Chci bezdrátovou síť! (3)

V minulém díle jsme si rozebrali nejdůležitější termíny spjaté s bezdrátovými sítěmi, poslední co bych chtěl vysvětlit je pojem “hot-spot”. Máte-li libovolné další dotazy na nějaké nejasnosti ohledně názvosloví a podobně, dejte vědět v diskusi, pokusím se odpovědět.
V druhé půli už začnu s tím pro vás nejdůležitějším, tedy “Chci bezdrátovou síť, co mám dělat?!”. Nicméně předem upozorňuji, že to asi nejzajímavější si nechávám na poslední díl(y) – ne není to kalkul abyste sem chodili každý den (i když 😉 ), prostě to předpokládá určité znalosti, které se vám snažím předem vštípit.
Hot-spot
Takže hot-spoty – možná se teď mýlím, v každém případě se domnívám, že tento pojem a vůbec celý nápad dostala firma Nomadix v roce 1998 a je úzce spjat s bezdrátovými sítěmi (i když v prvopočátcích nebyl). Jde o to, že jsou místa, kde je potřeba se připojit k internetu, je zde velká hustota lidí s notebooky, a přesto to nebylo realizovatelné.
Konkrétně se jedná o hotely, letiště a podobně, kde je spousta obchodních cestujících s notebooky, ale hotely neměly v pokojích zásuvky (a když ano, tak chyběl systém, viz dále) a v halách to bylo vůbec nerealizovatelné. Nomadix (a hot-spot hardware obecně) umožňuje takovým uživatelům připojit se do sítě (ať už kabelem či typicky bezdrátově), a to tak, aby byli odděleni od sebe navzájem (bezpečnost), aby se dal kontrolovat přístup (autentifikace), aby se jim daly přidělovat pro ně vyhrazené služby (rychlost atp.) a také aby byly zajištěny i platby (např. v hotelu na účet, či kreditkou). A to vše s minimálními nároky na obsluhu v hotelu a maximálně jednoduše pro uživatele. Uživatel si nemusí ani přenastavovat nastavení sítě, proxy či homepage – HSR (hot spot router) automaticky přeloží jeho IP adresu a místo jeho nastavené homepage (kromě about:blank) vrátí stránku definovanou poskytovatelem, kde je třeba možnost objednat internet, zkontroluje přijmutí platby a automaticky to povolí.
Bezdrátové hot-spoty, jsou tedy místa – typicky vnitřní prostory (hotelové haly, letiště, …), či přilehlé oblasti (tzv. campus, areály, zahrádky restaurací, náměstí, …), kde je umístěn bezdrátový přístupový bod a vy se zde můžete s notebookem a pod. k síti (typicky internetu), někdy zcela zdarma (majitel restaurace si tak získává bohaté klienty s notebooky), někdy za využití určité jiné služby (za hamburger dostanete 30 minut internetu, když si koupíte business letenku, můžete u nás na síť), a nebo za peníze (stovku hodina, mega koruna, …).
Hot-spoty tedy nejsou typicky venkovní sítě, u nás je ale přesto tato technologie často využívána i k pokrytí pro fixní uživatele, kde zajišťuje snadnou platbu, instalaci atd. Někdy se ale přeneseně hot-spot říká i místům kde mají svůj venkovní AP umístěni bezdrátoví ISP.
Typickým zástupcem hot-spot sítě u nás je firma Widenet, která nabízí připojení jak v restauracích, tak i pro zákazníky s počítači doma. Mimochodem tato firma byla koupena největším německým hot-spot poskytovatelem, což by mělo přinést i roaming t.j. možnost koupit si kredit v jednom státě, cestovat a být stále on-line. Jejich web doporučuji navštívit, protože je to IMHO přesně tak jak by to mělo vypadat, krásné mapy pokrytí, přehledné.
Databáze bezdrátových bodů, hot-spotů a jejich poskytovatelů teprve vznikají, první začal tvořit Marigold , kvůli těžkostem s informačním systémem je to ale dost neaktuální. Potom se velmi snaží kluci z Internet Pro Všechny, na to, že to dělají zadarmo a ručně, klobouk dolů. Poslední se teď nedávno přidala i Lupa, je to sponzorováno Eurotelem a IMHO je to na tom bohužel znát.
3. Takže “Chci bezdrátovou síť!” 😉
Po třech dnech se konečně dostávám k odpovědi na otázku (respektive její vyznění … co k tomu potřebuji) v titulku, úspěch! Ale vážně – musel jsem začít hodně zeširoka, protože je to velmi složité. Nejdřív je totiž třeba zodpovědět na otázku “Jakou bezdrátovou síť”.
Vnitřní (+ zahradu a pod.)
V případě, že chcete vnitřní síť, potom záleží, jak velké prostory chcete pokrývat a kolik počítačů chcete spojit, případně chcete-li je připojit ještě např. k některým síťovým prvkům (síťová tiskárna, router do Internetu a pod.)
Bezdrátový signál se šíří dobře v rámci jednoho patra, případně je-li AP umístěn v mezipatře, pokryje patra dvě. Ale jinak průchod signálu podlahou / stropem je problém, to je lepší využít Ethernetu po elektrické síti (někdy příště se k tomu dostaneme).
V případě, že chcete pokrýt zahradu před domem, potom stačí většinou umísti AP za okno, maximálně vytáhnout nějakou pidi venkovní anténu (typy viz příští kapitola).
V případě složitějších (větších) prostor, nebo potřebujete-li větší kapacitu (desítky uživatelů např. v kancelářích) můžete použít více přístupových bodů, navzájem je propojit Ethernetem, každý AP na jednom kanále (navzájem se nerušící jsou 3-4, když je budete střídat dosáhnete pokrytí v podstatě neomezeného prostoru). Případně je můžete propojit i bezdrátově, pakliže na sebe vidí, v tom případě potřebuje AP s podporou WDS – systém, kterým můžete navzájem propojit až 6 AP najednou na jedné frekvenci.
Na stranu počítače pak záleží jaké má rozhraní. Pro většinu počítačů použijete dnes asi USB bezdrátovou “kartu” (PCI je méně pohodlné a navíc USB můžete umístit kamkoliv, tedy na lépe pokryté místo), máte-li notebook, pak mnohé již Wi-Fi v sobě obsahují (všechny vybavené technologií Centrino), případně si můžete dokoupit i PCMCIA kartu. Pro PDA jsou k dispozici i CF a SDIO karty.
A to je v podstatě všechno co potřebujete. V případě, že je klient příliš vzdálen od AP, můžete použít na jednu (či obě) strany nějakou interní anténku. Máte-li krátké vzdálenosti (panelákový byt a podobně) a přenášíte větší objemy dat, můžete si rovnou pořídit zařízení dle 802.11g, cenový rozdíl není příliš velký.
A ještě jedna možnost – potřebujete-li jen propojit váš notebook a počítač, můžete to udělat pomocí Ad-hoc sítě (to se vám ty předchozí kapitoly hodí, co? ;-), rozdíl v ceně je ale opět IMHO nepodstatný a AP vám přinese větší možnosti zabezpečení a další výhody.
Cenové kalkulace
Poznámka: následující kalkulace využívají odkazy a ceny z mého oblíbeného obchodu www.wifishop.cz. Je mi jasné, že budu opět obviněn z “nedovolené reklamy” ;-), nějaké ceny jsem sem ale dát musel, kdybych sem dával ceny třech obchodů, tak by mi to zabralo 3x více času, a stejně by mě osočil někdo čtvrtý, takže to berte prostě jako fakt ;-). Všechny ceny jsou pro koncového zákazníka, včetně DPH.
Situace I.: Mám notebook/PDA a desktop počítač, rád bych je spojil, nechci ale tahat hnusné lišty po zdech.
- Notebook má v sobě Centrino technologii (či je jinak vybaven Wi-Fi). Nejlevnější je tedy ad-hoc síť, kdy k desktop počítači připojíte klientské zařízení (dále jen “klient”, nastavíte na obou Peer-to-Peer režim a doporučuji zapnout i šifrování (jinak jste naprosto otevřeni světu). Rozhodně je nutná Wi-Fi známka na klientovi, standard 802.11g je zřejmě k nepotřebě (notebooky i PDA jsou zatím vybaveny typicky jen 802.11b).
- Potřebný HW:
- klientská karta USB Wi-Fi (802.11b)
- cenové rozpětí 990-2341 Kč
- doporučený typ: zde je to v podstatě jedno, asi bych šel do Compex WLU11A
- Má-li ale počítač i Ethernet (některé boardy už jej mají standardně), osobně bych šel spíše do Ethernetového klienta/AP za podobné peníze ASUS WL-330b (bych šel není správné spojení, já jsem si ho totiž opravdu pořídil a je skvělý)
- Potřebný HW:
- viz (1) + klientská karta PC Card (802.11b)
- cenové rozpětí 771-2132 Kč
- doporučený typ: opět v podstatě jedno, asi bych šel do ASUS WL-103b (od stejné firmy jako mám výše, příznivá cena)
- Potřebný HW:
- Přístupový bod s Wi-Fi
- cenové rozpětí 414-17251 Kč
- doporučený typ, jak už jsem zmínil, pořídil jsem si ASUS WL-330b, což je mrňavý přístupový bod/klient (8*6*2 cm, 62g), vejde se mi do kapsičky a HW tlačítkem si můžou přepínat mezi režimy AP a klient (a navíc je v podstatě nejlevnější).
- Za zmínku stojí ale i levnější “Access Point”, to je ale trochu mimo kategorii, jedná se totiž o speciální kartu do některých nových Asus boardů (nemám), která umí pracovat jako softwarový AP, a je za 4 stovky.
- A ještě jedna věc mě zaujala (já ale vážně nemám nic společného s ASUSem, to je náhoda že mi ostatní přijde příliš všední 😉 ). Je to přístupový bod ASUS WL-500g, který má i routovací funkce, ale hlavně – má USB port, kam můžete připojit USB kameru (až 6) a nebo USB disk a získat tak levný monitorovací systém (na kamery se pak kouká přes Web rozhraní), nebo zajímavý “file server”. A má i LPT rozhraní, na které připojíte běžnou tiskárnu a získáte tak i Print Server. Podporuje navíc 802.11g (54 Mbit) a cena cca. 4,4 tisíce je IMHO velmi příznivá (čistě .11b varianta stojí ještě o tisícovku míň). Tyto routery mají navíc linuxové jádro a vzniká mnoho uživatelských úprav, které přidávají další fičury (viz diskuse na WiFishopu), včera byl například publikován firmware, se kterým můžete na USB port připojit CDMA modem!
- samozřejmě na klientskou stranu potřebujete zařízení dle bodu 1
Když si to tedy projdete zjistíte, že vnitřní bezdrátovou síť uděláte rozumně tak za cca. 1000-1500 Kč na klienta. Klasickou drátovou klíč pořídíte asi o 500-1000 Kč levněji, jenže instalace vám zabere podstatně více času (pokládka kabeláže, lištování …) a vyžaduje větší znalosti (v nových systémech jsou některé značkové karty naprosto Plug ‘n play) . Navíc vám lišty po zdech znehodnotí byt (teda když to neuděláte trubkami v podhledech či podlaze, ale to jsme zas někde jinde) a se když najednou rozmyslíte, že byste raději počítač na druhou stranu pokoje (či se budete stěhovat, a nebo máte ještě chalupu), tak začínáte znovu. Ale hlavně – máte-li notebook či PDA, je získaná svoboda pohybu (balkónek, zahrádka) někdy k nezaplacení.
Situace II. a III.: venkovní síť a připojení k internetu si probereme v příštím díle 😉