Michael Rittstein - Česání hub (1987) je dílo “žijícího klasika”, Rittstein letos oslavil pětasedmdesátiny ve skvělé formě
Česání hub není asi jeho nejlepší obraz, ale je v mnohém typický pro jeho předrevoluční tvorbu osmdesátek velké dělené plátno odkazuje na barokní druh malby, k němu se Rittstein vrací částečně i technikou, byť neholduje šerosvitu. Obě části plátna také používají odlišné vyjádření…
🌈barevná křiklavost postav, dvojrozměrné tapety na pozadí, znepokojivé linie
🤡zobrazená karikatura, groteska, sarkasmus
🛍️ kritika spotřebního kultu a ničení přírody
🍄 zde houby přecházejí do hřebíků a armatury zabetonování krajiny
🧙🏻♀️ a letící pološílená figura ženy se hamižně vrhá na sběr hub, k čemuž jí pomáhají ruce proměněné v kosy
💰 typická osmdesátková volnočasová aktivita je tu přetvořena do groteskní scény chamtivosti
🪟 v levém horním rohu idylické okénko selského stavení s výzdobou kolem oken v podobě startovacího praporu - proč, co myslíte?
Česání hub umístěné v Muzeu moderního umění v Olomouci můžete srovnat třeba s o rok mladší Karkulkou z Národní Galerie v Praze. Rittsteinova větší plátna z osmdesátek se prodávají za částky přes půl milionu korun, novější plátna z toho století kolem čtvrtmilionu, poměrně často bývají v aukcích, protože jde o plodného autora, aktuálně třeba dva obrazy draží Galerie Vltavín.
Rittstein je taková sázka na jistotu, jeho obrazy se hodí do moderních i retro interiérů, má osobité vyjádření, takže divák má jistotu, že kouká na drahý obraz, je to nápadité a chytré, takže i vzdělaný divák si lebedí. Prostě All Inclusive za rozumnou cenu. Letos měl na jaře na Kampě velkou výstavu Nohy Na Stole, žel jsem ji minul…
