Způsob používání počítačů ohrožuje koncepty jako je desktop nebo PDA

Patrick Zandl · 19. srpen 2007

Je zajímavé sledovat, jak se v průběhu generací mění způsob, jakým používáme počítače a v jaké formě počítače vyžadujeme. Prakticky od pradávna vládla terminálová forma, klávesnice spojená s monitorem (terminály u sálových počítačů), pak desktopové provedení, tedy monitor oddělený od desktopu a klávesnice.

Terminál k sálovému počítačiDneska se k terminálové formě vracíme. Notebooky jsou z hlediska ergonomie totéž, co terminály. Monitor je pevně spojený s klávesnicí. Přítel lékař, který vývoj počítačů nesleduje, dokáže přesně určit rok, kdy se tahle koncepce začala rozmáhat i u nás, protože mu stoupl počet pacientů stěžujících si na bolesti zad, které nepříliš ergonomické provedení notebooku při časté práci způsobuje. Zatímco fixní umístění displeje velmi nízko nad plochou stolu způsobuje hrbení a bolesti zad, nevhodný sklon a rozměr klávesnice u většiny notebooků zase bolesti rukou. Ne každý zajde tak daleko, aby to řešil vhodnou dock-in station.

Notebook není optimální na běžné používání

Je zajímavé, jak snadno jsme začali desktopové koncepce opouštět a nahrazovat je notebooky. Obecně zřejmě převládá trend, že notebooky jsou vhodnější, protože jsou mobilní a často i levnější. Většina běžných uživatelů má tendenci koupit notebook v momentě, kdy by podobně vybavený desktop počítač stál podobné peníze. Desktopy jsou doménou hlavně hráčů. I stále více firem přechází na notebooky a pouze tam, kde se zohlední bezpečnostní hledisko nepřenositelnosti desktopu (spolu s daty), vedou nepřenosné počítače.

Možnost notebooky přenášet je největší pro i proti. Mobilita s sebou nese větší rizika odcizení i poškození. Zatímco průměrná technická životnost desktopu je osm let, notebooky mají životnost poloviční. Fakt, že je nelze upgradovat, jim přitom ještě zkracuje životnost morální, i když řadu rozšíření lze provést přes USB porty. Vývoj v software vyjma her neklade tak radikální nároky na upgrade hardware a ani Vista se zatím nerozšířila tolik, aby přechod na nový hardware vynutila. Zároveň je představa mobility notebooku spojena s přenositelností práce: zaměstnanci často dostávají notebook s dovětkem, že mohou konečně pracovat, kdy jim to bude vyhovovat, rozuměj, doma. I to je další důvod, proč zkušenější zaměstnanci notebooky odmítají (s výhradou obavy o odcizení). A také, proč administrátoři sítí mají z notebooků hrůzu, je třeba je zajistit před instalací všeho možného.

Sám podobný problém řeším opakovaně. Prošel jsem si dlouhou desktopovou éru, pak jsem se vrhnul na nastupující notebooky, to v momentě, kdy jsem je opravdu efektivně v terénu potřeboval. Používal jsem maličké notebooky, normální i ty veliké, podle toho, co jsem si zrovna říkal, že je potřeba upřednostnit, zda mobilitu nebo výkon. Protože udržet tohle u notebooků v rovnováze nebylo právě snadné. Dnešní notebooky s Core Duo můžete bez uzardění používat ke střihu videa a tyhle notebooky jsou dostupné v široké škále variant.

Přechod zpět na desktop dává smysl

Mac Mini je opravdu kompaktní.Pak jsem po letech používání notebooku udělal návrat k desktopům a to v provedení Mac Mini. Hlavním důvodem bylo miniaturní kompaktní řešení, které prakticky nevydávalo hluk. To u PC té doby nebylo obvyklé, měl jsem před tím tiché PC od Mironetu a s Mac Mini se to srovnávat nedalo. Spíš jsem do té doby pracoval na notebooku, protože ticho a klid při psaní je něco, co vyžaduju bezpodmínečně.

Mac Mini se osvědčil, notebook jsem prodal a další si nekoupil. V práci jsem pořídil pracovního iMaca a práci mezi nimi si synchronizuji automaticky přes službu .Mac. Nemusím s sebou tahat notebook a také nemusím přiznávat, že práci mohu udělat doma, když nechci - a zároveň mohu, když chci. Synchronizace samozřejmě nefunguje na rozstříhaný FinalCut projekt, který má řádově gigabity dat, to bych se načekal. Dá se to omezit tím, že nestříháte materiál v DV, ale MPEG-4 - a kromě toho vstát od rozstříhaného projektu a přesunout se s tím domů, není moc rozumné. A navíc prakticky nic nestříhám …

Poslední problém, který mi zbývá soukromě vyřešit, je: jak psát v terénu. Občas se to hodí, občas nejde psát ani doma, ani v práci. Je dobré mít při sobě něco, kde můžete zeditovat základní text ve Wordu nebo pár tabulek Excelu. Dříve na to byl potřeba silný notebook, dneska zvládají editaci těchto formátů i chytré telefony. S Nokia N95 není problém vyřídit veškerou korespondenci, projít excelovou tabulku nebo PDF a opravit či zpřipomínkovat, co je třeba. Nemusíte na to tahat notebook, ve spolupráci s Gmailem a jeho Java klientem jste v pohodě.

Nevýhoda přichází v okamžiku, kdy chcete zvládnout větší text s patřiným komfortem. Může být, že je to můj osobní problém - když něco většího píšu, jsem hodně vybíravý na prostředí, v němž píšu i na techniku, na níž píšu. Už jen vybrat si klávesnici, na které jsem ochotný psát, není snadné.

Nokia N95 a firemní klávesniceK Nokia N95 můžete připojit bezdrátovou klávesnici a shodou okolností Apple klávesnice s bluetooth bez problémů funguje. Závada je podstatná: nefunguje čeština. Klávesnice se namapuje do amerického rozložení a v telefonu s tím nejde nic dělat. Žádný program, který by rozložení umožnil změnit, jsem nenašel - jestli o něčem víte, dejte vědět, budu rád.

Asus R2H UMPCPokusil jsem se situaci provizorně řešit nákupem UMPC, který k tomuto má být výslovně vhodný. Je to plnohodnotné PC s Windows XP, koupil jsem ASUS R2H. Důvodem byla mimo jiné cenová limita, kterou jsem si stanovil. Abych se o zařízení nebál a tahal ho všude s sebou (i třeba v báglu na vodu), nemělo by bez DPH jít moc přes 20 000 Kč. Takovéhle zařízení se nebojím odepsat, vyškrtnout z účetnictví subtablet za 80K se mi neřeší už tak snadno. Ani duševně, ani účetně.

UMPC je zatím stále nezralý koncept, proč, to jsem rozebíral jinde.

Sub zařízení bez Windows

Asus EEEDalší zajímavou novinkou je OLPC, tedy projekt One Laptop Per Child, také takzvaný stodolarový notebook. Za těch 200-400 USD (které stodolarový notebook asi bude stát) si člověk koupí notes s velkou klávesnicí. Her na tom zatím moc nepohraje, ale text zedituje a když mu takovou věc někdo šlohne, nebude to tak mrzuté. Jenže na OLPC se čeká dlouho a kdo ví, jak dlouho bude - termín listopad 2007 mi přijde po mnoha odkladech jako krajně nedůvěryhodný. Asus a Intel přišli s vlastní iniciativou Asus EEE. Ta je mi sympatická: sedmipalcový notebook se vší možnou výbavou a 4-16 GB SSD diskem vybavená kamerkou a Xandros Linuxem s interface, co vypadá jako Windows XP. Váha 0,9 Kg. Cena údajně od 200 USD, ačkoliv to považuju spíš za FUD strategii, podle mne za tu cenu nebude k mání nic postačujícího.

Do třetice nadějným produktem je Palm Foleo, což je takový větší Psion Revo. Cena 500 USD, start na trh snad do konce srpna. Foleo je opět slabý hardware v pozadí s Linuxem, Doc to Go software pro editaci Office dokumentů, browserem od Opery, email klientem a pár dalším software pro běžnou práci. Obrazovka má deset palců. Připojení přes bluetooth nebo WiFi, přehrávač MP3, váha 1,1 kg.

Palm Foleo

Tahle koncepce subnotebooků vybavených alternativním operačním systémem ještě ani nemá svoje jméno a už se diskutuje nad tím, jestli je pro ně na trhu místo. Šéf Gartneru si na Palm Foleo přisadil, že jde o velké zařízení, které neposkytuje velkou sadu funkcí. To má jistě pravdu, do náprsní kapsičky ho nestrčíte, stejně jako Asus EEE. Windows XP na tom neběží.

Jenže tahle kategorie je atraktivní právě pro lidi, kteří si váží své nezávislosti, ale zároveň občas a někde potřebují zpracovat pár dokumentů. K tomu je lehké zařízení menší velikosti, ale s plnou klávesnicí vhodnější. Kromě toho vydrží déle na baterky, přes bluetooth nebo WiFi se napojí do internetu. Kilové zařízení se v kufříku přehlédne snáze, než tříkilové a i výdrž na baterky je signifikantně dělší. Navíc tato zařízení se nemusí vypínat, při zavření se suspendnou tak snadno a pružně, jak to ani nová Vista zařízení neumí. Na práci doma nebo ve firmě tito lidé použijí svůj desktop a cena 200-500 dolarů, na tu nejsou tak senzitivní. Podobný notebook s plnohodnotnými Windows by neprokázal tutéž službu a navíc by stál minimálně pětinásobek. Až v momentu, kdy začnete mít nedostatek času si začnete totiž všímat takových maličkostí, jako kolik času vás stojí vypnutí a zapnutí notebooku a otevření rozpracované práce. Pro využití fragmentovaně volného času je důležité, aby to fungovalo jako s Mac OS X - otevřete notebook a IHNED jste tam, kde jste přestali pracovat, když jste ho zavřeli.

Můj osobní problém? Jak tahle Linux zařízení donutím, aby na nich fungovala čeština v případě, že je výrobce udělá striktně amerikanoidní a vykašle se na podporu jiných regionů? Nebo tím, že je v tom Linux, je také danné, že v tom budou Unicode fonty s češtinou a snadná možnost rozchodit české rozložení klávesnice?

Jak to dopadne? Uvidíme. V porovnání s Asus EEE je Palm Foleo poněkud drahé, ozývají se hlasy, že i hardware bude slabý. To je ale zatím porcování medvěda, který běhá v lese, Foleo známe jen z videa, kde vypadá svižně, otázkou je, zda té svižnosti nepomohl dobrý střih. Stejně tak není zřejmé, JAK velký trh podobných lidí, jako jsem já, je. Podle mne jeho velikost závisí na tom, jak hromadně začnou lidé upouštět od notebooků. Úspěch Nokia tabletků N770 a N800 v USA ale napovídá, že pro tahle zařízení trh je. I o těchto zařízeních se říkalo, že nemají místo na trhu. Ukázalo se, že mají, že hodně lidí si pořídí zařízení na surfování po netu, které jim může ležet v pokoji a nemusí kvůli návštěvě kuchařky nebo přečtení pošty spouštět velký počítač. Budou i tato sub-zařízení podobný případ? Pro sebe doufám, že ano …

V koncepci používání počítačů a PDA nás čekají výrazné změny. Jeden počítač v domácnosti s více účty pro každého rodinného příslušníka? Spíše jeden až dva počítače pro každého rodinného příslušníka - jen ty kočičí počítače budou oškubané o klávesnici a naopak vybavené GPS. Ostatně, postupně zanikající trh klasických PDA (tedy krabiček bez mobilu) je jen prvním příznakem těchto změn.

Chcete tyto články emailem?

Twitter, Facebook