Proč mi Michal Bláha chtěl vzít gotiku a jaký je její vztah k Webu 2.0

Patrick Zandl · 30. září 2006

Katedrála svatého Víta

Michal Bláha se zakousl do mého článku věnovaného Webu 2.0 a jal se ho cupovat, až skončil závěrem, že Web 2.0 není žádná nová etapa, ale jen buzzword, jakých tu už hromada byla a hromada bude. Je to přirozený vývoj aplikací, říká Michal Bláha. A já s ním nejsem v zásadě ve sporu. Web 2.0 je opravdu přirozeným vývojem a to bez ohledu na to, že vývoj mohl pokračovat jinou cestou. Není sporu o tom, že pojem Web 2.0 je často používáno jako buzzwords za účelem vytáhnutí peněz z kapes investorů. Ale přes to všechno je to, co označujeme za Web 2.0 novou etapou ve vývoji internetu.

Michalovi jsem do komentářů odpověděl, že jeho názor, pokud by byl pravdivý, vyškrtává z dějin gotiku. Michal se podivil a žádal si vysvětlení. Tak bych ho tu ve větší obšírnosti rád podal, protože když jsem hledal vhodný příměr, jevil se mi vztah gotiky a románského slohu jako nadmíru příhodný.

Pokud se podíváte na něco, co bych nazval informační architekturou středověku, zjistíte, že zde dochází k dramatickému posunu. Původní kněžiště jakožto někdejší centrální shromažďovací a informační místa se radikálně proměňují. Z otevřených pahorků obehnaných náspem a z oltářů zalitých sluncem pod posvátnými stromy, se stěhují do městských center, do staveb uzavřených, kamenných, odosobněných od přírody. Jde o revoluci v pravém slova smyslu. Rotundy a baziliky se stávají novým informačním centrem raného středověku a ty také označujeme za románskou architekturu.

Je gotika samostatný umělecký směr?

Rotunda svatého Jiří na hoře Říp v románském slohu
Rotunda svatého Jiří na hoře
Říp v románském slohu
Dějeprava nás učí, že románská architektura plynule přechází v architekturu gotickou. Uplatňuje se v ní perfekcionalizace románských postupů, tedy preciznější zdění a plánování umožňující vyšší stavby. Namísto klasického oblouku typického pro románskou architekturu přichází oblouk lomený, zase umožňující vyšší a honosnější stavbu. Podstatně vyšší.

Z hlediska řemeslníka není valného rozdílu mezi klasickým a lomeným obloukem. Je to hromada opracovaných šutrů na sobě. Z hlediska architekta je rozdíl naprosto podstatný. Zatímco klasický oblouk dovoluje výšku poloviny svého průměru, lomený oblouk tohle omezení nezná. Stavbu můžete hnát do "neomezené" výšky a využívat optického efektu, v němž se vám zdi zbíhají a vytvářejí nebeskou klenu chrámu. Pokud si to neumíte představit, zajděte do chrámu svatého Víta a podívejte se nad sebe (dvě kila sebou, dneska už vzhlížet k bohu není zdarma!).

Kde je ten trik? Ze stavitelského hlediska je to opravdu trik, protože celý lomený oblouk stojí na dvou novinkách. Na podpůrném systému, který rozkládá váhu zdiva a na klenotu. Klenotem nebo též korunou klenby se zve středový kámen lomeného oblouku, ten úplně na hoře. Dělal se ze zvláště tvrdého kamene a jeho opracování bylo žárlivě střeženým tajemstvím jednotlivých hutí, stavebních škol. Proč? Inu proto, že klenot na sobě nesl veškerou svíravou váhu klenby. Kdyby vypadl nebo se rozdrolil, klenba by se začala hroutit.

Z tohoto pohledu vzato můžeme říci, že zatímco přechod do románského stylu byl pro církevní (=v té době informačn) architekturu revolučním zlomem, gotika je vlastně jen plynulým zlepšením románského stylu. V zásadě, z hlediska velmi obecně konstrukčního, je to pravda. Kameny v lomeném oblouku se dělaly trochu jinak, ale proč bychom tomu měli říkat svébytný umělecký a architektonický směr?

Velmi pravděpodobně ani Petr Parléř, když roku 1353 povolal do Prahy český král Karel, aby pokračoval ve stavbě chrámu svatého Víta v Praze po zemřelém Matyáši z Arrasu, nezačal svoji powerpointovou presentaci slovy "Postavíme to v gotickém stylu". Dost pravděpodobně ale také nevykládal Karlovi, že udělá hromadu šutrů vyplněných maltou. Kdepak. Petr Parléř uměl Karla nadchnout nejenom proto, že ten potřeboval arcibiskupskou katedrálu, aby mohl dát další závaží na misku říšských politických vah. Karlovi nešlo jen o to, aby byl jmenován císařem. Chtěl katedrálu hodnou města, jehož sláva se bude hvězd dotýkat. Parléř přepracoval původní Matyášovy návrhy ve stylu francouzské poklasické gotiky a přinesl do nich řadu svých myšlenek. Můžeme vyčítat Parléřovi, že Karla nadchnul? Byla to jen buzzwords, která použil, nebo posunul české stavebnictví někam dále?

S ohledem na význam parléřské huti v pozdějších českých dějinách můžeme soudit spíše na to druhé. A to i přes to, že v té době řada lidí jistě neviděla mnoho rozdílů mezi tím, co navrhoval Parléř postavit a mezi románskou bazilikou, kterou na témže místě o čtvrt tisíciletí dříve postavil kníže Spytihněv (druhý toho jména).

Přesto, nebo právě proto, máme gotiku v dějinách umění. Ačkoliv ji lidé tehdy neviděli a nevnímali, s odstupem staletí a se znalostí věcí následujících víme, že to nebyl výkřik do tmy, ale proud, který strhnul a inspiroval. A jména jeho průkopníků nám zůstala zachována jako znamení velikosti myšlenek té doby. I přes to, že Petr Parléř ani Karel IV. nikdy katedrálu dostavenou neviděli.

Web 2.0 je a existuje

Bystřejším už asi došlo, co jsem chtěl říct. Bez ohledu na naše dnešní dohady o tom, zda existuje něco jako web 2.0 se můžeme spolehnout na to, že až se nějaký historik bude dívat na naši dobu, něco jako Web 2.0 tam uvidí a zanese do své učebnice. A na vás je jen to, zda vaše jméno se v té učebnici objeví tak, jako v těch našich se objevuje jméno Petra Parléře, nebo zda se přiřadíte k zástupu těch bezejmenných, po nichž žádný imaginace, myšlenka a dílo nezůstalo. Můžete se mnou nesouhlasit, oponovat mi, ale promiňte mi moji namyšlenost, to je tak všechno, co se s tím dá dělat...

Na závěr jen dodávám, že pokud pojmu Web 2.0 stále nerozumíte, přečtěte si tento článek na O Reilly - What is Web 2.0.

Vyjímám z něj to nejdůležitější:

  • Služba je tí lepší, čím více lidí ji využívá.
  • Rychle odstartujte a když to nejde, rychle skončete.
  • Výhodou je unikátní báze dat, ne unikátní closed-source software.
  • Důvěřujte uživatelům a spoluvývojářům z třetích stran.
  • Jednoduché uživatelské, vývojové prostředí i obchodní model.
  • Umožněte přístup všem uživatelům, abyste zasáhli celý web, ne jen nějakou omezenou skupinu: obchodujte se všemi, ne jen s někým.

Na závěr příklady Web 1.0 versus Web 2.0

<table width="500"  cellspacing="0" cellpadding="0">
Web 1.0   Web 2.0 DoubleClick --> Google AdSense Ofoto --> Flickr Akamai --> BitTorrent mp3.com --> Napster Britannica Online --> Wikipedia personal websites --> blogging evite --> upcoming.org and EVDB domain name speculation --> search engine optimization page views --> cost per click screen scraping --> web services publishing --> participation content management systems --> wikis directories (taxonomy) --> tagging ("folksonomy") stickiness --> syndication

</table>

Chcete tyto články emailem?

Twitter, Facebook