Souhrn
Při první absenci Spojených států na klimatickém summitu OSN za třicet let přebírá Čína vedoucí roli v mezinárodním klimatickém dialogu. Její pavilon dominuje vstupní halou konference COP30 v brazilském Belému a čínští představitelé aktivně ovlivňují průběh jednání.
Klíčové body
- USA poprvé od 90. let nezastupují na summitu OSN vysokou delegací, což vytváří politické vakuum.
- Čína využívá svou pozici lídra v oblasti obnovitelných zdrojů a elektromobility k posílení klimatické diplomacie.
- Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu a jeho opětovný odchod z Pařížské dohody podstatně změnil globální klimatickou dynamiku.
- Čínští energetičtí manažeři prezentují své technologické vize mezinárodnímu publiku v angličtině, což signalizuje jejich záměr hrát globální roli.
Podrobnosti
Na klimatickém summitu COP30 v brazilském Belému, městě ležícím v srdci amazonského regionu, se Čína prezentuje jako stabilní a konstruktivní partner v boji proti globálnímu oteplování. Zatímco Spojené státy – historicky největší emise CO₂ – zůstaly bez oficiální vysoké delegace kvůli rozhodnutí Donalda Trumpa, Čína vyslala vicepremiéra Dinga Xuexianga a zástupce největších čínských firem v oblasti čisté energie. Tyto firmy, jako jsou například Goldwind (výrobce větrných turbín) nebo Contemporary Amperex Technology Co. Limited (CATL, výrobce baterií pro elektromobily), prezentují své technologické řešení pro dekarbonizaci dopravy a energetiky. Diplomatické kroky Číny jsou podpořeny její skutečnou ekonomickou silou v oblasti obnovitelných zdrojů – Čína vyrábí přes 80 % solárních panelů a téměř 60 % lithium-iontových baterií na světě. Tento posun je přímým důsledkem opětovného odchodu USA z Pařížské klimatické dohody, což podle ředitele Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje energie Francesca La Camery „vytváří prostor, který rychle zaplňuje čínská diplomacie“.
Proč je to důležité
Tento posun má dalekosáhlé dopady pro globální technologický a energetický sektor. Čína nejen že ovládá výrobní řetězce klíčových technologií pro dekarbonizaci, ale nyní i formuje mezinárodní normy a politiky. Pro evropské a rozvojové země to znamená větší závislost na čínských technologiích a investicích. Z hlediska AI a digitální infrastruktury může tento trend také ovlivnit budoucí standardy pro „zelené“ datové centrum, inteligentní sítě a správu energetických zdrojů pomocí AI. Vzhledem k tomu, že klimatická agenda je stále více propojena s technologickou suverenitou, získává Čína strategickou výhodu v definování budoucího technologického řádu.
Zdroj: 📰 Japan Today
| 