Thriller Fractured na Netflixu rozvíjí příběh otce, který po nehodě veze svou dceru do nemocnice a postupně nabývá dojmu, že zdravotnický personál skrývá znepokojivé tajemství. Děj je vystavěn z jeho subjektivního pohledu, takže divák není schopen spolehlivě rozlišit realitu od halucinací či paranoidních projekcí. Tento přístup z filmu dělá psychologickou hru s vnímáním reality, nikoli pouze standardní žánrový thriller.
Snímek režíruje Brad Anderson, známý svou prací na komorních, psychologicky laděných projektech, a i zde cíleně využívá sterilní, odtažitou estetiku nemocnice jako nástroj pro budování napětí a nedůvěry. Prostředí nemocnice je zobrazeno jako chladná, odlidštěná instituce, v níž se pacient i jeho rodina snadno stávají anonymní položkou v systému. Film tak rezonuje se současnou nedůvěrou části veřejnosti vůči velkým institucím a systémům – ačkoli nejde o technologickou novinku ani inovaci v oblasti streamovacích služeb, spíše o další příklad toho, jak velké platformy využívají psychologicky zaměřený obsah k udržení pozornosti diváků.
Z technologického nebo průmyslového hlediska Fractured nepřináší průlom; je to standardní titul v katalogu Netflixu, který potvrzuje trend cílené produkce komorních thrillerů optimalizovaných pro domácí sledování. Pro uživatele je relevantní především jako doporučení: pokud preferují psychologicky laděné filmy, které staví na nejistotě a subjektivním prožitku, Fractured je příkladem efektivního využití prostředí nemocnice pro vyvolání pocitu ohrožení bez nutnosti výrazných vizuálních efektů.
Zdroj: 📰 Tom’s Guide
| 