V Cannes jsem byl na několika presentacích firem, které se chlubily svými software pro GPS a AGPS. Připomínám, že A-GPS je asistované GPS, kdy hrubé zaměření polohy provede mobilní síť podle základnových stanic a polohy mobilu vůči nim, tento údaj je předán klasickému satelitnímu GPS a to tuto polohu zpřesní. Místo několika minut trvajícího prvotního určení polohy, jaké známe z klasických GPS, má AGPS přesnou polohu během pár vteřin, což je opravdu citelný rozdíl. AGPS se rozmáhá zejména v USA (kde musí mobil od roku 2006 poskytnout polohu při volání na 911) a CDMA2000 sítích, kam ho cpe ve svých čipech Qualcomm (pod názvem GPSOne, jak poučuje zde Kamojedov). K nám tahle technika ale jednou dorazí taky.
V Cannes jsem to viděl v prodejní verzi například od Webrasky - v tom případě ale jen jako klasické GPS propojitelné se smartphone. Základní myšlenka byla ta, že GPS modul udává 
polohu a via GPRS se stahují mapové podklady a aktualizace podle toho, kde stojíte, takže samotný smartphone nemusí mít žádné mapy instalované. Psal jsem o tom (LBS - jsem k tomu spektický) - celá ta hračka stojí stovky euro na pořízení a dalších deset euro chtějí měsíčně. Super, když to dostanete zadara na recenzi (jako že já to nedostal :)
Ale nyní se podívejme, jak je to ve skutečnosti. Stal jsem se totiž pesimistou v oboru osobního využití GPS. Sám GPS mám a prakticky ji nepoužívám. Pokud se totiž pohybuji někde v přírodě, nemám moc náladu sebou tahat GPSku s životností baterek 12 hodin, protože to znamená, že ji mám prakticky pořád vypnutou, aby se nevybila a zůstala životaschopná pro případ, "kdyby se něco stalo". Takže se orientuji dle mapy a kompasu (tam baterky jaksi nepotřebuji) a dle ukazatelů.
I využití GPS samo o sobě je sporné. Když někam jdu v přírodě, zpravidla není podstatné, zda opravdu dojdu na Javorník, podstatné je to, že se projdu v přírodě. I kdybych se ztratil podle mapy a turistických ukazatelů, nejsem na Králově kameni zklamán, že jsem Javorník neviděl, protože kdybych ho mermomocí vidět chtěl, mohl jsem na něj vyjet autem. Autem se dostanete v ČR prakticky všude, v nejdrsnějším případě musíte posledních pětset metrů pěšky. GPS jako navigátor v ceně desítek tisíc neposkytuje žádnou větší zábavu a potěšení z výletu.
Když si někde hrajeme na vojáčky a honíme se v terénu, pořádajíc tam nějakou bojovou hru, bývají GPS zakázány. Podstata takové hry není v tom zvítězit, ale dobře se pobavit a mít o čem pak při táboráku vyprávět, přičemž se rozhodně výše hodnotí historka, jak jste kvůli tomu volovi Pěňovi zakufrovali, neb měl mapu vzhůru nohama, než jak jste díky nejmodernějšímu GPS došli během dvou hodin k cíli. Kdo byl první je jedno a prakticky ihned zapomenuto, pokud se všichni dobře bavili a k tomu žádná GPS nepřispěje.
Když potřebuji něco profesního, tedy dostat se někam pracovně, většinou je to do lokace, kterou znám, za klientem, se kterým jsem se setkal. Pokud je lokace zatím nenavštívena, je mi moje GPS (Garmin eMap) k ničemu, protože neumí vyhledávat trasu v ulicích, pouze ukazuje kurz, kterým mám jet (což není moc platné). Sestavení a navigaci po trase umí jen drahé GPS s cenou kolem 25 000 Kč, za tuto cenu ale mohu jezdit taxíkem po Praze tři roky každý den bez starosti o navigaci, anžto tu si taxikář obstará sám. A za tři roky budu svou GPS považovat za zastaralou, výrobce nebude poskytovat udpate atd - takže si mám koupit novou?
Z toho všeho mi vyplývá, že počet situací, kde je GPS opravdu nezastupitelná, je až na výjimečné profese (vojáci, jachtaři, cesťáci do neznáma) velmi omezený. Pokud odmyslíte od využití GPS jako další krabičky, se kterou se pochlubíte kamarádům, můžete počítat s jeho užitím prakticky jen při návštěvě neznámého místa pracovně na dovolené či nějaké cestě, kam se potřebujete dostat včas. Kolik je to u vás případů? U mne jednotky ročně a to necestuji málo.
A tím se dostávám k závěru zamyšlení. Abych za zjednodušení navigace u jednotek případů ročně kupoval techniku za řádově desítku tisíc korun a měsíčně platil další stokoruny paušálního poplatku, to mne ani nenapadne. Kolik lidí to napadne a pak budou zklamáni a kolik to opravdu využije? Jsem v tomto ohledu pesimista, neb GPS je pro běžné občanské použití dle mého soudu zbytečná technologie, argumenty jsem předestřel. Něco jiného je, když budu mít AGPS čip v mobilu zadarmo a nebudu platit žádný měsíční paušál, zaplatím pouze jednorázovou cenu, pokud službu opravdu použiju. Jenže kolik zaplatím? Zaplatím padesát korun za to, abych v Kašperských Horách zjistil, kde je ten penzion, kde spíme? Nebo se zeptám někoho místního? Nebo zavolám majiteli, ať mne navede?
GPS je veliký business, který táhnou lidé, kteří GPS opravdu potřebují, nebo je nalákala možnost, že by ho potřebovali. Ti první se vybavují, ti druzí začínají být zklamáni a ti třetí, normální uživatelé, si nic takového za hromadu peněz pořizovat nebudou. Tak mne někdy napadá, zda se nestáváme otroky moderních technologií příliš snadno. Někdy se vyplatí zamyslet nad tím, zda nám nový technický produkt za vysoké náklady opravdu něco přinese, co tyto náklady ospravedlní. Zatím je to často jen uspokojení z toho, že máme novou hračku, novou technokrabičku a že jsme "in", když si to můžeme dovolit. U GPS jsem veliký pesimista ve věci jeho reálné hodnoty pro běžného uživatele.
PS: Ano, vím, speciální aplikace: dohled nad vozy, jachtaři, navádění raket, vojáci. Těch se toto netýká. Jenže to nedělá z GPS masovou technologii.
