📰 Hospodářské noviny vydaly článek nazvaný “Obce sedí na miliardách, stát se zadlužuje. Je nutné změnit rozdělení daní, naléhá ministerstvo” - placený článek. Článek zjevně vyšel na popud ministerských aktivit a až v závěru se mírně zohledňují i jiné pohledy, než ministerských úředníků. Takže než začneme prskat podobně jako státní úředníci na to, že obce šetří, pojďme si situaci usadit do kontextu. Protože tahle situace ohrožuje nás všechny. Obce totiž ještě zatím fungují, zatímco státní správa pomalu kolabuje. To nemusí vydržet dlouho…
💰 Ano, je pravda, že obce mají na účtech přes 560 miliard Kč, zatímco stát si půjčuje peníze na to, aby je obcím vyplácel. Jenže ministerští úředníci promáchli při hledání důvodu. A tím je úvěrová přiměřenost a způsob, jakým se dnes investují větší investiční celky v obcích.
Jak se financují obce
🏛️ Obce dostávají podíl na daňových příjmech ze státního rozpočtu, ať již přeneseně či u daně z nemovitostí přímo. Z toho platí všechny služby pro občany, od chodníků, až po základní školství. Něco maličko si zaplatí na poplatcích občané (odpady, pejsky) - ale většinou se to dotuje. I pejsci. Pokud tedy obec chce postavit něco většího, musí si našetřit, sehnat dotaci a/nebo sehnat půjčku, zpravidla kombinaci těchto tří věcí.
🏗️ Našetřit? Města mají napnutý rozpočet a ze stamilionového rozpočtu mohou rozdělovat spíše desítky milionů, zbytek jsou mandatorní výdaje (školství třeba). A z desítek milionů ročně odložíte spíše jednotky, takže na větší projekty šetříte dlouho. Kulturní dům stojí spíše přes čtvrt miliardy, velká škola spíše miliardu atd… Asi proto si ty obce taky šetří, ministerští pánové. Dotace? Jasně, ale ta většinou pokryje jen část projektu, zpravidla půlku.
💳 Co zbývá? Půjčka přeci!
📊 Zákon o rozpočtové zodpovědnosti říká, že obec si může půjčit 60 % průměrných příjmů za 4 roky. Vůbec se neřeší podmínky úvěru a nic dalšího.
🎩 K čemu to vede? Za prvé čáry a kouzla. Pokud má obec stabilní a osvícené vedení, snaží se toto vedení maximalizovat příjmy ve čtyřech letech, aby dosáhla na vyšší úvěrovou přiměřenost. Tak například se snaží srovnat všechny dotační projekty za sebe tak, aby průměr příjmu byl v těch čtyřech letech co nejvyšší. A to není těžké, jen se na to musí pamatovat. Příklad? Brandýs za rok 2024 namísto 650 milionů hospodařil s 930 miliony Kč, protože se akumulovaly příchozí dotační platby na rozestavěné projekty. To je v rámci tohoto zákona něco jako 50 mil Kč, které si může obec půjčit navíc. Že pak nemusí klapnout nejvýhodnější podmínky úvěru? To zákon neřeší - obec dobře ví, že má jen rok na to, aby si mohla půjčit, další rok jí už hranice úvěrové přiměřenosti klesne.
🏘️ Za druhé obce, kde je menší finanční vzdělanost vedení (a tedy zejména menší obce, kde na to nemají lidi) mají vlastně smůlu, tyhle “čústva chozrasčotu” neprovozují a musí tedy šetřit. Hloupé je že s po-covidovou inflační mírou se šetření obcím dělá špatně, protože ceny ve stavebnictví vyletěly dramaticky nahoru. Jestliže před covidem jste stavěli barák za 50 0000 Kč za m2, teď jste ladně na dvojnásobku a směřujete k trojnásobku. Obce tedy zoufale spoří, aby alespoň opravily chodníky a sesypávají projekty na hromadu, takže místo tří větších investic provedou jednu a něco zbude na účtě. To je také důvod, proč se investice nedaří a začíná v tom být chaos.
🏙️ Za třetí z těch 560 miliard je slušná porce Prahy, kde jsou to ale úspory na krytí velkých stavebních projektů. A protože město nemůže podepsat smlouvu bez toho, že by mělo vyřešené investiční krytí, musí držet velké sumy peněz v pohotovosti. Zrovna nedávno soud zase shodil Metro D. Praha má na termínovaných vkladech 36 miliard Kč, na běžných účtech 97 miliard a hlavním důvodem je obtížné finanční plánování za situace, kdy netušíte, kdy se vám rozjedou hlavní investiční akce v řádu stovek miliard Kč (metro, okruh) a přitom na ně musíte mít v pohotovosti peníze, protože kdyby to klaplo, potřebujete začít stavět dříve, než vám zase uplynou lhůty a někdo do toho hodí vidle.
🎭 A to jsou celé ty čáry a kouzla. Investiční prostředí se pro obce stalo tak nepřátelským, že investování je jen pro odvážné. Obce tedy logicky drží peníze na účtech a čekají, co bude.
🤦 A co napadne úředníka na ministerstvu? To, že obcím peníze zkrátí, takže obce budou muset peníze vydávat z úspor. To je skvělý nápad, který povede k dalšímu chátrání obcí, protože obce půjdou po logice věci a sníží výdaje za údržbu především nemovitého majetku. A to se za pár let projeví razantním poklesem jeho reálné hodnoty, což je něco, co uvidí jen dva typy lidí. Za prvé všímavý makroekonom, na něhož to vypadne z tabulky státní pokladny a po očištění o inflaci a nové investiční projekty to bude jasně svítit. Za druhé běžný občan, který si povšimne, že chodník ani fasády dlouho nikdo neopravuje. Silnic se to tolik týkat nebude, na těch se šetří až jako na posledních, protože automobilová doprava je tu nedotknutelná mantra.
Jak zádrhel s financemi obcí vyřešit?
💡 Co by se mělo udělat, kdyby se měla věc vyřešit?
📋 Tak především by se měly prodiskutovat pravidla rozpočtové odpovědnosti. Jistě, zaváděla se v době, kdy rezonoval případ obcí Bublava a Prameny, která si na přelomu tisíciletí vzaly velký úvěr na aquapark či stáčírnu minerálních vod. Úvěry nebyly schopny splácet. Projekt zkrachoval, obece se dvacet let potácely v neschopnosti se financovat, až jim pomohl stát. Tyto případy byly hojně medializovány a přispěly ke změně pravidel hospodaření obcí, jenže teď je kyvadlo dějin na druhé straně a obce jsou významně sešněrované. Bylo by tedy rozumné to změnit. Jak?
✅ Změnit „60 % průměrných příjmů” na ukazatel založený na víceletém průměru provozního salda (bez prodejů majetku) a na limitu dluhové služby (DSCR). Například Polsko používá tříletý průměr provozního přebytku, přičemž se postupně prodlužuje referenční období. Dobrý tip může být i německá dluhová brzda pro obce, protože symetricky zohledňuje cyklické vlivy. V příznivých ekonomických časech omezuje maximální přípustnou výši čistých půjček a rozšiřuje ji v nepříznivých ekonomických časech
✅ Půjčovat jen na investice; běžné výdaje krýt běžnými příjmy. Zavést povinné každoroční odpisy/dluhovou amortizaci (minimální roční splátku) metodikou obdobnou MRP. Je zcela běžné, že obce jedou vlastní “dotační systém” - například v oblasti odpadů, kdy obce běžně polovinu nákladů platí za své občany. V Německu to třeba není možné - pokud obec nepokryje běžné výdaje běžnými příjmy, nemůže dostávat dotace ani půjčky na investice.
✅ Zavést víceleté investiční plánování s garantovaným úvěrovým rámcem - a ideálně jej navázat na dlouhodobé kapitálové plánování, kdy vzniknou například desetileté plány investic a třicetileté plány pro investiční strategii a na jejich bázi bude možné vytvářet a financovat dlouhodobé projekty. Zní to hezky, ale ďábel je v detailech, českým obcím investiční plánování nejde, zejména těm malým, budou to považovat za zbytečnou byrokracii, což ale vede k poznámce o tom, že máme příliš mnoho malých obcí, které mají nároky, ale nemají kapacitu. Mimochodem by takový postup vedle k nutnosti mít i rozpočet údržby a provázat jej s odpisy/obnovou a s KPI stavu aktiv, což si v menších obcích vůbec neumím představit.
✅ Vytvořit nový rámec investičního financování obcí, ať již modelem národní investiční banky pro obce (státní nebo s účastí privátního sektoru s garancemi) nebo jinými modely, které se v zahraničí používají.
✅ Významně zvážit restrukturalizaci obcí. Tohle není téma, které by se dalo vysvětlit v jedné odrážce, podobně jako ty body výše je to na debatu, která by měla začít, tahle ale má výrazně polarizační aspekt. Malých obcí je moc, jenže množství agendm, které musí zvládat, roste s tím, jak roste komplexnost životních nároků. To není regulace, to není buzerace státem, to je jen oprávněné očekávaní lidí, že v obci bude školka, škola, rychlý internet, stromy, kultura, čistá voda i vzduch. Něco z toho má smysl organizovat v malé obci, něco z toho má smysl vyvést na vyšší úroveň a například finanční řízení nebo svoz odpadů sdílet se sousedy. Když chcete mít platební kartu, taky si kvůli tomu nezakládáte banku. Mnoho z toho jde ale řešit dnes nejrůznějšími Svazy, obce to ale nevyužívají. Buďto se jim podaří najít cestu těmito dobrovolnými svazky, nebo v průběhu pár let na tuto centralizaci udeří stát s oprávněnou námitkou, že tak, jak to je dneska, to nefunguje dobře.
🔧 A co je hlavní: své bude muset zreorganizovat stát. A tím je způsob stavebního řízení zejména větších projektů s obcemi. Aby to mohlo fungovat dlouhodobě, stabilně a s vědomím toho, že s obcemi přeci jen pár věcí je jinak, než se soukromými investory. Reforma ANO, která vyvede stavební úřady z obcí na superúřad, sice situaci možná zjednoduší soukromým stavebníkům, ale bez potřebných reforem zase dojde ke kolapsu větších staveb v obcích.
⚖️ V Česku je mnohem jednodušší rozjet si investiční fond, než jako obec investovat výstavbu základní školy, přičemž finanční odměna pro dotyčného je nesrovnatelná…
| 