Váha klesla pod 87 kilogramů a s tím souvisí socialistický závazek: vrátit se k přerušenému psaní. Taková malá sebemotivace. Oprášil jsem druhý díl Flotily, který jsem před rokem uložil k ledu, trochu poopravil, ale především vytáhl knihu o mobilních sítích. Ta má pohnutou historii. Začal jsem ji psát (včera jsem se díval) v roce 2004. Pak jsem zlanařil Kamojedova, což bylo poučné, neboť jsme se párkrát zhádali jak koně. Jak jsem teď kompletoval ty texty, procházel jsem ty vzkazy jako “opovrhuješ technologií, která bude esenciální”, na což mi zpět přišlo “je zřejmé, že směr je přesně v protisměru tady”. Moc hezké výměny. Obě námi obhajované esenciální technologie byly v Release 8 potichu vypuštěny a nikdy se nepoužívaly. Jak příznačné pro spory mezi techniky.
Příznačné také je, že tehdy jsem knihu dodělal do tří čtvrtin a dost možná bych z ní dneska už neměl takovou radost. Za prvé UMTS v roce 2004 bylo o dost jiné, než v jaké podobě se skutečné 3G/UMTS sítě prosadily a jak je známe dnes. Za druhé (a to především) byla kniha zoufale technická. Jedna kapitola za druhou docela nudně a technicistně popisuje, z čeho se skládají bursty či dost nesrozumitelně (=technicky) popisuje modulaci. Jasně, formálně je to správně, ale k učtení to je jen pro velkého technofandu. Vlastně jsem ji nedopsal proto, že jsem se chystal na kapitolu o protokolech používaných v rámci UMTS sítí a to bylo nesmírně nudné i na mne, takže jsem se k tomu odhodlával tak dlouho, až to úplně zapadlo.
Ze tří set tisíc znaků jsem vyškrtal skoro polovinu. Za prvé kvůli té přehnané techničnosti, pak také proto, že velká část UMTS z Release 4 a dřívější už se vlastně nepoužívá. Může to tam být “pro úplnost” - jenže je to na škodu čitelnosti, tak to šlo pryč. Pokud by vás zajímalo, jak vypadalo původní Jádro sítě, snadno to dohledáte, ale podstatně hůř dohledáte, jak se liší síť 3G od 4G v architektuře, jaké jsou přínosy jednotlivých technických změn atd. Což vás dneska bude zajímat více.
Ale proč jsem si na to vzpomněl. Píšu o telekomunikacích, je to k nevíře, už přes dvacet let. Na tom je dobrý to, že jsem pamětník. Blbý na tom je to, že jsem pamětník (takže jako že starej). No a jak tak aktualizuju jednu část o technologii, googluju všechno možný, všude je to nějak divně. Tak koukám na anglickou wikipedii, že to tam mají takhle divně popsaný a všichni to přebírají. Za prvé je to zjevně blbě. Součásti té technologie jsou zjevně nekompletní, na závěr už nejsou ani popsaný, jen vyjmenovaný a končí to třema tečkama. Dívám se na autora, který to takhle nechal. Ukazuje se, že jsem to byl já asi před šestnácti lety. Prostě jsem vyeditoval heslo, ale už jsem ho nedokončil a nechal to nedopracované. Za šestnáct let, kdy se text obalil omáčkou nejrůznějších přispěvovatelů nikoho nenapadlo, že ta základní kostra není hotová. A všechny články, až po docela odborný texty, tu informaci prostě přebírají tak, jak byla. Teď si ještě vzpomenout na heslo k téhle identitě na Wiki, když je na ní nefunkční email. Dost mě ale děsí, jak snadno se u frekventovaného hesla zavleče chyba, která se pak replikuje do dalších prací a šíří se. Neděsilo by mě to u češtiny (kolik diplomek převzalo moje staré texty o GSM, aniž by si všimlo, že technologie GSM se od roku 1997 posunula), ale u angličtiny mě z toho mrazí.
Zatím je předčasné se radovat. Skládám střípky. Snažím se vytvořit něco čtivého pro normální lidi, proložené historickými traktáty o pozadí technologií (proč třeba má BTS GSM dosah 35 km? Protože zbyly 4 bity adresního prostoru) a racionalitě či racionalizaci volby jednotlivých rozhodnutí. Podle té knihy svou LTE síť nepostavíte, ale budete alespoň trochu chápat, jak funguje pro případ, že stejně jako já zastáváte názor, že bez znalosti se nedá tvořit.
PS: Kdy vyjde, netuším. Dokud to nedodělám, nebudu ani shánět vydavatele, sliboval bych vzdušné zámky. Původně jsem přemýšlel, že z toho bude jen taková Wiki na internetu, ale fakt je, že tohle přímo láká k přečtení si v klidu, na papíře. Jenže to jsou předčasné úvahy. Práce jsou na textu stále mraky a možná to zase o deset let odložím…
