Problém není kolik, ale jak…

Když jsem tak minulý týden používal WiFi sítě (WideNet a Český Telecom), uvědomil jsem si, že největší problém pro mne a zřejmě pro řadu dalších lidí ani tak nespočívá v tom, kolik zaplatit, ale jak zaplatit. Vezměme si příklad WideNetu. Pokud chcete delší připojení, máte dvě možnosti: zaplatit si minimálně celou hodinu kartou nebo eBanka převodem (pokud tedy chcete zaplatit a ihned surfovat). Pokud se bojíte kartu svěřit a ebanku nemáte, musíte si koupit čtvrthodinový interval, který lze zaplatit přes SMS nebo voláním na Žlutou linku. Jako dobrý trik by vypadalo, kdybyste si předplatili čtyři čtvrthodiny a proužívali si je. Jenže ono to nejde – další čtvrthodinu si můžete zaplatit, až vám ta předchozí vyprší. Dost nepříjemné, když se snažíte něco dělat a najednou se vám všechny služby přeruší a musíte znovu od začátku, až po zaplacení…

Otázka zní, jak tohle řešit. Pro zákazníka by bylo asi nejlepší, kdyby mu přišel měsíční účet a ten si v klidu zaplati. Dá se chápat, že WideNet nechce jít do rizika, že účet za 120 Kč za nějaké WiFi hodíte do popelnice. Můžete na to jít oklikou a složit zálohu a z té peníze odečítat, nebo udělat nějaký semipostpaid, jako dělá Oskar – složit zálohu a posílat faktury, přičemž se tou zálohou jistit, že zákazník zaplatí. Ani to není úplně ideální, protože když spočítám, kolik záloh bych kde musel skládat a kolik už jsem jich kde složil, asi by mne záhy přešla chuť to dělat. Ideální by byla platba kartou – zadáte číslo karty a z ní se odečítá to, co právě prowifujete. Super metoda – akorát u nás nepoužitelná. Škoda přeškoda.

Lupa psala o mikroplatebním systému i-plus. Byla by to zajímavá alternativa, má své ale. Především se bojím, že provize požadované od obchodníků budou příliš vysoké. Zatímco platební karty se pohybují na úrovni zpravidla 3-6%, mikroplatební systém distribuující kupony přes trafiky a benzinky se bude pohybovat minimálně na 15%, ale možná na 20% i více, leda by se opravdu velmi dobře domluvili – jenže to už se zase nedomluví plošně, ale jen s pár distributory. Co taková česká oklika – mikroplatební kupony vydávané bankomaty přes platební kartu? Provize z i-plus se zatím blíží provizím za používání PR SMS, u kterých si je třeba uvědomit, že se do nich zahrnuje i DPH 19%, které odvádí operátor. Přitom použití PR SMS je jednodušší a hlavně vyúčtování provede operátor a obchodník dostane jen souhrnné vyúčtování a nemusí vystavovat doklad na každých přijatých 20 Kč. A to je v našem účetně-buzeračním státě docela důležité plus.

S mikroplatebními systémy je velká potíž: každý se bojí s nimi začít, protože než projdou schválením ČNB, už tu mohou být nové systémy Visa a EuroPay, jimž se bude těžko konkurovat. Mikroplatební systém totiž musí natáhnout masu uživatelů a obchodníků, což vydavatelé karet zvládnou jednou rukou. Podstatu problému to ale zatím nemění – problém není kolik, ale jak…

Jak se vám líbil článek?
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (zatím nehodnoceno)
Loading...

4 komentáře

  • Pro distribuci se daji vyuzit lepe nez bankomaty napriklad terminaly spolecnosti Sazka – ma to jen maly hacek – dohodnout se s jejim reditelem …

  • [1] S Alesem je pry tezka domluva.

  • teda uvažoval jsem co mi furt na novém marigoldu vadí, a já nikde nevidím odkaz na nové komentáře od poslední návštěvy. Jsem slepý, fakt to tam není, a nebo prostě žádný komentář nepřibyl.
    (jinak v rss jsou odkazy na starý web, ale na starou homepage už se nedostanu).

  • jo a když už jsem to tak blbě přidal k tomuto článku – afaik u toho i-plusu si vezmou zhruba 40%, takže to je HODNĚ nevýhodné. Já tam největší problém vidím v té distribuci – prodávat něco na novinovém stánku, když třeba já jako správný internaut jsem noviny neviděl už pár let a vše čtu na netu mi přijde nesmysl. Proč neudělají rozhraní pro platbu přes banku (či vše ostatní viz http://www.platby.cz?).
    A co to udělat tak, že by byl jen zvláštní účet u eBanky (třeba) a potom nějaký frontend a databáze, takže by se prostě někdo někde zaregistroval, získal ID. Pak by mohl na daný účet poslat libovolnou částku libovolným způsobem se specifickým symbolem = ID. Databáze by pak sledovala aktuální stav na účtu k danému ID. Když by někdo chtěl platit někde nějakou mikroplatbu, tak se zadalo ID plus heslo v nějakém popup oknu (jako mají fazole), stejně tak když by někdo chtěl někomu nějaké peníze dát (za čtení, ala fazole). To vše by ale probíhalo offline, tedy pouze by se to projevovalo v databázi, platby by se neprovedly okamžitě (kvůli relativně velkým bankovním poplatkům). Po překročení nějaké minimální částky či jednou měsíčně by se pak peníze poslaly na účty těch firem, nebo by se dále držely jen virtuálně v databázi a mohly by být použity pro znovuinvestování do systému (tedy obchodník by je mohl vrazit zpět a nakoupit za ně třeba bannery).
    Uživatel by mohl platit kartou (když se to umí, tak se to dá, 4% minus), nebo by to prostě poslal na účet jako cokoliv jiného, nebo by si vytisknul proformu či složenku, nebo by mohl dostat peníze z nějakých akcí (využívání určitého připojení, prohlížení stránek atd.).
    Prostě keep it simple. A nebo by tohle potřebovalo bankovní licenci? Pak si můžou kupovat "virtuální kartu" a pak to bude zcela jako u tohohle systému. A nebo je tam ještě nějaký fígl? Prostě to nechápu.