Má být internetové připojení sociálně spravedlivé?

Včera na Lupě vyšel článek poslance za ODS Zbyňka Novotného věnovaný návrhu ministestva informatiky národní broadband strategie. Ponechám zatím stranou to, že při čtení textu jsem se nemohl zbavit dojmu, že jeho prvotním účelem bylo zatopit ministru Mlynářovi, protože materiál bazíruje na druhotných záležitostech (například rozprava, zda internet má být vysokorychlostní nebo širokopásmový, což je asi uživateli putna, pokud se mu data stahují rychle a levně), případně relativizuje Mlynářova tvrzení, aby je následně potvrdil. Nejzásadnějším momentem je zjištění, že ODS považuje za vysokorychlostní internet přípojku nad 1 Mb/s, zatímco Unie svobody MI by souhlasilo s rychlostí čtvrtinovou. Což je rovněž pro většinu uživatelů velmi hypotetická úvaha.

Pokud vynecháme malichernosti typu jak rychlá má být rychlá linka, dotkl bych se třířádkového textu věnovaného univerzální službě.

MI se v návrhu zmiňuje i o “novém vymezení univerzální služby odpovídající potřebám občanů a realitě trhu”. Proč tedy toto nové vymezení není součástí čerstvého návrhu “zákona o elektronických komunikacích”, zůstává záhadou – bude pravděpodobně potřeba nového návrhu….

Tohle už není úvaha knížecí, ale zásadní, potenciálně drahá, nákladná a podle mého soudu měla být řešena mnohem s větším důrazem, než hádky o terminologii pro označení rychlosti.

Má být internetové připojení součástí univerzální služby a tedy má na něj existovat nárok a to nárok za garantovanou maximální cenu tak, jak je tomu dnes u připojení telefonického?

Pro kladnou i zápornou odpověď existuje řada důvodů.

Pro: Ano, internet má být univerzální službou

Internet se podílí na zvyšování vzdělanosti a překonávání geografických bariér. Internet je prostřednictvím teleworkingu nástrojem k odstraňování nezaměstnanosti v regionech a prostřednictvím egovernmentu je zdrojem styku občana s vládnoucí mocí a úřady. Z toho důvodu se zdá být logické považovat internet za univerzální službu, která musí být dostupná každému, kdo o ni požádá, za maximální stanovenou cenu. Jde totiž o jednu z forem boje proti nezaměstnanosti, na kterou beztak stát vydává v jiných rozpočtových kapitolách značné prostředky. A jde o formu kontaktu s úřady, kterou by stát beztak musel zajišťovat jinak a z jiných prostředků nákladněji, zatímco internet je v tomto efektivnější.

Proti: Ne, internet si každý má nakupovat za tržní ceny

Výše uvedené argumenty jsou sporné. Teleworking se v ČR rozvíjí velmi pomalu a spíše u intelektuálně náročnějších profesí, které nebývají doménou vzdálených regionů. Vlastnictví internetového připojení automaticky takovou práci nezaručí a běžnější je spíše vyvedení celé pracovní skupiny do takového regionu, než kontrahování jednotlivých lidí. Příklad: call centrum Oskara v Chrudimi. Oskar převedl celou infolinku do regionu a stačí mu propojení s pražskou centrálou rychlou datovou linkou, nepotřebuje připojovat každého zaměstnance v domácnosti. Práce z domova je tedy doménou lidí z velkých měst nebo samostatně výdělečně činných a nelze zatím přímo spojovat dostupnost připojení se získáním takové práce.

Podobně lze rozporovat výhody egovernmentu. Řadu záležitostí lze již dnes vyřídit komfortněji korespondenční cestou (rozhodně více, než internetem), takže přímá nutnost použití internetu zde neexistuje.

Specifikem je pak úvaha internet a senioři. Vzhledem k obrovské technologické propasti mezi seniory a mladší generací, na které se úspěšně komunistický režim podílel, nemůžeme očekávat, že senioři budou houfně internet využívat. Můžeme namítat, že pro seniora by bylo výhodnější vyřizovat korespondenci s úřady přes internet, než je nutit jezdit na poštu či do sídelního města úřadu. Spíše ale musíme zvážit, kolik takových úkonů senior musí ročně provádět a zda je vůbec efektivní a pro správu státu nutné je po něm vyžadovat vykonávat osobně, nikoliv třeba korespondenčně, tedy technologií seniorovi důvěrně známou. Nutnost učit se nové technologii považuji v případě seniora za stejně stresující, jako úkon sám.

Ano či ne

Shrnutím těchto argumentů, které mne napadly na zběžný pohled a náhledem na zkušenosti zahraniční, bych se spíše klonil k názoru, že internetové připojení by nemělo být součástí univerzální služby a tedy stát by neměl garantovat jeho dostupnost všude a za maximální regulovanou cenu. Mimo jiné i proto, že s regulací a dotováním této ceny by byly další neuvěřitelné problémy, možnosti čachrů a obrovské náklady.

Nicméně se může stát, že existují další důležité argumenty, které jsem opomněl, takže neváhejte psát komentáře. Zdůrazňuji, že argument “bez přerozdělování státních prostředků by politici nemohli kámošovi poslat malou domů”, jsem opomněl záměrně.

!++12++!

Jak se vám líbil článek?
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (zatím nehodnoceno)
Loading...

22 komentářů

  • Patriku, Mlynaruv dokument neni dokumentem US-DEU, ale je dokumentem MI. US-DEU ve svem dokumentu (popsanem treba na http://www.lupa.cz/clanek.php3?show=3573… ) pise, ze pro rok 2004 je vhodne stanovit hranici broadbandu na 512 Kb/s.

  • Když mohu ze svých daní přispívat na stále špatné silnice a nerentabilní železniční dopravu apod, tak proč bych nemohl část těchto peněz vynaložit na připojení domácnosti. Často ušetřím čas věnovný na získání informace, tím že nemusím nikam jet a neberu čas ostatním, kteří mi to jinak musí pomoci zajistit. Také ušetřím i životní prostředí, sice snížím HDP, ale to často jenom relativně. A tím, že budou mít všechny domácnosti možnost přístupu, tím to získá významnou informační hodnotu. Ješte jeden z mnoha příkladů mohu uvést a to finanční prostředky jdoucí ročně do státní TV. I zde lze polemizovat o její úrovni a informační hodnotě. Výhodou internetu je, že se zde špatně ovlivňují lidé, protože pokud chtějí, tak mohou získat mnoho referenční a doplňujících informací. Čili pokud regulace, tak pouze, jako cenový strop. Telefonní službu také nemusí mít povinně všichni, ale přesto na ní mají nárok. Tak proč to nebundlovat i s internetem. Z pohledu blízké budoucnosti a konvergence dat s hlasem to není až zase takový problém, jak se všichni tváří.

  • Hlavní problém osobně vidím v tom, že by byl zřízen další "socialistický" respektivě sociální Fond, do kterého by museli přispívat někteří operátoři, aby dalším operátorům z něj bylo následně po posouzení příslušné komise přerozděleno. Takový princip je pro mne nepřijatelný.

    Pokud je někdo sociálně slabý a nebude mít prostředky na přístup k internetu, prokáže, že jej však potřebuje – např. z důvodu své obživy nebo komunikace v případě tělesně postižených či v dalších vyjmenovaných případech, tak nechť mu stát formou sociálních příspěvků přidá na jeho pořízení a provoz. Nechť ale proboha nikdo neříká, že si musí pořídit přístup pouze od jednoho vybraného poskytovatele a za sice nevýhodných, ale státem resp. Fondem dotovaných podmínek.

    Stejně absurdní situace panuje přitom okolo fondu universální služby pokud jde o přispívání ČTc na údajně ztrátovou telefonní službu.

    Situaci nikdo neřeší a ČTÚ si před problémem schovává hlavu do písku. Vše stejně skončí po pár letech u soudů, které si s tím však nebudou vědět rady. Budou se proto snažit pouze vykládat zákon a vyhlášky, ale nikdo se nechce včas zamyslet nad podstatou vzniku problémů. Důvodem bylo vůbec vytvoření tohoto pochybného fondu a stanovení povinnosti přispívat na něco, co ve skutečnosti možná vůbec ztrátové není.

  • PROBOHA NE!
    Ježiš Patriku, tvůj pohled na danou problematiku je jak u pětiletýho dítěte. Víš co je to univerzální služba?
    Univerzální služba je taková obezlička, jak donutit firmu dostat nějakou službu někam, kde se jí to nevyplatí tím, že jí dáš na to peníze.
    Takže univerzální služba vysokorychlostního internetu by byla o tom, že by Český Telecom vybudoval po celé ČR internet u každého stromu, stálo by to sto miliard, přinášelo by to 10, a všichni by museli z daní (či poplatků u jiných operátorů) 90 doplatit.
    Prostě takový klasický komunistický přístup k vlastnictví. Proto také se všude o tohoto rovnostářského přístupu opouští, když jsou jiné možnosti.
    Proč mít univerzální službu a platit za to miliardy, když je mnohem efektivnější to mít zadarmo – třeba CDMA je technologie, která zajistí vysokorychlostní (no musí trochu přidat pásma, ale to je jen otázka času) internet na celém území, aniž by za to někdo něco vypláznul.
    Nebo třeba budky – proč je nutné mít deset tisíc budek, když má 90% lidí mobil a pokryto je 99% státu, tedy je několikařádově větší pravděpodobnost, že když třeba hoří, tak než se najde budka, tak se zavolá mobilem?
    Proč jsou v univerzální službě relativně vysoké kredity na volání, takže se vlastně z daní dotuje to, aby si někdo mohl zavolat babičce? Vždyť to má krýt jen krizová volání, která jsou zadarmo!
    atd.
    rozhodně tedy NE pro univerzální službu, je to jen tunel na prachy

  • [3] [4] Naprosto souhlasím, ale přesto jsem zvolil ANO. 😉 Nicméně skutečně nechci, aby stát měl k dispozici velký balík peněz a něco s ním vymýšlel. Tohle stát skutečně neumí. Na druhou stranu je skutečně vidět, že zejména na venkově je velmi obtížné sehnat rozumné připojení a v dohledu není systémové řešení. Možná je cesta přispívat jednotlivým občanům. A co třeba cesta Jižní Koreje? Když odmítl incumbent nabídnout broadband veřejnosti, tak oslovila konkurenci. A bez dotací tam teď má broadband každý a za rozumné peníze.

    Co se týče teleworkingu: To je otázka vejce a slepice. Chápu, že velké firmy takhle infolinku řešit zatím nebudou chtít. AAle pro řadu firem by to cesta být mohla. Znám spoustu velmi dobrých lidí, kteří nejsou zaměstnaní a pracují sami, byť by v zaměstnání měli vyšší plat a spousty výhod. Z různých důvodů ale tohle nechtějí. Takoví kidé by ale mohli souhlasit s tím, že by leccos dělali doma. A třeba i technická podpora pro náročnější aplikace by podobně mohla být řešena.

  • [4] a tvůj je zase úplně mimo 🙂

    Univerzální služba je závazek státu zajistit obecnou dostupnost určité služby.

    Já jsem přeci vůbec neřešil JAK, ale ZDA VÚBEC.

  • Už dlhšie sledujem diskusie ohľadne "broadbandovej stratégie" v ČR, ale stále mi uniká jej zmysel? K čomu bude? Mne to pripadá, ako vyhadzovanie peňazí daňových poplatníkov. Potom to dopadne tak, že sa diskutuje, či má byť "širokopásmová" alebo "vysokorýchlostná" služba, či dokonca aká rýchlosť sa vôbec považuje za broadband.

    No a k tej univerzálnej službe, tak to je snáď vtip 🙂 nie? Štát by nemal žiadnej firme nakazovať, komu a kde má zaviesť broadband, akú má mať rýchlosť a pod. Veď predsa, to už nie je trhová ekonomika, ale dirigisticky riadený socializmus. Ak už štát chce vytvárať nejakú broadband stratégiu, tak je snáď lepšie to robiť v rámci hospodárskej politiky (úľavy z daní a pod.). Možno som ale ten hrozne znejúci názov "Národná politika pre vysokorýchlostný prístup" nepochopil 🙂

  • [7] Každý stát by měl mít svoji politiku, tedy představu toho, co by chtěl pro své občany dosáhnout. A to i v oblasti internetu. Sděluje tím občanům a podnikatelům, co se od něj v oblasti internetu dá očekávat (zda to podporuje, nepodporuje atd). Díky tomu např. podnikatelé tomutéž mohou přizpůsobovat své plány – například stavět sítě nebo balit kufry a stěhovat se do ciziny.

    Univerzální služba existuje pro mnoho komodit, nejznámější je pro telefony, kdy (v tomto případě pitomým mechanismem) je operátor (v tomto případě pouze jeden) povinnen zajistit zavedení telefonu kamkoliv v rámci republiky. A rozdíl v nákladech mu zaplatí fond univerzální služby. Stejný princip je například u rychlé lékařské pomoci nebo v dopravní infrastruktuře. Stát považuje toto z různých důvodů za rozumné – například proto, aby mu občané nechcípali, aby se rozvíjely i menší regiony, které by si na svoji dopravní infrastrukturu nevydělaly atd.

    A to je i důvod, proč uvažovat o univerzálnosti internetového připojení.

  • Iste, stratégie existujú. Ale nie je toto len ňejaký populistický ťah? Mobilné telefóny a ich operátori potom tiež môžu mať nejakú štátnu stratégiu. A malá dedinka v horách, musí dostať BTS stanicu pretože je to "univerzálna služba" (teoretický príklad).

    Univerzálna služba je chápaná, ak myslíme teda obaja to isté, ako niečo, čo nemôže súkromný sektor obsiahnuť. Ale to väčšinou ide o vládnu administratívu – nanajvýš školstvo a zdravotníctvo. Štát jednoducho supluje privátny sektor, tam kde to nefunguje (napr. doprava). Ale broadband? Nie je to náhodou silný zásah do trhu – pretože štát núti súkromné firmy, aby investovali peniaze tam, kde to nie je finančne efektívne? Operátori sa k tomu vyjadrujú ako? 🙂

    Ale ono je asi zásadný rodziel v tom, či je vláda vpravo alebo vľavo. Nemôžem si pomôcť, ale pripadá mi to ako veľmi neštastný ťah – vznikne precedens a bude to stáť veľké peniaze (vyhodené peniaze).

  • [9] Vtip je samozřejmě v tom, že vláda subvencuje výstavbu chybějícího statku tam, kde se to komerční firmě nevyplatí. Například právě z toho fondu univerzální služby. Takže té firmě se to ve výsledku vždy vyplatí.

    Nicméně nad čím tu pláče Nonaname – v ČR je příjemcem peněz z univerzální služby pro telefony jen Český Telecom. Nikdo jiný na ty peníze nedosáhne. Ale po pravdě řečeno si i myslím, že nikdo jiný by nebyl konkurenceschopný, protože Telecom má většinou infrastrukturu nejdále…

  • Vláda subvencuje = zaplatí to ďanový poplatník = zvýšenie deficitu verejných financií. Teraz stojí za uváhu, že či sa tie financované poniaze do toho fondu oplatia. A či je broadband, skutočne tak dôležitý… (a podľa mňa nie :)).

  • [11] jistě. a o tom je celý článek – proč je či není důležitý na to, aby nám jej politici cpali jako univerzální službu…

  • Ikdyž se zdá, že na první pohled budeme komplexní univerzální službou prodělávat, jsem jednoznačně toho názoru, že to povede naopak ke generování dalších nových služeb a činností, které budou mnohem větším přínosem. Neznám nikoho, kdo začal jednou využívat internet, aby zase úplně přestal. A není to nižší náklad státu do vzdělávání (ať už si to připouštíte nebo ne) než současné požadavky na budoucí dotace?

  • [3] Dobry den,
    muzete mi prosim napsat, jaky by byl zrizen fond, do ktereho by prispivali operatori? V dokumentu se pise o fondu, ktery by naplnil stat jednim procentem z vynosu CTc. Nebo jsem spatne cetl?

    Pokud se tyce univerzalni sluzby, mam dojem, ze Patrik nezminil jednu skodlivou vec, kterou univerzalni sluzba cini. Tou veci je zbrzdeni pokroku.

  • [14]
    Kdyby univerzalni služba byla brzda pokroku, tak stale nemame GSM služby.
    Jinak je v článku myšleno,že kdyby došlo k zařazení služby přístupu k internetu do univerzalní služby (termín ze zákona), potom by podle platného telekomunikačního zákona museli operatoři do něj přispívat částkou určenou ČTÚ pravděpodobně navýšenou o tuto službu. A tady by byl pěkný kámen úrazu, aby toto opatření nebylo výrazného diskriminačního charakteru.

  • No, a polozil si uz nekdo vubec otazku, jaka by mela byt cena pripojeni (treba te 256ky), aby si ji poridilo urcite procento lidi? To je podle mne dost podstatny udaj. A troufam si tvrdit, ze by cena musela byt hodne nizko. Nebot drtova vetsina lidi proste nevi, co by na internetu hledala. A to uz vubec nemluvim o tom, jestli maji pocitac a jestli maji na to si ho koupit (a jestli ho umi spravovat…)

    P.S.: <censored>, nemohl by nekdo zaridit, aby to textove pole pro zadavani prispevku bylo sirsi nez 9 znaku?

  • [6] no a já ti na to zda vůbec dával odpověď že ne 😉
    Naštěstí z nás dvou jsem se diskusí na oficiálním poli měl tu "čest" účastnit já, takže ti mohu s klidem v srdci sdělit, že ze všech zúčastněných (ČTÚ, AO, ČTc, …) by si broadband přál jen ČTc 😉
    A ačkoliv jsem počítačový fanatik, prostě si nemyslím, že protože se nějaký debil odstěhuje do lesa na mýtince padesát kilometrů od civilizace, tak že by měl mít nějaký nárok na to, abych mu já ze svých peněz financoval padesát kilometrů optiky vykopané k němu až do domu.
    Broadbandem (když počítám i CDMA) je pokryto tak 70% populace, do konce příštího roku to bude určitě přes 90%. Ceny nejlevnějších klesly na pětistovkovou hranici a jsou tak jedny z nejnižších v Evropě. Náklady jsou ale ještě přitom výrazně nižší
    Ustanovit např. že cena ADSL 256 bude 300 Kč bude znamenat jen to, že Telecom, všude natáhne ADSL za 516 Kč podle jeho velkoobchodní ceny a bude každý měsíc po státu/AO vyžadovat 216 Kč rozdílu.

  • v tom prvním odstavci má být samozřejmě "broadband jako univerzální službu"

  • Kolik lidi skutecne potrebuje internet?
    Na vesnici 2-10. Konkretne u me na vesnici jsme 2.
    Nikdo nebude stavet pristupovy bod pro 2 lidi.
    A tuplem na nas zapomene urad ktery je vzdaleny 2km a je pripojeny pomoci Wi-Fi.
    Jedinny zpusob jak ho zpristupnit 2 lidem je nabídnout pomoci jedne technologie vice sluzeb(VoIP, VoD, TVoIP) i pro neINTERNETOVE lidi.
    Jednoznacne maji vyhodu kabelove televize ve mestech naprosto idealni reseni. Na vesnici se nabizi telefoni draty.
    Kdyz si uvedomite jakym zpusobem je telefoni sit stavena (prenosova sit-> ustredna->rozvadec->rozvadec->rozvadec->koncovy bod site(telefon)), ustredny jsou propojeny optickym kabelem, rozvadece jsou propojeny metalickym dratem.
    Aby bylo možné dostat TVoIP ke koncovemu uzivately, bylo by nutne vymenit metalicke kabely rozvadecu za opticke kabely. A maximalni vzdalenost 1,5km ADSL2+ od ustredny by byla maximalni vzdalenost z posledniho rozvadece ke koncovemu uzivateli.
    Tam kde by se operatorum nevyplatilo vymenit kabely za opticke, by prichazel v uvahu stat a prispel by koncovym uzivatelum na zmenu metalickeho dratu za opticky. Draty by byly ve vlastnictvi uzivatelu. Kazdy kdo ma linku od telekomu, uz zaplatil za zrizeni nejakou tu tisicovku, kdyz mu tahaly drat z rozvadece. Zbytkove ceny za rozvadece, by byly odkoupeny a pokud by byly hodne zastarale budou nahrazeny novymy.
    Samozrejme s tim uzce souvisi totalni LLU. Operatori by poskytovaly pouze sluzby na dratech ne CTc, ale uzivatelu.

    he jak se nad tim zamyslim tak by to memuselo byt ani pomoci ADSL, kdyz uz se budou tahat opticky kabely tak by se mohlo rovnou ze switche kazdymu natahnout 100mb ethernet nebo rovnou optiku az na stul pokud si to zaplati.

    Jedniny co nevym je jak prinutit vesnicany, aby chtely TVoIP a operatory aby jim to nabízely.
    Me totiz v ekonomice ucily ze nejdriv musim udelat nabidku abych mohl vytvorit poptavku. Nebo to je opacne, jak me presvedcuje politka ISP? SEZENTE SI 20 LIDI a MY VAM POSTAVYME PRISTUPOVY BOD, viz CRa.

    Jo a TVoIP se prevede do televize pomoci SET-TOP-BOXu jehoz cena by nemela presahnout 3000,-
    A ceny 350kc za cca 40 kanalu vcetne 33kbps na INTERNET,
    INTERNET 256 1:20 za 400kc s DPH.
    A jestli nebudu mit moznost do roka pausalniho pripojeni tak se odstehuju do Slovinska.
    Jestli najdete nejake chybky tak se omlouvam. 🙂

  • [17] já nemám taxativní odpovědi v lásce, radši slyším argumenty. Nehledě na to, že zájem jednotlivých ISP i Českého Telecomu se nemusí shodovat se zájmem koncových uživatelů, takže i informace, že jsou proti, není zrovna k něčemu užitečná.

    Proč by mu kopali optiku – na tu vzdálenost vyjde levněji rádio…

  • [19] Trasa ustredna -> rozvadec je na optiku pripravena.
    Do kazdeho SR vedou trubky pro zafouknuti optiky, jina vec je jestli se nekdy vyuziji.

  • Specifikem je pak úvaha internet a senioři. Vzhledem k obrovské technologické propasti mezi seniory a mladší generací, na které se úspěšně komunistický režim podílel, nemůžeme očekávat, že senioři budou houfně internet využívat. Můžeme namítat, že pro seniora by bylo výhodnější vyřizovat korespondenci s úřady přes internet, než je nutit jezdit na poštu či do sídelního města úřadu. Spíše ale musíme zvážit, kolik takových úkonů senior musí ročně provádět a zda je vůbec efektivní a pro správu státu nutné je po něm vyžadovat vykonávat osobně, nikoliv třeba korespondenčně, tedy technologií seniorovi důvěrně známou. Nutnost učit se nové technologii považuji v případě seniora za stejně stresující, jako úkon sám.

    Nevím nevím chlapci, kde začínají senioři. U nás na vesnici: 300 domů, 800 obyvatel, komunitní WiFi síť, 30 abonentů, stále přibývají další. Sdílíme 512 k, uvažujeme o 1 M. Mě je 59, sousedovi taktéž, druhý oslavil loni 60. Všichni máme compy, 2 je potřebujeme k prácí (projekty, studium), třetí k hobby (digi fotografie). Všichni umíme, co je potřeba, včetně údržby vlastních WEBů. Největší problém pro nás byl získat rozumně konektivitu (ADSL v nedohlednu, pevná linka drahá, nakonec k nám vede 5,7 GHz radiolink). (GPRS jsem používal rok, T-mobile, hrozný, střídavě nefunkční shit).

    S tou technologickou propastí to nebude tak strašný. Já začínal se Spektrem a první školení na PC absolvoval ještě za Čuby ve Slušovicích, a to na dbase. Mj., ATéčko 286 tehdy stálo 120 000,- staré "tvrdé" měny, to je něco, co…?