevety s certifikáty udržitelnosti (MSC, ASC).
- Vládní opatření podporují etické a transparentní dodavatelské řetězce.
- Mezi klíčové hráče patří Maruha Nichiro Corporation, Thai Union Group nebo Charoen Pokphand Foods.
Podrobnosti
Růst japonského trhu s krevetami je úzce spojen s měnícími se spotřebitelskými návyky. Japonští konzumenti stále častěji požadují informace o původu produktu a jeho ekologické stopě. Tento trend podporují certifikační systémy jako Marine Stewardship Council (MSC) pro lov divokých krevet a Aquaculture Stewardship Council (ASC) pro chov. Tyto certifikáty zaručují, že produkce neohrožuje mořské ekosystémy a dodržuje sociální a environmentální standardy.
Vláda Japonska zároveň zavádí opatření, která podporují transparentní a etické dodavatelské řetězce v potravinářství. To vytváří tlak na jak domácí producenty, tak dovozce, aby implementovali systémy sledovatelnosti od líhně až po prodejnu. Technologické nástroje, jako jsou blockchainové protokoly nebo digitální štítky, se stávají běžnou součástí těchto řešení.
Mezi hlavní hráče na trhu patří globální potravinářské společnosti, jako je thajská Charoen Pokphand Foods (zabývá se chovem krevet a výrobou krmiv), norská Mowi ASA (původně lososový chov, nyní rozšiřující portfolia) nebo japonský gigant Maruha Nichiro Corporation, specializující se na mořské plody a rybářství.
Proč je to důležité
Tento vývoj odráží širší globální trend: spotřebitelé již nekupují pouze podle ceny a chuti, ale hodnotí i ekologický a etický dopad svých nákupů. Pro exportéry, včetně českých firem působících v potravinářském sektoru, mohou být japonské požadavky na certifikaci a transparentnost překážkou, ale zároveň i příležitostí – pokud dokáží splnit přísné standardy. Z hlediska technologií je zajímavé, jak se rybářství stává terénem pro nasazení AI a IoT řešení ke zvýšení efektivity chovu a minimalizaci environmentální zátěže.
Zdroj: 📰 GlobeNewswire
| 