Flejmkríg pokračoval omluvami a objevem alternativních redaktorů

Patrick Zandl · 8. listopad 2005 Opravit 📃

Pokud jste neměli čas prokousávat se vývojem nejnovější flamewar mezi autorem Blog:CMS a autorem Texy ve věci dodržování licencí, tak máte jedinečnou příležitost vpravit se do závěrečných dějství a nebýt tak neznalostí odsunuti na periferii společnosti – už dost na tom, že nevíte, kdo je Vladko a odkud vypadla Wendy!

Poslední díl Flejmkrígu jsme opustili v momentě, kdy Radek Hulán ve svém článku obvinil Davida Grudla ze zkopírování Textile do Texy, což obecně diváci u svých přijímačů mohli chápat jako pomstu za D. Grudlův článek vytahující na světlo vymazané copyrighty ostatních autorů z Blog:CMS.

Nový zvrat potěší všechny, komu jedna dávka emocí z Rodinných pout nestačí. Článek na Well Done totiž nepsal Radek Hulán, ale podle jeho vlastního dobrozdání autor označený pseudonymem 12phreak. Radek Hulán se za tento jeho článek omluvil, autora vykopnul z WD a nepravdivý článek o Texy smazal – a kromě toho prý dal do souladu s požadavky licence i ty zdrojáky BlogCMS.

Pro mnoho čtenářů WD tak zřejmě bude překvapením, že na tento server píše více autorů a jejich články nelze rozlišit, je tedy dokonce možné, že autor píchání kůzlátek není ten samý, jako autor milionářských bájí. Je to pro nás konec snu o tom, že by někdo po všech stránkách tak skvělý opravdu mohl existovat? Totéž zjištění zaskočilo Binárního Ládína.

Připomínám, že podobné dilema jsem řešil ve stejném systému i já na Marigoldovi, nakonec jsem autory dokopal k tomu, aby před článek přidávali doušku „Oook/Noname píše“…. Problémy totiž přišly podobné – v jedné chvíli jsem byl spatřen dle svého blogu na více místech najednou a někteří prostáčci nevzdělaní v kvantové teorii pravděpodobnostní konsolidace vícezakřiveného prostoru na základě špatně interpretovaných fakt začali předvídat zhroucení reality, pročež se označování příspěvků více autorů ukázalo být léčebným balsámem.

Doufejme, že další pokračování podobných příběhů již nebude.

PS: Při této příležitosti jsem zjistil, jak funguje notářské ověření obsahu webové stránky. Domníval jsem se bláhově, že notář připojí nějaký mazaný digitální podpis k souboru, jímž signuje jeho pravost. Nikoliv, přátelé. Notář webovou stránku vytiskne, zapíše do knihy a opatří kulatým štemplem á 60 Kč. A proti takovému dokumentu není okecání. Kdepak dygytální potpis.

Chcete tyto články emailem?

Twitter, Facebook