V minulém díle jsme si rozebrali nejdůležitější termíny spjaté s bezdrátovými sítěmi, poslední co bych chtěl vysvětlit je pojem “hot-spot”. Máte-li libovolné další dotazy na nějaké nejasnosti ohledně názvosloví a podobně, dejte vědět v diskusi, pokusím se odpovědět.

V druhé půli už začnu s tím pro vás nejdůležitějším, tedy “Chci bezdrátovou síť, co mám dělat?!”. Nicméně předem upozorňuji, že to asi nejzajímavější si nechávám na poslední díl(y) – ne není to kalkul abyste sem chodili každý den (i když 😉 ), prostě to předpokládá určité znalosti, které se vám snažím předem vštípit.

Hot-spot

Takže hot-spoty – možná se teď mýlím, v každém případě se domnívám, že tento pojem a vůbec celý nápad dostala firma Nomadix v roce 1998 a je úzce spjat s bezdrátovými sítěmi (i když v prvopočátcích nebyl). Jde o to, že jsou místa, kde je potřeba se připojit k internetu, je zde velká hustota lidí s notebooky, a přesto to nebylo realizovatelné.

Konkrétně se jedná o hotely, letiště a podobně, kde je spousta obchodních cestujících s notebooky, ale hotely neměly v pokojích zásuvky (a když ano, tak chyběl systém, viz dále) a v halách to bylo vůbec nerealizovatelné. Nomadix (a hot-spot hardware obecně) umožňuje takovým uživatelům připojit se do sítě (ať už kabelem či typicky bezdrátově), a to tak, aby byli odděleni od sebe navzájem (bezpečnost), aby se dal kontrolovat přístup (autentifikace), aby se jim daly přidělovat pro ně vyhrazené služby (rychlost atp.) a také aby byly zajištěny i platby (např. v hotelu na účet, či kreditkou). A to vše s minimálními nároky na obsluhu v hotelu a maximálně jednoduše pro uživatele. Uživatel si nemusí ani přenastavovat nastavení sítě, proxy či homepage – HSR (hot spot router) automaticky přeloží jeho IP adresu a místo jeho nastavené homepage (kromě about:blank) vrátí stránku definovanou poskytovatelem, kde je třeba možnost objednat internet, zkontroluje přijmutí platby a automaticky to povolí.

Bezdrátové hot-spoty, jsou tedy místa – typicky vnitřní prostory (hotelové haly, letiště, …), či přilehlé oblasti (tzv. campus, areály, zahrádky restaurací, náměstí, …), kde je umístěn bezdrátový přístupový bod a vy se zde můžete s notebookem a pod. k síti (typicky internetu), někdy zcela zdarma (majitel restaurace si tak získává bohaté klienty s notebooky), někdy za využití určité jiné služby (za hamburger dostanete 30 minut internetu, když si koupíte business letenku, můžete u nás na síť), a nebo za peníze (stovku hodina, mega koruna, …).

Hot-spoty tedy nejsou typicky venkovní sítě, u nás je ale přesto tato technologie často využívána i k pokrytí pro fixní uživatele, kde zajišťuje snadnou platbu, instalaci atd. Někdy se ale přeneseně hot-spot říká i místům kde mají svůj venkovní AP umístěni bezdrátoví ISP.

Typickým zástupcem hot-spot sítě u nás je firma Widenet, která nabízí připojení jak v restauracích, tak i pro zákazníky s počítači doma. Mimochodem tato firma byla koupena největším německým hot-spot poskytovatelem, což by mělo přinést i roaming t.j. možnost koupit si kredit v jednom státě, cestovat a být stále on-line. Jejich web doporučuji navštívit, protože je to IMHO přesně tak jak by to mělo vypadat, krásné mapy pokrytí, přehledné.

Databáze bezdrátových bodů, hot-spotů a jejich poskytovatelů teprve vznikají, první začal tvořit Marigold , kvůli těžkostem s informačním systémem je to ale dost neaktuální. Potom se velmi snaží kluci z Internet Pro Všechny, na to, že to dělají zadarmo a ručně, klobouk dolů. Poslední se teď nedávno přidala i Lupa, je to sponzorováno Eurotelem a IMHO je to na tom bohužel znát.

3. Takže “Chci bezdrátovou síť!” 😉

Po třech dnech se konečně dostávám k odpovědi na otázku (respektive její vyznění … co k tomu potřebuji) v titulku, úspěch! Ale vážně – musel jsem začít hodně zeširoka, protože je to velmi složité. Nejdřív je totiž třeba zodpovědět na otázku “Jakou bezdrátovou síť”.

Vnitřní (+ zahradu a pod.)

V případě, že chcete vnitřní síť, potom záleží, jak velké prostory chcete pokrývat a kolik počítačů chcete spojit, případně chcete-li je připojit ještě např. k některým síťovým prvkům (síťová tiskárna, router do Internetu a pod.)

Bezdrátový signál se šíří dobře v rámci jednoho patra, případně je-li AP umístěn v mezipatře, pokryje patra dvě. Ale jinak průchod signálu podlahou / stropem je problém, to je lepší využít Ethernetu po elektrické síti (někdy příště se k tomu dostaneme).

V případě, že chcete pokrýt zahradu před domem, potom stačí většinou umísti AP za okno, maximálně vytáhnout nějakou pidi venkovní anténu (typy viz příští kapitola).

V případě složitějších (větších) prostor, nebo potřebujete-li větší kapacitu (desítky uživatelů např. v kancelářích) můžete použít více přístupových bodů, navzájem je propojit Ethernetem, každý AP na jednom kanále (navzájem se nerušící jsou 3-4, když je budete střídat dosáhnete pokrytí v podstatě neomezeného prostoru). Případně je můžete propojit i bezdrátově, pakliže na sebe vidí, v tom případě potřebuje AP s podporou WDS – systém, kterým můžete navzájem propojit až 6 AP najednou na jedné frekvenci.

Na stranu počítače pak záleží jaké má rozhraní. Pro většinu počítačů použijete dnes asi USB bezdrátovou “kartu” (PCI je méně pohodlné a navíc USB můžete umístit kamkoliv, tedy na lépe pokryté místo), máte-li notebook, pak mnohé již Wi-Fi v sobě obsahují (všechny vybavené technologií Centrino), případně si můžete dokoupit i PCMCIA kartu. Pro PDA jsou k dispozici i CF a SDIO karty.

A to je v podstatě všechno co potřebujete. V případě, že je klient příliš vzdálen od AP, můžete použít na jednu (či obě) strany nějakou interní anténku. Máte-li krátké vzdálenosti (panelákový byt a podobně) a přenášíte větší objemy dat, můžete si rovnou pořídit zařízení dle 802.11g, cenový rozdíl není příliš velký.

A ještě jedna možnost – potřebujete-li jen propojit váš notebook a počítač, můžete to udělat pomocí Ad-hoc sítě (to se vám ty předchozí kapitoly hodí, co? ;-), rozdíl v ceně je ale opět IMHO nepodstatný a AP vám přinese větší možnosti zabezpečení a další výhody.

Cenové kalkulace

Poznámka: následující kalkulace využívají odkazy a ceny z mého oblíbeného obchodu www.wifishop.cz. Je mi jasné, že budu opět obviněn z “nedovolené reklamy” ;-), nějaké ceny jsem sem ale dát musel, kdybych sem dával ceny třech obchodů, tak by mi to zabralo 3x více času, a stejně by mě osočil někdo čtvrtý, takže to berte prostě jako fakt ;-). Všechny ceny jsou pro koncového zákazníka, včetně DPH.

Situace I.: Mám notebook/PDA a desktop počítač, rád bych je spojil, nechci ale tahat hnusné lišty po zdech.

1. Notebook má v sobě Centrino technologii (či je jinak vybaven Wi-Fi). Nejlevnější je tedy ad-hoc síť, kdy k desktop počítači připojíte klientské zařízení (dále jen “klient”, nastavíte na obou Peer-to-Peer režim a doporučuji zapnout i šifrování (jinak jste naprosto otevřeni světu). Rozhodně je nutná Wi-Fi známka na klientovi, standard 802.11g je zřejmě k nepotřebě (notebooky i PDA jsou zatím vybaveny typicky jen 802.11b).
• Potřebný HW:
• klientská karta USB Wi-Fi (802.11b)
• cenové rozpětí 990-2341 Kč
• doporučený typ: zde je to v podstatě jedno, asi bych šel do Compex WLU11A
• Má-li ale počítač i Ethernet (některé boardy už jej mají standardně), osobně bych šel spíše do Ethernetového klienta/AP za podobné peníze ASUS WL-330b (bych šel není správné spojení, já jsem si ho totiž opravdu pořídil a je skvělý)
2. To samé co (1), ale notebook není vybaven technologií Centrino. Na stranu počítače budete potřebovat to samé co (1), na stranu druhou potom kartu standardu PC Card do notebooku. Zde pozor na operační systém, novější karty umějí jen nové operační systémy (a CardBus rozhraní). Budou-li obě karty od stejného výrobce, nemusíte ani pátrat po Wi-Fi logu (ale přesto to raději dělejte).
• Potřebný HW:
• viz (1) + klientská karta PC Card (802.11b)
• cenové rozpětí 771-2132 Kč
• doporučený typ: opět v podstatě jedno, asi bych šel do ASUS WL-103b (od stejné firmy jako mám výše, příznivá cena)
3. Nechci Ad-hoc síť, chci použít AP (má i Ethernet, mohu jej tedy připojit i například k ADSL či kabelovému routeru, případně k tiskárně s Ethernetem).
• Potřebný HW:
• Přístupový bod s Wi-Fi
• cenové rozpětí 414-17251 Kč
• doporučený typ, jak už jsem zmínil, pořídil jsem si ASUS WL-330b, což je mrňavý přístupový bod/klient (8*6*2 cm, 62g), vejde se mi do kapsičky a HW tlačítkem si můžou přepínat mezi režimy AP a klient (a navíc je v podstatě nejlevnější).
• Za zmínku stojí ale i levnější “Access Point”, to je ale trochu mimo kategorii, jedná se totiž o speciální kartu do některých nových Asus boardů (nemám), která umí pracovat jako softwarový AP, a je za 4 stovky.
• A ještě jedna věc mě zaujala (já ale vážně nemám nic společného s ASUSem, to je náhoda že mi ostatní přijde příliš všední 😉 ). Je to přístupový bod ASUS WL-500g, který má i routovací funkce, ale hlavně – má USB port, kam můžete připojit USB kameru (až 6) a nebo USB disk a získat tak levný monitorovací systém (na kamery se pak kouká přes Web rozhraní), nebo zajímavý “file server”. A má i LPT rozhraní, na které připojíte běžnou tiskárnu a získáte tak i Print Server. Podporuje navíc 802.11g (54 Mbit) a cena cca. 4,4 tisíce je IMHO velmi příznivá (čistě .11b varianta stojí ještě o tisícovku míň). Tyto routery mají navíc linuxové jádro a vzniká mnoho uživatelských úprav, které přidávají další fičury (viz diskuse na WiFishopu), včera byl například publikován firmware, se kterým můžete na USB port připojit CDMA modem!
• samozřejmě na klientskou stranu potřebujete zařízení dle bodu 1
4. více počítačů – viz varianty 1-3, prostě nakoupíte více klientských zařízení, doporučoval bych ale v tomto případě nepoužívat Ad-hod mód a zaměřit se čistě na var. 3.  s potřebným počtem klientů.

Když si to tedy projdete zjistíte, že vnitřní bezdrátovou síť uděláte rozumně tak za cca. 1000-1500 Kč na klienta. Klasickou drátovou klíč pořídíte asi  o 500-1000 Kč levněji, jenže instalace vám zabere podstatně více času (pokládka kabeláže, lištování …) a vyžaduje větší znalosti (v nových systémech jsou některé značkové karty naprosto Plug ‘n play) . Navíc vám lišty po zdech znehodnotí byt (teda když to neuděláte trubkami v podhledech či podlaze, ale to jsme zas někde jinde) a se když najednou rozmyslíte, že byste raději počítač na druhou stranu pokoje (či se budete stěhovat, a nebo máte ještě chalupu), tak začínáte znovu. Ale hlavně – máte-li notebook či PDA, je získaná svoboda pohybu (balkónek, zahrádka) někdy k nezaplacení.

Situace II. a III.: venkovní síť a připojení k internetu si probereme v příštím díle 😉

Jak se vám líbil článek?