Objektivní a konzistentní? Zkuste myšlenkový experiment

Poslední lapálie s Primou a show Jana Krause ukazuje, jak moc problémů nám dělá kritické a nezaujaté myšlení, ačkoliv se jím zaklínáme a o své nestrannosti jsme přesvěčeni. Ve skutečnosti si tak racionalizujeme intuitivní inklinaci. Takže vám dneska svěřím jednu z věcí, kterou považuji za nezbytnou součást úspěchu každého analytika. Postup zvaný myšlenkový experiment, který vy/roz/vinula antická filosofie pro prověření záležitostí, které jinak z nějakých důvodů fyzicky či objektivně měřitelně ověřit nelze.

V případě událostí je to vlastně jednoduché. Zkuste se zamyslet nad tím, jak byste událost vnímali, kdyby se v ní obrátila znaménka, tedy kdyby v oné události figuroval někdo, kdo je vám sympatický proti tomu, když tam nyní figuruje osoba nesympatická nebo opačně.

Například ta Prima. Vystoupila tam řada osobností, které spojuje negativní postoj k Hradu. Pokud s nimi sympatizujete, je jednoduché opřít se do Primy, že jsou to cenzurní svině. Je to tak, nebo opravdu Prima měla do pořadu zasáhnout? Objektivně je to těžké vyhodnotit, ponechme teď stranou, že spíše než cenzura šlo o autocenzuru, v každém případě to byl sporný aspekt (a ponechme teď stranou, že Prima je soukromá TV a může si dělat v mezích zákona, co chce, k čemuž se ještě vrátíme).

Představte si teď opačnou situaci. Namísto Táni Fišerové a Bradyho a dalších se na pódiu shromáždí lidé jako Konvička, Vandas, A. B. Bartoš, Sládek, Okamura a další podobní, kteří se vyjadřují k tématu, které oblibujete, velmi negativně a Kraus jim zdatně sekunduje. Měla by takový pořad Prima odvysílat? Ačkoliv se pohybují podle vás za hranou zákona (ovšem podobně, jako zákon zapovídá hanobení prezidenta a symbolů republiky)?

Pokud si odpovíte v obou případech stejně, jste názorově konzistentní a s vámi je všechno v pořádku, plyne z toho jen to, zda máte postoj liberální nebo proetický.

Pokud si odpovíte rozdílně, připravte se na to, že bude za voly, protože nejste názorově konzistentní a bezhlavě fandíte své straně, což na vás někde v diskusi vybublá a popraví vás to. Můj oblíbený příklad je “Havlovo humanitární bombardování” – to mi vždycky vypálí antisluníčkáři, když přijde na debatu o humanitě a vojenských zásazích v zahraničí, čímž se snaží dokázat moji zaujatost a nekonzistenci. V rámci této debaty je vždy překvapí, že ve skutečnosti za Českou republiku schválil ono “humanitární bombardování” tehdejší premiér Miloš Zeman. A to už se samozřejmě nehodí.

Myšlenkový experiment má svá úskalí. Je silný, je jednoduchý, ale vyžaduje jak znalost kontextu, tak ochotu poslouchat. Například byste mi mohli vpálit, že jsem to byl já, kdo kritizoval Primu za zmanipulování zpravodajství a jak teď mohu být spíše nakloněn vyškrtnutí oné “agitační vložky” z Krausova pořadu.

Proč tedy? Krom toho, že Prima je soukromá TV a může si dělat co uzná její majitel za vhodné, je přeci jen vázána zákonem, který se týká především zpravodajství. A moje kritika tehdy směřovala k nezvládnutí zpravodajství jako žánru, kdy Prima v reportážích o uprchlících zamlčovala známé a dokladovatelné skutečnosti. Zákonný požadavek byl tedy rozhodující.

Tentokrát jsem si pomocí myšlenkového experimentu ověřil svoji pozici v Primácké lapálii. Prima má právo agitační vložku vyhodit či pořad celý odmítnout, protože takto si jej nesjednala. Pokud by to samé udělala i v případě příznivců Konvičky nebo Zemana, byla by i ona názorově konzistentní a nestranná. To bohužel není a proto také schytává vlnu kritiky a není se čemu divit, že ledaskomu ujede ruka.

Zkuste si to. Příště, až zase Zeman nebo Klaus něco plácnou, zamyslete se nad tím, jak byste ten samý výrok hodnotili, kdyby ho říkal Havel nebo Halík. Až zase budete číst nějaký novinářský soud, aplikujte myšlenkový experiment, ať víte, zda jde o agitaci nebo novinařinu.

Mimochodem, technologii myšlenkového experimentu mezi ajťáky (či  tehdy spíše mezi technovědci) zpopularizoval Albert Einstein, který pomocí ní formuloval teorii relativity. To pro případ, že byste myšlenkový experiment považovali za obskurní výmysl nemakačenků z humanitních oborů.

Snad jsem to vysvětlil srozumitelně.

Jak se vám líbil článek?
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (hlasováno , průměr: 4,33)
Loading...

5 komentářů

  • >> „ovšem podobně, jako zákon zapovídá hanobení prezidenta a symbolů republiky“

    Hanobeni prezidenta vypadlo z trestniho zakona v roce 1998 (a inicioval to Havel), hanobeni statnich symbolu je jenom prestupek.

  • Pokud si to tedy v hlavě obrátím a představím si tam konvičku a spol tak si řeknu, ano je to od médií normální, že je cenzurují. Určite si dokážu představit, že po „cenzuře“ Konvičky u Krauze by se o tom tak moc v novinách nepsalo 🙂

    Promin, ale nějak na me ten myšlenkový experiment neplatí, asi jsem za vola.

    Celé mě to zavání jednou velkou mediálně politickou kampaní proti Zemanovi, kterého jsem nevolil a nechtěl, ale ve světle pozdějších události a postoju jeho oponenta jsem dospěl k závěřu, že je to pro nás lepší prezident.

    K tomu Konvičkovi, zkuste se nad tím zamyslet i Vy. Je mnoho lidí co jsou proti současnému dovážení migrantů, kdo vystupuje proti Saudské Arábii a celkově jejích vývozu islámu za 70mld ročně, ale v médiiích budou vidět jen ti co se tam procpou svojí kontroverzí (tj Konvička), ti ostatní co nejsou dostatečně extrémní (ve své formě projevu nikoli názorech) se do médii nedostanou, nedostanou tam prostor a když ano tak budou stejně pošlapání jako například Karel Got.

  • Podle komentaru se zda, zes to nevysvetlil uplne srozumitelne… Ale take nevim jak z toho ven. Pokud jsou na jedne strane dojmy a na druhe fakta a presto dojmy vyhravaji, tak jsme se asi jeste neodrazili ode dna.

    Kdyz jsem pred deseti lety lurkoval mezi btardy na 4chanu, tak jsem to bral jako lekci kritickeho mysleni… Dnes to skoro polovina americanu bere jako zdroj realnych zprav o stavu sve zeme :-(.

  • pokud si to v hlave obratim a predstavim si jak moralni bestie, jako napriklad Andrej Hrabis a podobni, dehonestuji neco me nazorovne sympatickeho, a jak to soukroma televize neodvisila… tak me z toho vychazi uplne stejna cenzura jako v pribehu ktery se opravdu stal a vzhledem k soukromemu statutu televize bych ji (tou TV stanici) jen opovrhoval – o to vice, ze jsem si vedom toho ze Jan Kraus odesel z verejnopravni televize k Prime prave proto, ze nechtel byt cenzurovan predbeznou opatrnosti – a prestal ji sledovat… coz jsem ucinil jiz pred nejakymi tremi lety….

    jen pro jistotu – kdyby stejny postup aplikovala jina televize, kterou aktualne sleduju, napriklad HBO, National Geographic atp, tak by byl vysledek stejny, jen by me ekonomicky vysel lepe.

  • Par informaci k tomu humanitarnimu bombardovani, myslim, ze je to umoznuje rozsirit „znalost kontextu“ pro ty, kteri maji „ochotu poslouchat“.


    Krátce poté, co tehdejší ministr zahraničí Jan Kavan odevzdal v Independence v americkém státě Missouri ministryni zahraničí USA Madeleine Albrightové ratifikační listiny o vstupu ČR do NATO, prošla česká politická reprezentace zatěžkávací zkouškou. Oslavu začlenění do NATO vystřídala tvrdá realita válečného konfliktu v Kosovu. Češi museli vyjádřit své jasné stanovisko k leteckým útokům na Srbsko a Kosovo, k první vojenské akci aliance proti suverénnímu státu v její historii. Vláda Miloše Zemana schválila bombardování Jugoslávie jako poslední s podmínkou, že akce se bude soustředit na čistě vojenské cíle a nebudou bombardovány civilní oblasti. Miloš Zeman tvrdil, že podmínka nebyla splněna, a proto česká vláda přišla s česko-řeckou iniciativou.

    Václavu Havlovi je rovněž v souvislosti s leteckými útoky NATO na Jugoslávii připisován pojem „humanitární bombardování“. Havel to v nedávném exkluzivním rozhovoru pro ČR odmítl: „Tuhle pitomost bych nikdy neřekl, vzniklo to špatným překladem.“

    Havel však již v roce 1993 u příležitosti otevření Muzea holocaustu ve Washingtonu vyjádřil svou podporu myšlence bombardovat pomocí letadel NATO vybrané pozice bosenských Srbů.

    Útoky podpořili představitelé čtyřkoalice KDU-ČSL, Unie svobody, ODA a DEU. Rezervovaněji se k němu stavěli někteří členové vedení ČSSD a ODS. Tehdejší premiér Miloš Zeman a předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus se vyslovili pro pokračování diplomatického řešení konfliktu. Útoky naopak odsoudili komunisté. Účinnost bombardování zpochybnil tovněž tehdejší zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva v bývalé Jugoslávii Jiří Dienstbier. Proti vojenskému zásahu se vyslovili i Miroslav Macek a Stanislav Gross i tehdejší vládní zmocněnec pro lidská práva Petr Uhl.

    Domnívám se, že během zásahu NATO v Kosovu existuje jeden činitel, který nikdo nemůže popřít: nálety, bomby, ty nebyly vyvolány ze zištných zájmů. Jejich povaha je výlučně humanitární: to, co je zde ve hře, jsou principy, lidská práva, jimž je dána taková priorita, která překračuje i státní suverenitu. A to poskytuje útoku na Jugoslávskou federaci legitimitu i bez mandátu Spojených národů. Ale na základě své osobní zkušenosti jsem stejně silně přesvědčen, že jen čas dovolí objektivně zhodnotit to, co se děje v těchto dnech v Jugoslávii a dopad na NATO.

    zdroje :
    http://www.ceskatelevize.cz/ct24/archiv/1415885-cesi-meli-problem-plne-podporit-letecke-utoky-na-jugoslavii
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Humanit%C3%A1rn%C3%AD_bombardov%C3%A1n%C3%AD