Mobilní sítě jsou stejné mystérium, jako jiné esoterní víry

Patrick Zandl · 6. říjen 2004 Opravit 📃

Včera jsem dostal několik připomínek, že poslední spoty věnované UMTS jsou sice megazajímavé, ale také meganesrozumitelné. Baba – taková je již podstata magie, že se kryje slůvky a zaklínadly laikům nesrozumitelným, neboť nějak se vrstva privilegovaná od chátry odděliti musí, říkají klasikové magie v družné diskusi nad korbílkem časně před svítáním…

Abych to upřesnil. V pondělí vyšel v Týdnu můj článek věnovaný bezdrátovým sítím, který jsem v souladu se zadáním napsal pro naprosté laiky a s omezeným rozsahem 10 tisíc znaků, což je dost i málo. Samozřejmě jsem záhy dostal několik ohlasů typu “jak jste tam mohl nenapsat, že karta Fuckin-Tuckin XY nejede 11 Mb/s, ale jen 9,5 Mb/s, protože…” A tak jsem si potřeboval trochu spravit náladu napsáním článku, který bude odborně na úrovni a to pokud možno pochopitelný jen těm pár lidem, kteří jsou dost hluboko.

Psát článek pro laiky je vždy velmi nevděčná věc, protože hodně lidí má dojem, že nelze laikům sdělovat mystéria a že teprve pochopením jazyku mystéria smí laik překročit hranici sakrálního prostoru a stát se účastníkem mystéria. Velmi poutavě to na jiném mystériu přibližuje čaroděj Istred: “…kdyby se prozradilo, že takovou roli může stejně dobře splnit i prasečí krev, která se dá, samozřejmě, získat i mnohem snadněji, začala by s čáry experimentovat kdejaká holota. Ale když ta holota musí získat tu tak fascinující panenskou krev, dračí slzy, jed bílých tarantulí, vývar z usekaných ruček nemluvňat nebo z o půlnoci vykopané mrtvoly, tak si to nejeden rozmyslí.” (Kdo poznal?)

Ano, věřím docela tomu, že vztah mezi technickými odborníky a laiky se zcela podobá klasickému vztahu mezi sakrálnem a profánnem, čemuž v obouch případech slouží jazyk mystéria, umělá hranice oddělující privilegované od chátry.

Snadno nazříme, že toto oddělení nemůže být, už z podstaty omezenosti lidské existence, naprosto striktní a nepřekročitelné, že je naopak žádoucí, aby z řad laiků ti nejlepší prošli cestou zasvědcení a stali se nositeli mystéria. Otázkou ovšem je, jak toto zasvěcení má probíhat. Tradiční mystická škola dbá na co nejdramatičtějším průběhu naplněném odříkáním, strázní a pokorou. Středověké školství se v tomto ohledu nechalo plně poučit a veškeré vzdělávání založilo na tomtéž, což nebyla z počátku zcela špatná myšlenka, protože působila krajně selektivně a mezi vzdělancem té doby a průměrným člověkem byl diametrální rozdíl, kýžený to stav mystické tradice.

Byli ovšem lidé, kterým se zazdálo vpravdě kacířsky, že obecně vyšší užitek bude, pokud hladina vzdělání bude vyšší a toho je třeba dosáhnout zjemněním zasvěcovací cesty. “Škola hrou”, pravil Komenský, načež ho katolická lobby vypakovala ze země a ponechala po dnešní časy školu a rákosku v jednotě.

Jsem téhož kacířského názoru – zasvěcení lidem má přicházet ve formě srozumitelné, nikoliv selektivní, protože mobilní a bezdrátové sítě, ačkoliv samy o sobě jsou mystériem, nejsou mystériem výlučným ani tajným. Společnosti neplyne žádný prospěch z toho, že jen přísně uzavřená skupina tomuto mystériu rozumí. Prospěch z toho plyne pouze společnostem – těm firmám, které v mystériu jsou, jsou ve vnitřním kruhu a nechtějí, aby osoby z vnějšku do kruhu vstupovaly dále, než nakolik strážcové kruhu vnitřního povolí.

Výsledkem je nutný střet názorů, protože moje činnost je v podstatě činností podvratnou. Laicizuji mystérium, sděluji jej ve formě pochopitelné a to je ochránci mystéria považováno za hřích, který je třeba ztrestat, nejlépe pak pochybností o tom, zda takový hříšník vůbec je schopen explikovat mystérium, když jej sám není hoden a tedy jej vlastně ani nedosáhl.

Co dodat, kromě poznání, že zákony platná pro mystéria stará tisíciletí, jsou v platnosti i pro mystéria novodobá, pro “technické kulty”. Samozřejmě, že článek o HSDPA by mohl být pochopitelný i laikům, ale musel by být podstatně delší a mne osobně by nedělal takovou radost tím, že do tak krátkého úseku se mi podařilo vměstnat tak obsažné sdělení. Otázka tedy zbývá, co jest lepší: zda delší a pracnější článek, který ocení řádově více lidí, nebo kratší a technicky údernější článek, který ocení jen těch 12 lidí svítících tu do UMTS dostatečně hluboko?

Abych nevypadal jako pitomec, pro jednou jsem napsal ten článek dle vzoru dvě. On to je opravdu mnohem menší problém, než ten článek napsat tak, aby ho pochopil i laik.

PS: A k těm esoterním vírám - i mobilní sítě jsou vírou. Opravdu rozumíte všemu tomu, jak fungují? Nebo jen věříte tomu, co jste se někde dozvěděli jako výklad jejich funkčnosti?

Chcete tyto články emailem?

Twitter, Facebook