Pořídil jsem si low-end

Patrick Zandl · 28. červen 2006

Tento týden přetekl pohár trpělivosti se stavem mého soukromého mobilního telefonu. Po řadě nehod a úmrtí v mém telefonním parku jsem byl několik týdnů odkázán na Motorola V3 RAZR, který mi dlužno říci pěkně pije krev. Zkracování SMS při psaní pomocí iTapu mne pěkně štvalo, takže jsem nakonec SMS psal postaru, jenže Razor mi občas „sežral“ nějakou tu SMS (nedošla) nebo ji neodeslal a tvářil se nenápadně. Možná starý firmware, možná jen odfláknutá práce Motoroly, v každém případě dobrý impuls posunout se dále.

Moje požadavky na soukromý telefon jsou trochu odlišné od telefonu firemního (to je smartphone, abych mohl cokoliv kdykoliv jakkoliv… ). Bod jedna, nechtěl jsem Nokia telefon, ten mám firemní a diverzita musí být Bod dvě: chci véčko nebo cokoliv, co je malé. A za třetí od soukromého mobilu požaduju pár zásadních věcí a to především přítulné psaní SMS zpráv, velkou kapacitu pro SMS zprávy, velkou kapacitu pro telefonní seznam, SyncML pro jeho synchronizaci, vyhledávání v seznamu ihned z menu pomocí více kláves. Za dobrý foťák, paměťovou kartu a MP3 přehrávač jsem ochoten si připlatit, ale velmi málo.

Ponejprv jsem se šel podívat, co mi nabídne Vodafone jakožto operátor mého soukromého čísla. Vodafone mi ozřejmil, že záleží na tarifu, nikoliv na měsíční útratě – mám tarif 50 Naplno, protože více jak 50-60 minut ze soukromého čísla neprovolám, kromě toho dostávám slevu na další minuty za Po svém, jenže hromadu další útraty mi dělají SMS a roaming, čímž se dostávám na průměrných 1500 Kč. Vodafone svobodomyslně usoudil, že bych si zasloužil Samsung X660V s podporou Vodafone Live! za zhruba 1600 Kč (sleva na polovic), ostatní véčka měla anténu nebo nezajímavou cenu.

T-Mobile Bonus program nenabídl za mých 4000 bodů nic, co by mne zaujalo cenově, nebo vzhledem. Stejného Samsunga bez podpory Live portálu a v červeno černé kombinaci mi nabídli o dvě stovky dráže, jinak se nemůžu zbavit dojmu, že Bonus katalog nikdo rok neaktualizoval, protože novější telefony tam najdete sporadicky.

Prošel jsem ceny nezávislých prodejců a přišlo mi, že do pěti litrů včetně DPH je možno nakoupit modré z nebe. V poslední době jsem pár výrobků vyzkoušel a tím jsem si ujasnil, že nechci nic od Siemensu (zastaralé grafické rozhraní u starších modelů, u novějších Benqových celková nezáživnost) ani od Motoroly (iTap je příšernost a pro sms v Česku děsné).

Nakonec jsem přišel na chuť telefonům Sony Ericsson. Mají několik výjimečně příjemných vlastností, které potěšily. Tak především má Sony Ericsson vzorově vychytané ošetření nestandardních stavů. Například když píšete SMS a zavřete véčko, rozepsaná SMS se automaticky přemístí do Konceptů a telefon vám to navíc napíše na vnější displej. Když to samé uděláte s Razorem od Motorky, o SMS zprávu přijdete. Podobně chytře řešené je odesílání zpráv – když dáte zprávu odeslat, zařadí se do fronty a posílá se bez ohledu na to, jestli jste zavřeli telefon. Dokonce některé verze firmware toto indikují ikonkou na displeji, i tom vnějším. U Motoroly mi tohle nefungovalo moc spolehlivě a například starší LG když jsem zaklapl v průběhu odesílání SMS zprávy, tak ji telefon vyhodil.

Sony Ericsson Z530i

Nakonec jsem tedy zakotvil v řadách Sony Ericsson a vybral jsem si model Z530i. S jeho předchůdcem, Z520i jsem udělal velmi dobrou zkušenost a 530 má papírově mírně silnější parametry. Oproti Samsungům a LG rozhodl integrovaný bluetooth i dopracovanější systém pro práci se SMS a seznamem, MP3 přehrávač a slot pro M2 kartu už byla třešnička navíc.

Co se mi hodně líbí: při psaní SMS je použita inteligentnější verze T9. Ta mi jako první nabízí varianty slov, jaké já používám nejčastěji. Kromě toho telefon zobrazuje smajlíky a umožňuje je snadno vkládat. Slovník pro T9 si můžete editovat – vidíte, jaká slova jste přidali. Automaticky se přidávají tvary, které jste napsali na klávesnici a vestavěný slovník je nezná. Při posílání SMS zpráv telefon automaticky nabídne nejčastěji používaná čísla jako první, což umí korejské mobily, ale třeba Nokia se to nenaučila dodnes. Praktické při posílání nových zpráv. Také vyhledávání kontaktů je možné ihned nejenom podle prvního písmene, ale i podle dalších písmen. Telefon je malý a lehký.

Své nevýhody oproti Z520 ale má. Tak především je o něco maličko větší (se mi zdá) a mechanické provedení není tak zvládnuté. Když véčko zavíráte, tak do sebe obě části véčka prásknou. Pravda, je tam gumový tlumič, ale soudruzi v Číně ho udělali nižší, než je okraj sluchátka, takže je tam na nic. Navíc se mi nelíbí klávesy – jsou vykrojené, dá se snadno přehmátnout a na Z520 s mírně vystouplými a obdélníkovými klávesami se psalo lépe. Naopak výhodou je odstranění vyhrazeného tlačítka pro foťák na boku telefonu. Když jsem Z520 nosil v kapse, divil jsem se, proč má tak rychle plnou paměť. Ukázalo se, že ji zaplnily fotky mojí kapsy, tlačítkem na boku se v kapse fotilo o stošest.

Slot pro M2 karty (Memory Stick Mikro) zatím zůstává nevyužit, ale třeba jednou přijde vhod. Prima je vestavěná RSS čtečka a podpora Mass Storage.

Takže závěr mého low-end pořizování je Sony Ericsson Z530i za běžnou krámskou cenu zhruba 4700 Kč s DPH. Není nad to vyškrtat z požadavků všechno, co opravdu nepotřebujete … :)

Chcete tyto články emailem?

Twitter, Facebook