Veřejných konferencí a vystoupení se už prakticky neúčastním, ale v pátek jsem měl něco dávno domluveného, takže jsem tam dorazil a pokoušel se uvést pár lidí do obrazu, jak internet mění svět. A kromě velmi poučné Apple iPhone LiIont story jsem vytáhl i příklad mBanky.
Povšimli jste si toho? Banka ještě nic sama o sobě neudělala, co by bylo na veřejnosti viditelné, kromě toho, že spustila reklamu, webové stránky s blogem a fórem. A přesto jí masa lidí vůkol drží palce. Neobvykle kladné přijetí nové banky způsobilo co? Logo s kytkou? Kdepak. Cena. Banka není levnější. Je zadarmo. Toť celé. Levnější není totéž, co zadarmo. Být levnější je umění managementu, být zadarmo je vize a vizi má na rozdíl od managementu internetová komunita zvláště v oblibě.
Sama o sobě mBank nic signifikantního nepředvedla. Jistě, spustila reklamní kampaň, ale první zákazníky upsala ve skutečnosti až v pátek, dva dny jim trvalo jenom potvrzení, že žádost o otevření účtu přijali. Mně se zatím nikdo neozval, možná jsem udělal tu chybu, že jsem chtěl účet otevřít v provozovně na Vinohradské, když už to mám za rohem, přišlo mi to lepší, než kurýr.
mBank nenabízí (prý zatím) SIPO, inkaso, žádné zvláštní internetové nebo bezpečnostní prvky, platební kartu člověk dostane snad v půlce prosince, jak si bude ukládat peníze v hotovosti mi zatím nedošlo (jo, poslat poštou, to mi došlo), ale stejně už má řadu příznivců. Kdyby se tohle povedlo někomu jinému, už by ho v novinách namazali dehtem a posypali peřím, v případě mBank ale všude člověk slyší a čte nabádání k trpělivosti.
Není se čemu divit. České banky jsou nesmírně rozežraná stvoření, které mají poplatky za cokoliv. Deset let jsem byl poctivým zákazníkem eBanky, protože jsem si říkal, že jednou se mi bude hodit mít historii u bankovního ústavu, která mi pomůže k lepší hypotéce, nebo co já vím k čemu. A když ten den přišel a já jsem hypotéku opravdu potřeboval, eBanka se na mne vykašlala. Nakonec všechno vyřídila Spořitelna za citelně výhodnějších podmínek, s menším papírováním a to i když jsem u ní naposledy měl účet v roce 1992. Od té doby si říkám: bankovní historie? K ničemu. Jen k tomu, aby mi zavolali, jestli nechci osobní kontokorent 80 000 Kč.
Opustil jsem nostalgii a ideu bankovní historie. Bankovní osobní účet je pro mne otázka ceny, bezpečnosti a služeb. Bankovní karta? Chci neembosovanou čipovou s platností po netu (PayPal). Kontokorent či spotřební úvěr? Děkuji nechci. Inkaso a SIPO? Děkuji, také nechci. Chci správu účtu přes internet, nekonečnou historii výpisu účtu (kterého blba v Poštovní spořitelně či spíše v ČSOB napadlo držet ji jen za tři měsíce?), možnost zrealizovat platební příkaz v momentě, kdy jsou na účtu peníze a podobné praktické věci.
Dá se takováhle věc udělat zdarma? Jistě, dá. Dá se uživit z prodeje nadstandardních služeb? Myslím, že dá. Je to o přístupu.
Jaký přístup zvolí mBank, zda je současná finanční strategie jen vábnička na nové klienty a za rok či dva jim zasolí stejně, jako ostatní české banky, to se uvidí. Někteří fantastové šli až tak daleko, že si myslí, že mBank je skoro open source hnutí. No nevím, tak daleko bych to neviděl, spíše se jednoduše rozhodli vyslechnout, co si lidé opravdu přejí za služby.
V každém případě mBank vyzkouším a o dojmech budu informovat, svůj účet v eBance si ale ponechávám, to zatím rozhodopádně. Protože: jestli mBank má účet s pomlčkou a nenabídne mi rozumné číslo účtu, tak si neporozumíme. Nesnáším čísla účtu s pomlčkou (zkuste si na ně rutinně platit), proto taky nemám rád KB a její 19- …
