Zasvěcení vědí, že jsem již od počátku “technický konzultant” sdružení Internet Pro Všechny, i když nikdy jsem nechtěl být moc viděn (dělal jsem pro jednoho AO a to se někomu zdálo v rozporu). Nyní jsme vypracovali opět jedno společné stanvisko k regulaci VoIP a to si sem dovolím umístit. V prvé řadě chci ale upozornit, že pod tímto stanoviskem není podepsaný vlastník tohoto serveru Patrick Zandl a nemohlo to být s ním ze známých důvodů zatím ani konzultováno, proto to opravdu berte jako stanovisko čistě IPV, ZUI a SOS, nikoliv Marigoldu a Patricka (je na něm, jestli se po svém návratu přidá k našemu stanovisku, či napíše vlastní, či se k problému nevyjádří). Děkuji
Stanovisko IPV, ZUI a SOS k regulaci VoIP
Dne 26.11. vydalo ČTÚ Stanovisko k zavádění technologie IP, kde oznamuje, že “Evropská komise v současné době projednává z hlediska regulace problematiku přístupu ke službám, které jsou poskytovány prostřednictvím telekomunikačních sítí, využívajících technologii na bázi internetového protokolu” i ČTÚ formuluje “v současné době svojí představu o regulačních aspektech těchto služeb z pohledu stávající i připravované právní úpravy pro oblast telekomunikací, resp. elektronických komunikací” a žádá odbornou veřejnost o zaslání připomínek. Tento dokument je společným stanoviskem sdružení Internet pro všechny (IPV), Zástupci uživatelů internetu ČR (ZUI) a Sdružení obrany spotřebitelů České republiky (SOS).
V prvé řadě je třeba vytknout ČTÚ, že zcela chybí jakékoliv upřesnění co si představuje pod pojmem IP telefonie a co nikoliv. V zásadě veškerá hlasová komunikace v ČR i ve světě prochází v některé části své sítě v digitalizované formě a pro přenos často využívá internetového protokolu. Pro každou z možností využití IP pro přenos hlasu ať už se jedná o přenos z počítače na počítač, z počítače na telefon, z telefonu na počítač a nebo z telefonu na telefon jsou zcela jiné zásady a to je třeba odlišit. Je také zcela zásadní rozdíl mezi technologiemi “Voice over Internet” (např. Skype) a “Voice over IP” (bez průchodu hlasových paketů Internetem - např. Contactel Forum), které obě využívají IP protokolu (a lze je tedy obě zařadit do souhrnné zkratky VoIP) a mohou se pro zákazníka “tvářit” stejně, ale jejich princip je zcela odlišný a musí se zcela lišit i pohled na jejich případnou regulaci.
V zásadě jsme proti jakékoliv regulaci IP telefonie v ČR a máme pro to několik důvodů:
- Každá právní norma musí být vymahatelná, jinak postrádá smysl a zrovna omezení, monitorování, či regulace IP telefonie je technicky těžko proveditelná (muselo by se přistoupit k monitorování a omezování na směrovačích poskytovatelů a to by nás přiblížilo ještě více Číně než modernímu světu).
- Když by se regulace snažila ovlivnit jen místní subjekty, potom by místní operátoři nemohli konkurovat světovým firmám typu Skype, pro které nejsou fyzické hranice překážkou a to by vedlo k mnohalimilonovým ztrátám, úpadkům a propouštění.
- Argument o využívání IP telefonie kriminálními živly je nesmyslný — špičky organizovaného zločinu mají již dlouho mnoho možností používat šifrovanou komunikaci, ať už pomocí hlasových modulátorů pro telefony či např. kryptovaných e-mailových zpráv. Možnost odposlouchávání je tedy stejná (např. pomocí štěnic).
- Jakákoliv regulace může výrazně omezovat rozvoj dané oblasti a podporovat monopol a s ním související nekalé jevy, jako je snížená dostupnost a zvýšená cena.
Ovšem tato pravidla platí beze zbytku jen pro komunikaci PC→PC a PC→Telefon (pod pojmem PC je třeba chápat i upravený počítač do formy telefonu, jež se připojuje k datové zásuvce) a pro technologii Voice over Internet. Pakliže má mít daný přístroj umožněn i příchozí směr, pak musí mít přiděleno i telefonní číslo a to by se mělo řešit stejnými pravidly a tedy regulací ze strany ČTÚ a dle nového telekomunikačního zákona i ze strany MI. Protože je ale obtížné až nemožné kontrolovat fyzickou polohu daného PC (a v budoucnu s příchodem mobilní bezdrátové internetové telefonie to bude ještě těžší), nelze těmto komunikačním prostředkům přidělovat regionální telefonní čísla, neboť by to bylo snadno zneužitelné (volání za místní tarify atp.). Proto se domníváme, že by se mělo na internetovou telefonii pohlížet jako na mobilní a tudíž by zájemci o příchozí číslo (což by měla být jen volitelná nadstavba) měli získat vlastní číselnou řadu.
Je také třeba se zamyslet, jak to bude se zajištěním bezplatného volání na tísňové linky (112, 150, 155 a 158 ) z těchto telefonů a jak se budou hradit náklady na pokrytí těchto služeb. Domníváme se, že by měla zůstat zachována situace jako nyní, tedy že není povinnost operátora zajistit volání na tyto linky, a to kvůli složité technické a obchodní řešitelnosti, kvůli nemožnosti řešení u zahraničních operátorů a i díky téměř 100% penetraci mobilních telefonů, které zastanou funkci bezpečnostní pojistky.
Jiná situace je u služeb Voice over IP (ať už PC→cokoliv, tak Telefon→cokoliv), které neprocházejí Internetem a u technologií Telefon→PC a Telefon→Telefon s využitím přenosu pomocí internetového protokolu. Zde by měl být zachován současný stav, kdy je dané komunikační zařízení umístěno na konkrétním místě v ČR s konkrétní linkou od konkrétního operátora působícího v ČR s připojením na jeho místní ústřednu a není tak problém zde přidělovat regionální čísla z rozsahu daného operátora ani se zajištěním dostupnosti tísňových linek, včetně úhrady vzniklých nákladů. Proto by na tyto služby mělo být pohlíženo nadále jako na běžné telefony a měla by být použita s tím související regulace.
Sušice, Praha — 19. prosince 2004
Internet pro všechny - Miloslav Sova, předseda, v.r.
Zástupci uživatelů internetu - Luboš Olejár, předseda, v.r.
Sdružení obrany spotřebitelů České republiky - František Lobovský, předseda, v.r.
