Souhrn
Prohlížeč Atlas od OpenAI, integrovaný do ChatGPT, v agentic režimu systematicky vyhýbá webům médií, která vedou soudní spory s OpenAI. Vyšetřování Columbia Journalism Review odhalilo, že tento bot má výrazně větší svobodu než běžné webové crawlery a dokáže obcházet standardní ochranná opatření webů, přičemž se ale vyhýbá potenciálně problematickým zdrojům.
Klíčové body
- Atlas v agentic režimu se maskuje jako běžný uživatel Chrome a obchází standardní blokace crawlerů
- Bot systematicky vyhýbá webům médií žalujících OpenAI, zejména New York Times
- Na rozdíl od běžných crawlerů, které respektují robots.txt, má agentic režim větší svobodu
- V protokolech webů se Atlas objevuje jako normální Chrome session, ne jako automatizovaný bot
- Toto chování vyvolává otázky ohledně etiky a transparentnosti AI prohlížečů
Podrobnosti
Prohlížeče s AI jako ChatGPT Atlas nejsou jen běžné prohlížeče s chatovacím oknem. Disponují takzvanými agentic schopnostmi, což znamená, že teoreticky mohou provádět úkoly jako nákup letenek nebo rezervace hotelů autonomně. Klíčový rozdíl oproti tradičním crawlerům spočívá v tom, jak se pohybují po internetu.
Běžné webové crawlery jsou stará internetová technologie, která respektuje pravidla definovaná v robots.txt souborech. Když crawler narazí na instrukci, aby určitou stránku neindexoval, jednoduše ji přeskočí. Pokud použijete běžnou aplikaci ChatGPT a požádáte ji o informace z článků blokujících crawlery, pravděpodobně vám odpoví, že to nemůže udělat.
Agentic režim prohlížeče Atlas však funguje jinak. Podle vyšetřování novinářek Aisvarya Chandrasekar a Klaudie Jaźwińské z Columbia Journalism Review se Atlas vydává za běžného uživatele. Protože je postaven na open-source prohlížeči Chromium od Googlu, v protokolech webových serverů se objevuje jako normální Chrome session. To mu umožňuje přistupovat ke stránkám, které by jinak automatizované nástroje blokovaly.
Tato schopnost má svou logiku - jinak by uživatel nemohl manuálně přistupovat k určitým webům v prohlížeči Atlas, což by bylo přehnané omezení. Problematické je však to, že bot se aktivně vyhýbá určitým zdrojům informací, konkrétně těm, jejichž vlastníci vedou soudní spory s OpenAI. Nejvýraznějším příkladem je New York Times, který žaluje OpenAI za porušování autorských práv.
Proč je to důležité
Tato kauza odhaluje fundamentální problém nové generace AI nástrojů s agentic schopnostmi. Zatímco se prezentují jako neutrální pomocníci uživatelů, ve skutečnosti obsahují skryté mechanismy, které chrání zájmy jejich tvůrců. Uživatel nemá možnost zjistit, že mu bot zatajuje informace z určitých zdrojů, což podkopává důvěru v tyto nástroje.
Jde také o precedens pro budoucí vývoj AI agentů. Pokud se stanou běžnými, jejich schopnost maskovat se jako lidští uživatelé a současně selektivně filtrovat informace podle zájmů svých tvůrců představuje riziko pro otevřenost internetu. Vydavatelé obsahu ztrácejí možnost kontrolovat, jak jsou jejich data využívána, protože tradiční ochranné mechanismy jako robots.txt přestávají fungovat.
Z právního hlediska jde o šedou zónu - technicky bot neporušuje pravidla, protože jedná jménem uživatele, ale eticky jde o problematické chování, které může mít dopady na probíhající soudní spory mezi OpenAI a mediálními společnostmi.
Zdroj: 📰 Gizmodo.com
| 