„Vyhánění udušením“: jak rozšiřování pěstování sóje a používání herbicidů vytlačuje amazonské komunity

Souhrn

Rozšiřování pěstování sóje v brazilské části Amazonie je spojeno s intenzivním používáním herbicidu glyfosát, který podle nové etnografické studie způsobuje „pomalé chemické násilí“. Tento proces narušuje tradiční způsoby života místních komunit, včetně původních obyvatel a potomků afričanů (quilombolů), a vede k jejich postupnému vytlačování z domovských území.

Klíčové body

Glyfosát, běžně používaný herbicid v sójových plantážích, má dlouhodobé toxické dopady na lidské zdraví i ekosystémy.
Studie je založena na dlouhodobém terénním výzkumu v oblasti Dolního Tapajós v brazilském státě Pará.
Chemické znečištění řek a půdy narušuje tradiční zemědělství, rybolov a sběr plodin, což ohrožuje ekonomickou i kulturní soběstačnost komunit.
Vytlačování komunit vytváří prostor pro agroprůmyslovou expanzi, zejména sójových polí.
Výzkum zdůrazňuje, že tato forma násilí není okamžitá, ale „pomalá“ – působí postupně a často neviditelně pro veřejnost i politiky.

Podrobnosti

Výzkum, který provedl brazilský antropolog Fábio Zuker z Institutu Pensi a Fundace José Luiz Setúbal, kombinuje etnografické metody s analýzou environmentálních dopadů. V oblasti Dolního Tapajós, kde se sójová pole postupně rozšiřují směrem k dálnici Curuá-Una, dochází k systematickému znečištění vodních toků glyfosátem. Tento herbicid, i když je oficiálně povolen, má v tropickém prostředí delší degradační dobu a kumuluje se v půdě i vodě. Místní komunity hlásí zvýšený výskyt kožních onemocnění, respiračních problémů a úbytku ryb v řekách – klíčového zdroje potravy. Tradiční způsoby hospodaření, založené na biodiverzitě a cyklickém využívání přírodních zdrojů, se stávají neudržitelnými. Výsledkem je nejen ekologická degradace, ale i kulturní eroze – ztráta jazyka, rituálů a vědění o místní přírodě. Studie také poukazuje na to, že tato situace není důsledkem izolovaných incidentů, ale součástí širšího modelu agroprůmyslové expanze podporované státními subvencemi a mezinárodním trhem se sójou.

Proč je to důležité

Tento výzkum přináší důležitý pohled na „neviditelné“ formy násilí spojené s moderní zemědělskou výrobou. Zatímco technologické inovace v agroprůmyslu často slibují větší efektivitu, tento případ ukazuje, že jejich sociální a ekologické náklady mohou být značné. Pro globální dodavatelské řetězce – včetně těch, které zásobují Evropu krmivem pro dobytek – to znamená potřebu přehodnotit udržitelnost současných praktik. Z hlediska environmentální politiky jde o výzvu k lepší regulaci používání agrochemikálií a ochraně práv místních komunit v rámci mezinárodních dohod o biodiverzitě a klimatu.

Číst původní článek

Zdroj: 📰 The Conversation Africa