Pilování problémů s kvantovou pilotáží bojových lodí Flotily

Jedna ze zápletek v druhém díle Flotily je v podstatě banální. Flotila chystá do výzbroje drony, vesmírné bojové lodě řiditelné na dálku. Na to se mne ptali čtenáři už u prvního dílu, proč se něco takového nepoužívá. Odpověď byla samozřejmě prostá: na ohromné vzdálenosti by byla loď neřiditelná, protože zpoždění rádiového signálu by bylo příliš velké.

Jenže Flotila má za sebou dalších dvacet let vývoje a kvantová komunikace je za dveřmi. Což by mohlo slibně ovlivnit praktický vývoj dronů. Má to háček: člověk propojený do kvantového řízení lodi při zničení lodi umírá s ní, protože kvantum předá jeho mozku informaci o jeho vlastní smrti. Jsou dvě možnosti: vrátit se u dronů k dálkovému mechanickému řízení, nebo najít způsob, jak zpětný ráz zablokovat. Přičemž první možnost je už prakticky nepoužitelná, dron by výrazně znevýhodnila.

Zhruba s tímto problémem jsem se obrátil na kamaráda, kvantového fyzika. Pročetl kapitolu a pak se mne zeptal, jestli dobře rozumí tomu, že patnáct let jeho výzkumu jsem shrnul do jedné kapitoly ve scifi knížce. Souhlasil jsem, že tak nějak. S tím se odmlčel.

O něco později se ptám jeho ženy při jiné příležitosti, zda je ještě uražený. Ne, je v laboratoři. Prý se naštval na sebe, že moje řešení ho vůbec nenapadlo, přitom je tak stupidně jednoduché a na ráně …

Dopsání kapitoly se odkládá do nezávislé oponentury a do doby, než se v pořadníku kamarád dostane k experimentům na nějaké extramašině, jejíž jméno mi vypadlo a jejíž zapnutí stojí statisíce euro …

Tak jdu ještě otravovat druhého kamaráda, co by tomu mohl hovět. Toho, podle kterého Chuck Lorre napsal postavu Sheldona Coopera v The Big Bang Theory. Věděli jste, že jeho předloha je český fyzik žijící v USA?

A proč se s tím tak mazat? Za třicet let, až se kvantová komunikace začne v praxi používat, se nechci nechat otrávit kritikou, že to bylo blbě 🙂

Jak se vám líbil článek?
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (hlasováno , průměr: 5,00)
Loading...

7 komentářů

  • Ideální by bylo něco jako kvantová proxy. Informace o řízení je dobré zpracovávat, chyby a úspěchy vyhodnocovat. O dalších praktických využitích ani nemluvě.
    PS: Podle jakého českého fyzika? Wiki tvrdí, že Sheldon byl inspirován podle programátora, kterého znal Bill Prady. Ale co já vím…

  • http://cs.wikipedia.org/wiki/Lubo%C5%A1_Motl

    Neznam zadneho jineho trosku znamejsiho (hehe) fyzika ceskeho puvodu zijiciho v USA.

  • Vycházím-li z „principu řízení“ na základě opačného spinu, pak A proč se „dubluje“ mozek a né stroj?

  • Není to Lumo. Tenhle je známý jen mezi fyziky a pár jeho praštěnými známými 🙂

  • Kvantová komunikace je rychlejší než rádiová. A (v budoucnu) tak zkrátíme komunikaci z hodin (v naší soustavě) na menší interval – dejme tomu minuty nebo sekundy. Určitě tam ale nějaké zpoždění bude (jak se s ním vypořádá operátor?) pak asi nebude problém tu zprávu nejdříve prohnat kvantovým počítačem. Sice to přidá 0.00nic sekund zpoždení. Ale může detekovat tu smrt a informaci utnout a nepředat dále. Minimalné detekovat výbuch lodi by měla být hračka, protože dojde k přeskupení velkého množství hmoty, takže rozdíl (přenášíme jeno rozdíly, že?) bude náhle obrovský. Detekovat infarkt operátora už bude asi trošku horší.

    Jinak historka je opravdu vtipná 🙂

  • Podle http://vtm.e15.cz/divne-jeste-divnejsi-kvantove jde kvantově provázat i fotony které už neexistují, foton v mozku člověka by tedy nemusel zaniknout současně se zánikem fotonu v dronu.
    Další možnost je vřadit do komunikace nějaký „kvantově-radiový“ interface, se kterým by dron komunikoval kvantově a člověk rádiem. Při zániku dronu by zanikl jen interface.