Jak rozumět akvizice firmy Nest Googlem

Patrick Zandl · 14. leden 2014 Opravit 📃

Jestli nemáte rádi hračičky nebo se nepohybujete v energetice a Internetu věcí či startupech, asi jste o společnosti Nest nikdy neslyšeli. Proto pro vás možná je současná zpráva, že ji internetový gigant Google kupuje za více jak tři miliardy dolarů, poněkud šokantní a mohly by se ozývat výkřiky "bublina", "debilové" a další rychlé tuzemské soudy. A protože je to business, kde se pohybuju dvakrát (tedy internet a energetika), dovolím si sesumarizovat pár fakt bez nároku na úplnost. Řada věcí je tajných, pár věcí jsou spíše domněnky, neb zveřejněno je málo a Nest sám o svých podkladových technologiích a záměrech nemluví.

Nest si založil Anthony Fadel, člověk, který do té doby pracoval v Apple a stál za zrodem iPodu i iPhone. Firmu založil s kolegou v roce 2010 a v roce 2012 měla 120 zaměstnanců, poslední rok, ke kterému je tento údaj znám. Nest vyvíjí a vyrábí termostaty pro automatické řízení teploty v domech, přičemž podstatné z celkového pohledu není ani tak to, že ty termostaty vypadají fakt pěkně, jako to slovíčko "automatické". Podle přítomnosti obyvatel v domě totiž teplotu regulují zcela automaticky, podle zvyklostí uživatelů. Což je za prvé příjemné, za druhé velmi úsporné. Odhaduje se, že Nest ušetři uživatelům v průměru přes 20% nákladů za topení.

Proč se Google vrhá do takového kroku stranou, jako je termostat? Kromě toho, že před lety provozoval PowerMeter, službu na analýzu spotřeby energií a před nedávnem prohlásil, že by se rád termostatům věnoval, nejsou žádné indikace o napojení tohoto na jeho hlavní business.

Ne tak docela. Nest je "chytrý" termostat, což dnes znamená, že je připojený na internet. Celou řadu naměřených dat posílá na net a serverový cloud Nestu se z dat snaží něco dovodit a termostatu na dálku říkat, co má dělat. Termostat pak reguluje topení a hlavně klimatizaci. To je první podstatná věc. A že se z těch dat dá dovodit mnohé, to mi věřte: kolik členů má vaše rodina, jak dlouho se dívá na televizi, při troše snahy a úprav i na jaké programy. Zda vaříte doma či jíte v restauraci nebo z rozvážky. Kdy se hádáte a kdy milujete... Co a zda s tím bude Google dělat, to zatím nevíme. Třeba nic.

Druhá podstatná věc je business Nestu. Ten nestojí na prodeji krabiček v ceně pár set dolarů, ale v energetice a v její regulaci. Nest si může sáhnout nejenom na provozi z úspor, ale hlavně na poplatky za regulaci a vyvažování sítě a na síťovou arbitráž. A může přetahávat lidi mezi dodavateli i časovými pásmy spotřeby, vše pro uživatele pod vidinou úspor.

Jak tohle vyhodnotit pro firmu, jejímž výrobním prostředkem je lidská práce a elektřina napájející serverové farmy? Opět zásadně: pomůže to útočit nejenom na příjmy v gigantickém energetickém odvětví, ale na nemalou část vlastních nákladů a ty navíc dostat pod kontrolu. Připomeňme, že důvodem, proč Amazon nakonec nepostaví datové centrum v Česku, je neprůhledná energetická politika bez podstatné vazby na tržní ceny elektřiny (o největší části ceny elektřiny rozhoduje jedna firma).

Co naopak získá Nest? Kromě peněz, kterých v energetice není v USA málo (kéž by tomu bylo stejně u nás) a o kterých Fadel tvrdí, že by jich jinde dostal více, jsou to hlavně technologické a vlivové synergie. Sám Fadel v rozhovoru připouští, že se potýkají s technologickou stránkou backendu. Věřím mu to, nás v energomonitoru to zdrželo o rok a půl, protože na rozdíl od Nestu jsme včas nenabrali peníze na zdvojnásobení týmu. Nest potřebuje pohodové cloudové zázemí a zkušenosti v oboru, kde je na světě jen pár firem, kde je lidi mají (zkuste si u nás sehnat někoho s praxí v autosetupu AWS). A tohle je rychlost, která oproti americké konkurenci rozhoduje.

Dost jiná je situace v Evropě. I tady je energetika významně legislativně upravována, i tady záleží na regionálních kontaktech a názoru vlády EU, jednotlivé regiony ale různě brzdí patičkami, třeba u nás hodně. Navíc v EU je regulace topení obvyklá věc a topení tu tolik není věc elektřiny, zatímco klimatizace frčí hlavně na chudším jihu, kde se ji rychle naučili programovat. Pro Nest tu není tolik prostoru - a to je nakonec i důvod, proč jsme se v energomonitoru zaměřili na obsluhu primárně elektřiny a plynu jako takového a ne na samotné topení, to teprve přidáme. Nest by na svém termostatu musel ještě dost zamakat, aby mohl vlétnout do Evropy. Jenže to on asi zamaká. Takže pro všechny firmy z EU branže jako jsme my, je to parádní impuls: makejte, nebo to hned vzdejte. Když zamakáte, máte šanci na dobrý prodej či slušný koláč na trhu. Investoři z internetu už na synergie s energiemi ostří a třímiliardový exit by ledaskdo rád opakoval.

Skvělá zpráva je to i pro obor Internet of things, dosud pokládaný jen za gadgets obor. Teď si řada lidí všimne, že tyhle gadgets mohou razantně změnit obor - a že Nest si ukusuje z pořádně lukrativního trhu. Pozornost přinese další peníze, myšlenky, postupy.

Takže promiňte, jdu makat. Tohle je šance pro rychlé, chytré a odvážné a nechceme ji propást ...

 

Chcete tyto články emailem?

Twitter, Facebook