Minulý týden jsem se rozhodl pokročit v digitalizaci naší domácnosti, vykopnout video a nahradit jej něčím inteligentnějším. Video totiž doma používáme prakticky a výhradně k nahrávání pořadů z televize, na které se chceme podívat. Doma totiž bereme televizi jako hodně off-line distribuční médium, takže nečekáme na pořad, ale pořady si nahráváme a pak dle libosti shlédneme, když máme čas. A k tomu video není nejlepší, protože se upřetáčíte, i když máte video s takovou tou indexační funkcí. Navíc pořady nemáme potřebu archivovat a ona taková stokrát jetá véháeska už není to nejlepší. A do třetice, filmů se na kazetu vejde jen pár a když si chcete naprogramovat týden dopředu a pak na to nemyslet, musíte dost třídit.
Padlo strategicko-politické rozhodnutí koupit pevnodiskový rekordér. Zatím jedinou nepříjemností tohoto zařízení je, že nevím, jak se mu česky říká, když opominu kulantní obchodní název DVD rekordér s pevným diskem. Nakonec jsem v Datartu koupil PANASONIC DMR-EH60EG-S – milé bylo, že zdejší prodavač o tom dost věděl, byl schopen poradit, což jsem původně ani neočekával a abych ho jen nechválil, trval na tom, abych říkal hardiskový rekorder a ne pevnodiskový :)
Poznámka: zrada je, že v civilizované Evropě Panasonic prodává tento model s mírně jiným označením a DVB-T tunerem. Na Czech Banana Republic se ale nedostalo.
Abych shrnul výhody pevnodiskového rekorderu: má v sobě pevný disk, takže může nahrávat na něj. Disk má slušnou kapacitu – na 200 GB disk se v nejlepší kvalitě vejde cca 100 hodin záznamu, můžete si nahrát stovku pořadů. Nemusíte přetáčet a můžete snadno vyhledávat pořady – například Panasonic umí stahat názvy nahraných pořadů z teletextu a tak vidíte, co jste si nahráli, nemusíte se orientovat jen podle ukázky v přehledu nahraných pořadů. Prima funkcí je Time Slip – můžete si začít přehrávat film, i když se ještě nahrává na disk, nebo si můžete přehrávat jiný uložený film.
Původně jsem sháněl jen pevnodiskový rekordér, DVD vypalovačku jsem k tomu vůbec nechtěl, jenže nic takového se v blízkém okolí nedá koupit, nakonec se ukázalo, že ta vypalovačka má smysl. Můžete si na ni vypálit pořady, které se vám líbí. Oproti levnějším „neznačkovým“ rekordérům umožní Panasonic (nebo i Sony a další) rozstřihnout ručně pořad, vyhodit z něj reklamu a na disk ho vypálit bez reklamy. Tenhle Panasonic má i firewire port, takže si můžete přetáhnout z kamery film, udělat na něm základní střih a vypálit na DVD.
Původně jsem ani nečekal, že by pevnodiskový rekordér fungoval takhle k mé spokojenosti. Jenže funguje – a výborně. Nakrmíme si ho doma na pár dní dopředu tím, co má nahrát a pak už se jen probíráme tím, co opravdu chceme vidět. Patentní využití funkce Time Slip je pro reklamu. Jednoduše si necháte nahrávat pořad, na který se chcete dívat. Teprve za půl hodinky po začátku pořadu si sednete k televizi a pustíte si přehrávání pořadu z disku. Jakmile na vás vyběhne reklama, přetočíte si pořad z disku kus dopředu a reklamu vynecháte. Pořad dokoukáte zhruba v okamžiku, kdy končí v televizi a ušetřili jste tak minimálně půl hodinu.
Na druhou stranu mi na rekordérech některé věci chybí. Škoda je, že nefunguje (u nás) ten elektronický televizní program. A škoda je, že nejsou vybaveny USB přípojkou, díky níž bych si mohl filmy z disku stahovat. Některé USB přípojku mají, jenže ty zase mají jiné vady – většinou jde o takové ty neznačky, které si zase neporadí s rozstřihnutím pořadu a mají příšerné ovládání nebo jim chybí ShowView.
Nákupem pevnodiskového rekorderu jsem vyřešil dilema s naší videotékou, i když ne definitivně a ne k naprosté spokojenosti, ale rozhodně lépe, než jak tomu dosud bylo.
Jen tak na okraj: při používání takovéhle hračky rychle zjistíte, že v televizi opravdu něco dávají. Jen málokdy tehdy, když vy máte chuť se dívat.
